Okolo nejvyšší hory západní Evropy

Na pomezí Francie, Itálie a Švýcarska se z Alp zvedá monumentální masiv nejvyšší hory západní Evropy, 4808 metrů vysoký Mont Blanc. Její věčně zasněžený vrchol leží v pomyslném středu zhruba 180 km dlouhého okruhu Tour du Mont Blanc, nazývaného také TMB. Dobře udržovaná stezka, která překračuje celkem osm horských sedel a vede třemi evropskými státy, patří mezi nejhezčí světové túry.

Každý, kdo se sem vydá, postupně odhalí všechny tváře této kamenné krásky, shlížející z pětikilometrové výšky na okolní krajinu. Velehorskou scenérii francouzských, italských a švýcarských Alp doplňují malebná městečka a zelená údolí s modřínovými lesy.

Kde James Bond přišel o rodiče

Díky tomu, že TMB tvoří uzavřený okruh propojený s několika komunikacemi, lze túru zahájit na několika místech. Většina turistů tak činí v Les Houches, já se ale rozhoduju okruh zahájit v osadě Tré-le-Champ – nechci totiž riskovat, že na přechod nejhezčího úseku, tzv. velkého jižního balkónu, se mi zkazí počasí.
 
Stezka stoupá od silnice skalnatým svahem masivu Aiguilles Rouges, dostává se nad hranici lesa a rychle nabírá výšku nad údolím řeky l´Arve. Výhled na hřeben Mont Blancu s každým výškovým metrem získává na dramatičnosti a potvrzuje tak zařazení Grand Balcon Sud mezi nejhezčí panoramatické stezky Evropy.

Strmé stoupání přerušuje krátký úsek vedený po ocelových žebřících, zabetonovaných do kolmé skály. Oranžově zbarvené skály tyčící se vysoko nad stezkou slouží často k tréninku a aklimatizaci horolezců, než se vydají zlézat obtížné stěny Mont Blancu. Podle legendy tady dokonce při lezení zahynuli rodiče agenta 007, Jamese Bonda.

Následující ráno si přivstanu, abych mohl sledovat "morning show" na obrovském přírodním plátně před chatou. První paprsky slunce nejprve dopadají na zasněžený vrchol Mont Blancu, aby jeho bílou barvu přemalovaly na růžovo; vzápětí se rozsvítí i skalnatá špička Aiguille du Midi a během několika minut září vrcholky a ledovce na celém hřebeni.

Měsíc zapadající za masiv hory Aiguille des Glaciers (3816 m)
* VÍCE FOTEK Z TMB SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Pečliví Francouzi, puntičkářští Švýcaři a chaotičtí Italové

"Bon randonnee!", přeje mi třetí den pochodu šťastnou cestu žena zalévající muškáty za okny typického alpského domku a přidává krásný úsměv.

Stoupám po travnatých sjezdovkách do sedla Col de Voza, nad nímž se v termice vznáší několik pestrobarevných padáků. Sestupuju do stejnojmenné vesničky a obydleným údolím pokračuji do vesnice les Contamines, na jejímž konci se nachází kemp s ubytovnou. Hodně turistů tento méně zajímavý úsek TMB přejíždí autobusem, čímž si trasu zkrátí minimálně o deset kilometrů.

Dlouhou pasáž neobydlenou krajinou do italského městečka Courmayeur lze odtud urazit za tři dny. Počasí mi přeje, takže už pozítří odpoledne překračuju po namáhavém stoupání italsko-francouzskou hranici v sedle Col de la Seigne. Ze sedla se mi delší době opět ukazuje Mont Blanc a v dálce pozoruju nezaměnitelnou siluetu Matterhornu.

Jeden z vtipů říká, že v nebi vaří Francouzi, Britové jsou policisté, milenci Italové a vše organizují Švýcaři; naproti tomu v pekle vaří Britové, policii řídí Němci, milujete se se Švýcary a vše organizují Italové. Se vší úctou ke zmíněným národům, poslední aspekt tohoto přísloví do puntíku potvrzuje změna, která nastává na italské části TMB. Francouzi i Švýcaři  na svém území TMB trasu pečlivě značí červeno-bílým pruhem. A Italové? Oranžový cákanec tuhle, zelený pruh támhle a co takhle třeba žluté kolečko tady na tomhle kameni? Zkrátka – kdo projde celou TMB, může dobře porovnat rozdílnou kulturu v jednotlivých zemích.

Údolí Val Ferret patří k nejmalebnějším na celé TMB. Na loukách jsou roztroušeny horské salaše a pod korunami obrovských modřínů se choulí typické alpské chaloupky.

Vypuštěné jezero

Následující den se těším, že si prohlédnu unikátní jezero Lac du Miage, ležící asi půl hodiny stranou od trasy. Namísto ledovcového jezera ale hledím do téměř vyschlé díry připomínající kráter po výbuchu bomby. Jezero je zřejmě periodické a vsáklo se kamsi do podzemí ledovcové morény.

Ale i tak má tohle místo své kouzlo – u jednoho z břehů se tyčí kolmá ledová bariéra ledovce Miage, z kamenitého valu okolo vyrůstají statné modříny a pohled k sedlu Col de la Seigne se siluetou "pyramidy" Calcaires patří k nejhezčím na trase.

Hodně turistů jdoucích po TMB učiní z pohodlnosti v následující etapě hrubou chybu tím, že vynechají přechod Mont de la Saxe a z Courmayeru do La Vachey se svezou autobusem. Úsek po travnatém hřebeni totiž patří k nejhezčím, co může TMB nabídnout. Z nejvyššího bodu trasy, 2584 m vysokého Tête de la Tronche, obdivuju pohled na jihovýchodní stěnu Mont Blancu i na 3823 m vysoký Mont Dolent, jakousi trojmeznou horu mezi Itálií, Francií a Švýcarskem.

Odbočka k ledovcovému jezeru Lago Miage patří k těm "povinným" na trase TMB. Pokud máme čas, můžeme se odtud vydat po stejnojmenném ledovci k horské chatě Refugio Gonella. Odtud vede i italská cesta na vrchol Mont Blancu, která je však technicky náročnější než cesty z francouzské strany.

Okruh se uzavírá

V údolí Val Ferret, kam následující den sestupuju, leží oproti rušné dolině u Chamonix jen několik samot obklopených loukami a modřínovými háji. Tady, jakoby stále panoval klid hor, narušovaný jen zurčením horské bystřiny o občasným zabučením krav pasoucích se na horských svazích.

Odpoledne překračuju sedlo Grand Col Ferret, které tvoří hranici mezi Itálií a Švýcarskem. Odtud se otevírají panoramatické výhledy na zaledněné svahy Mont Dolent a Grand Combin a v dálce se rýsuje silueta masivu Monte Rosa, ležícího ve Waliských Alpách nedaleko Zermattu.

Teď už zbývají jen dva dny cesty, z nichž to nejhezčí přichází na samý závěr – krátká hřebenovka přes Aiguilette des Posettes, se známými pohledy na Mont Blanc a skalnatý masiv Aiguilles Rouges. Okruh "přes hory a doly" se tak po 11 dnech putování uzavírá.

Malé jezírko zpola zarostlé travou u sedla Col des Posettes

Může se hodit

* 11denní túra kolem Mont Blancu je podrobně popsána v knize autora článku Nejhezčí túry světa

Lokalita
Trasa Tour du Mont Blanc se nachází ve Waliských Alpách a prochází třemi evropskými státy – Francií, Itálií a Švýcarskem. V její těsné blízkosti leží město Chamonix, známé horské středisko s nabídkou veškerých turistických služeb.

Stručná charakteristika
180 km dlouhý okruh kolem nejvyšší hory západní Evropy, Mont Blancu, vede po dobře udržované a značené stezce, která překračuje osm horských sedel a prochází nádhernými alpskými údolími. Trasa TMB vede úseky s panoramatickými výhledy na hřeben Mont Blancu a na Valiské a Savojské Alpy. Využitím místních autobusů lze celkovou délku túry zkrátit a okruh tak absolvovat v rozmezí 6-12 dnů. Z trasy občas odbočují její varianty, a proto se vyplatí mít s sebou dobrou mapu.

Doprava
Nejlepší dopravní spojení má Chamonix a proto také většina lidí zahajuje túru zde, resp. v nedalekém les Houches. Jezdí sem pravidelné autobusové a vlakové spoje; nejbližší mezinárodní letiště je v Ženevě, vzdálené necelé 2 hod. jízdy autem.
Místní dopravu umožňují autobusy, které v letní sezoně jezdí několikrát denně ve většině horských údolí. Mezi Chamonix a Courmayeur jezdí autobusová linka, která využívá 12 km dlouhý tunel vedoucí pod masivem Mont Blancu.

Ubytování
Podle finančních možností lze využívat ubytování v penzionech, chatách, noclehárnách a kempech, někde lze spát i volně ve stanech. Většina horských chat je v provozu od poloviny června do konce září. Během července a srpna vyplatí rezervace ubytování. Seznam horských chat a další informace k TMB najdete na www.ohm-chamonix.com.

Kdy se na túru vydat
Letní sezona, která trvá od poloviny června do konce září, se vyznačuje nestabilním počasím a velkým množstvím turistů. Z hlediska počasí je ideální konec září a začátek října. V této době ale bývá většina horských chat zavřena a je tedy nutné mít s sebou stan.

Rezervace a poplatky

Ceny na horských chatách se pohybují od 13 € do 18 € za osobu a noc. Chaty Francouzského alpského klubu (CAF) patří k těm dražším, na druhou stranu však poskytují velké slevy členům alpských klubů včetně Alpenvereinu. Ubytování v kempu stojí 8-10 € za stan.

Autor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů  – od Aljašky po Nový Zéland včetně map a praktických rad.

Při sestupu ze sedla Col de Balme by byla škoda vynechat krátký úsek vedoucí po hřebeni Aiguilette des Posettes. Odtud se otevírají pohledy na hřeben Mont Blancu a masiv Aiguilles Rouges.

Malé jezírko zpola zarostlé travou u sedla Col des Posettes

Alpský kamenný kostelík v Les Praz de Chamonix

Měsíc zapadající za masiv hory Aiguille des Glaciers (3816 m).

Odbočka k ledovcovému jezeru Lago Miage patří k těm "povinným" na trase TMB. Pokud máme čas, můžeme se odtud vydat po stejnojmenném ledovci k horské chatě Refugio Gonella. Odtud vede i italská cesta na vrchol Mont Blancu, která je však technicky náročnější než cesty z francouzské strany.

Pohled z okna útulny Refuge Albert na ledovec Glacier du Tour

Údolí Val Ferret patří k nejmalebnějším na celé TMB. Na loukách jsou roztroušeny horské salaše a pod korunami obrovských modřínů se choulí typické alpské chaloupky.

Bénédict de Saussure a jeho průvodce ukazují na vrchol Mont Blancu. Tato socha byla vztyčena v centru Chamonix roku 1887 u příležitosti prvního výstupu na Mont Blanc.