ČEŠI OBEPLULI SVĚT

velikost textu:
vydáno 19.10.2004 11:30


Ptejte se mořeplavce Ivana Orla na vše o jeho cestě kolem světa v replice Magalhăesovy lodi.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 19. října 2004 do 12:30

OTÁZKA: Dobry den chtel bych se Vas zeptat, Co je na pluti po mori tak hodne vzrusujici, plavit se nekde tri tydny a nevidet nic jineho nez vodu a vodu. Nelakala Vas nekdy treba i turistika v horach? Dekuji ondra
ODPOVĚĎ: Pracoval jsme mimo jiné i jako horský nosič na chatě Pod Rysmi. Sice jen krátkou sezonu, ale i tak to stačilo, abych si hory zamiloval. Moře je jiné. Naše nejdelší plavba trvala 43 dní z Brazílie na Azory. To vzrušení a romantika tam celou dobu byly , ale nebylo jednoduché je najít. 19.10.2004 12:12
OTÁZKA: Dobrý den! Jakými jazyky hovoříte? Naučil jste se nějaké nové? Dekuji a máte můj obdiv. michal
ODPOVĚĎ: bez angličtiny dnes člověk nemůže vyjet snad ani do brna, aby mohl poradit nějakému cizinci. Umím polsky a základy španělštiny a portugalštiny. Nejlepší způsob, jak se naučit cizí jazyk, je vyjet do té země a tam si najít přítelkyni. Začínáte anatomickými výrazy, ale slovní zásoba se brzo rozšíří i na ostatní témata. 19.10.2004 12:13
OTÁZKA: Kolikrát musela být lod venku z vody a jake zavazne opravy vyzadovala?Děkuji Martin
ODPOVĚĎ: za pět let plavby byla Viktorka dvakrát z vody. jednou na Floridě, podruhé na Novém Zélandě. V obou případech byla zarostlá jako bezdomovec a navíc se nám do ní pustila sášeň lodní, pohroma všech dřevěných lodí. Je to měkkýš živící se planktonem a dřevem a obzvlášť mu chutná dřevo dubové. Nemusím ani říkat, že část obšívky byla z dubu. 19.10.2004 12:15
OTÁZKA: Měli jste někde problém s úřady např. tipu: bez papírů vás nepustíme do přístavu... Patrik
ODPOVĚĎ: Pokud cestujete lodí, automaticky se předpokládá, že jste boháči. Není důležité, že lodní kasa má pár dolarů na dně. Do většiny zemí není třeba vízum předem, dostane se po připlutí. Výjimkou byly USA, Austrálie a Brazílie. 19.10.2004 12:16
OTÁZKA: Měli jste někdy na palubě "stopaře"? Kwango
ODPOVĚĎ: Měli. Pomáhali nám s řízením lodě, říkali jsme jim automatičtí kormidelníci. Většinou se toho mnoho s prací s palchtami plachtami nenaučili, ale kormidlovali i přispívali na jídlo. Navíc to byli noví lidé, z kterých jsme si mohli dělat vtipy. Celkem s námi plulo na 60 mužů a žen devíti národností. 19.10.2004 12:18
OTÁZKA: Nechtel byste se nekdy zucastnit namorni souteze, jako treba ze Sydney do Tasmanie? Marcel
ODPOVĚĎ: Proč ne, jako kuchař. 19.10.2004 12:19
OTÁZKA: Jaká musí být dívka, aby Vás zaujala? Máte spoustu zážitků z jiného světa, také zkušeností, jen tak některá Vás určitě nezaujme. Jarka
ODPOVĚĎ: Pravda je, že se mně vkus na ženy maličko změnil. Čím tmavší, tím lepší, ale teď po návratu vidím, že barva kůže vůbec není důležitá. 19.10.2004 12:21
OTÁZKA: Kdo byl v posádce na Viktorii, když v článku píšete, že Češi zůstali ke konci plavby tři. To jste byli jen tři nebo jste sehnali nějaké cizince? Becky
ODPOVĚĎ: Stavělo nás 12, vyplulo 9, vrátili jsme se 3. Lidi jsme ztráceli kvůli tvrdým podmínkám na lodi, lákadlům exotických krajů i dívek a samozřejmě i kvůli obyčejné ponorkové nemoci. Tři lidi jsou opravdu minimum, kteří naši loď dokáží zvládat, ale pak je to opravdu dřina. Ve třech jsme pluli vlastně jen jednou, malý kousek podél pobřeží Brazílie. 19.10.2004 12:24
OTÁZKA: Čím se živíte v běžném životě? Máte teď problém se sháněním práce? Co jiní kamarádi z posádky? Pepa
ODPOVĚĎ: Nejraději dělám nic. Te´d píšu články a knihu, ale myslím si, že pokud člověk pracovat chce, tak práci najde. 19.10.2004 12:25
OTÁZKA: Mate tuto cestu nejak zdokumentovanou? Pripadne jsou nejake informace, fotografie, nebo napr. lodni denik pristupne na internetu? Pokud ne uvazujete o tom? Moc by me to zajimalo... Ondra G
ODPOVĚĎ: Máme internetové stránky: viktorka.neurosis.co.kr Psát tak jak to je bez www. Někdy to nejde otevřít, trpělivost. 19.10.2004 12:27
OTÁZKA: Ahoj Cinku, tady Bobulka. Pamatuješ ještě na mě? Jarmila Foldynová
ODPOVĚĎ: Pamatuju, ozvi se. 19.10.2004 12:27
OTÁZKA: Kolik času po zakoupení motoru, jste pluli pod plachtama? Nebyl motor velkým pokušením? Děkuji Marek
ODPOVĚĎ: nafta naštěstí stojí peníze, takže tam, kde to jen trochu šlo, jsme pluli pod plachtami. Ale vůbec si nedokážu představit, jak bychom bez motoru zvládli magellanův průliv a vjíždění a vyjíždění ze zvlášť obtížných přístavů, zátok a lagun. 19.10.2004 12:28
OTÁZKA: Podle čeho jste Viktorku stavěli? Pokud vím, tak jediným dochovaným vyobrazením Victorie je nějaký starý dřevoryt... Kwango
ODPOVĚĎ: Máte pravdu, originální plány Viktorie neexistují. Stavěli jsme ji podle citu tak, aby byla pevná a bezpečná. to znamená, že jsme ji předimenzovali a byla tak těžká, že plula stejně špatně jako lodě v 16. století. Průměrná rychlost byla 3,7 uzle (zhruba 6 km za hodinu). 19.10.2004 12:30
OTÁZKA: Jak jste udržoval kontakt s rodinou? Jarka
ODPOVĚĎ: S rodinou klasickými dopisy, s přáteli e-mailem. Zkusil jsem též mořskou poštu. V polovině Atlantiku jsme napsal dopis a dal ho do prázdé lahve od vína. Hodil jsme ho za loď a zapomněl na něj. Za rok mi došla odpověď! Lahev s proudem a větrem udrifovala 5 tisíc kilometrů, až ji na pláži na Bahamských ostrovech našel jachtařský pár z jižní Afriky. Neuvěřitelné, že? Ale je to fakt, jejich dopis mám doma. 19.10.2004 12:33
OTÁZKA: Dobrý den! Měl jste někdy na moři opravdový strach o svůj život? Jaroslav B.
ODPOVĚĎ: neměl. Když nevíte, do čeho se pouštíte, většinou strach nemáte. Když jsme stavěli loď, tak jsem si přál, aby nás taková doopravdická bouře potkala a my si mohli šáhnout na dno svých sil. Čím dýl jsme pluli, tím míň jsem si to přál. Nejdedná se o strach, je to respekt k moři a živlům. na ostrovech Vanuatu jsme projeli hurikánem, mnohokrát jsme stáli na mělčině, potápěli jsme se se žraloky, ale stejně si myslím, že mnohem nebezpečnějsí je jet autem z Brna do Prahy po dálnici. 19.10.2004 12:35

Nádraží Praha Vršovice