Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Odpadkový koš aneb příroda v Česku

aktualizováno  6. března 16:39
Po roce 1989 se příroda u nás hodně zlepšila, v posledních letech ale opět churaví a její ochrana je zanedbávána. I dnes můžeme při toulkách Českem vidět fialové řeky, mrtvé ryby a umírající lesy. Proč?

Nejšpinavější řeka v Česku

Řeka Bílina nebyla po desetiletí minulého století ani trochu bílá. Většinou červená, zelená, někdy i fialová... Ale nikdy kalně hnědavá jako ostatní toky, natož průhledná. Fenoly vypouštěné ze Spolchemie a Chemopetrolu vykonaly své.

Při pohledu z ústeckého mostu Edvarda Beneše směrem k ústí Bíliny do Labe bylo vždy vidět, jak se pestrobarevná směsice špíny ředí ve větším toku...

Dodnes se příliš nezměnilo: Bílina patří stále k silně znečištěným řekám v zemi. Svým způsobem „ukázkově reprezentuje“ české toky s mnohaletými usazeninami těžkých kovů a chlororganických látek. Patří k nim i Ohře, Lužická Nisa, ale i Labe. Bílina však byla, je a ještě dlouho bude "raritou" - nejšpinavější řekou země, byť už nehraje všemi barvami.

"Cestou do práce jsme se vždy sázeli, jakou bude mít Bílina barvu," vzpomíná třiatřicetiletá Alena Mácalová, která do centra Ústí nad Labem dojíždí za prací už deset let. "Dnes je to už sice lepší, ale velký rozdíl v barvě vody Bíliny a Labe je stále patrný," říká žena.

Z DISKUZE na iDNES: čtenář drevak_patlak

Okolo Mostu voděnka teče
Kdo se z ní napije, chytaj ho křeče
Ona jen neteče, ona i smrdí
Proto jsou Mostečtí na ni tak hrdí
Od toho smradu zčernala celá
Proto ji Mostečtí nazvali Bělá

 
Tato píseň kolovala na Mostecku v dobách socialismu a bohužel se od té doby až tak moc nezměnilo. Bílina už pravda nemění barvu, ale silně znečištěná je pořád. Navíc drží Bílina ještě jeden smutný rekord. Je to řeka s nejčastěji měněným korytem, před Mostem navíc "teče" kvůli dolům dokonce v potrubí!

Ryby se tu lovit nedají

"Ryby bych tu tedy vážně nelovil," přiznává Martin Horák z Teplic, vášnivý a také poněkud otrlý rybář, kterého jeho koníček hnal k Labi dokonce i v lednu, když z Draslovky nad Kolínem unikl prudký jed kyanid, který na šedesáti kilometrech zabil v řece vše živé.

"Tak moment! Bílina je přece jiné - silnější - 'kafe' než Labe. I když třeba vedení Spolchemie tvrdí, že jedy se dnes do Bíliny už nedostávají. Problém je ale v tom, že spousta jich zůstalo v bahně," míní rybář Horák.

"A dobře dělá, že se Bílině vyhýbá. Lidé ji systematicky zamořují alespoň dvě stovky let," tvrdí exministr životního prostředí Ivan Dejmal. Znečišťování Bíliny kulminovalo v letech druhé světové války, když nacisté vyráběli z uhlí nedostatkový benzin a všechny vedlejší produkty vypouštěli do řeky. O nic lépe se později nechovali ani komunisté -i pro ně se stala Bílina odpadní chemickou stokou pro blízké fabriky.

Informace o čistotě řek, ovzduší i půdy přináší nová Statistická ročenka životního prostředí 2005.

"Odpadkový koš se stane z přírody vždy, když k ní lidé budou mít kořistnický vztah: vše, co je pod zemí se musí vytěžit a nepotřebné zbytky kamkoliv odložit," vysvětluje Dejmal mentalitu totalitních průmyslníků. S pádem nacismu a komunismu však z Česka podobné "kořistění" podle ekologa ani zdaleka neodešlo.

A kdy bude Bílina konečně čistá? Ředitel ekologického sdružení Arnika Jindřich Petrlík nabízí neradostnou perspektivu: "Bude trvat desítky let, než se ze dna řeky vyplaví či jiným způsobem odejdou jedovaté toxiny. Rybář Martin Horák se toho nedožije."

Mrtvé ryby u elektrárny na Labi

Mrtvé ryby u elektrárny na Labi

Česko doplácí na zastaralé technologie

Ohře, Lužická Nisa, některé části Labe, Bílina, ale i další silně znečištěné řeky jsou na "černém seznamu" nejnovější Zprávy o stavu životního prostředí. Černé na bílém v ní stojí, že voda těchto toků obsahuje nadlimitní množství rtuti, arzenu, a olova. Sedimenty Bíliny navíc oplývají i chlorovanými látkami, borem, mědí a dusíkem.

Česko se sice může ve srovnání s rokem 1990 pyšnit nevídaným zlepšením čistoty řek, vzduchu i lesů, nicméně ve srovnání s vyspělými zeměmi Unie je jeho příroda stále nemocná.

A příčiny? Česká ekonomika spotřebovává o osmdesát procent více energie než jiné vyspělé země. Nízká je i výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (4 % domácí spotřeby). V produkci skleníkového plynu oxidu uhličitého patří dokonce Česku prvenství mezi třicítkou nejvyspělejších zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Na jednoho obyvatele ho ročně připadá dvanáct tun.

Fakt, že ozdravení životního prostředí v Česku stagnuje a někdy se i zhoršuje (hluk, prašnost, nárůst rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků) odborníci vysvětlují i prudkým poklesem ekologických investic.

"Máme sice kvalitní ekologické zákony, ale zastaralé výrobní technologie, které zamořují vzduch, vodu i zem nejrůznějšími jedy," vysvětluje ustrnutí Čechů při zlepšování životního prostředí ředitel ekologického Hnutí Duha Martin Ander.

Na jeho vkus se politici až příliš vytahují, co všechno podnikli pro zdravější život v zemi. "Jistě, už nás neobklopuje ekologické peklo, ale příroda je stále nemocná. Již deset let soustavně roste spotřeba chemikálií v zemědělství. V mnoha městech jsou překračovány limity výfukových plynů - zejména mikročástic prachu, na něž se vážou rakovinotvorné látky."



Inverze v Sokolově

Lidé spalují vše, co jim přijde pod ruku

A lesy? Ander tvrdí, že neodumírají jen vinou kyselých dešťů, ale i kvůli smrkovým monokulturám. Jen vloni bylo vysázeno dvakrát více jehličnanů než listnáčů.¨

Na ustrnutí ve zlepšování čistoty přírody mají podle Bedřicha Moldana z Univerzity Karlovy značný vliv také domácí kotelny, které zamořují vzduch více než průmysl. "Lidé v nich spalují vše, co jim přijde pod ruku, protože plyn a elektřina podražily," tvrdí Moldan.

Zpráva o zdraví přírody: Lesy stále trpí

Katastrofa jako před patnácti lety to už není, ale důvod k jásání nad zdravím přírody Češi nemají ani dnes. V mnoha kritériích čistoty životního prostředí totiž země stagnuje, v jiných se dokonce zhoršuje. Vyplývá to ze statistické Ročenky životního prostředí 2005, která právě vyšla a hodnotí rok 2004.

Jedním z největších problémů Česka je velká prašnost. Imisní limity zejména velmi jemných částic jsou překračovány téměř ve všech krajích. Zejména v Ústeckém, Karlovarském, Středočeském a Olomouckém. Varující podle zdravotníků je i to, že limity prudce rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků překračují normy zejména v hustě osídlených lokalitách: v Ostravě, Karviné, Praze, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.

Velmi se zhoršilo i zdraví lesů - patří k nejpoškozenějším v Evropě. Jsou z minulosti poškozeny imisemi a příliš nekleslo ani překyselení půdy. Překročeny jsou však i limitní hodnoty pesticidu DDT: u ornice v průměru o 58 procent, ale i u půdní vrstvy, která je bezprostředně pod ní, jsou padesátiprocentní hodnoty stále ještě vysoké.

Ekologové varují, že se nesnížilo množství průmyslových hnojiv a chemických postřiků, což zhoršuje kvalitu povrchových i spodních vod. Znečištění podzemních vod je velkým problémem především v oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou: Olomoucký a Jihomoravský kraj, ale také s průmyslovou: Moravskoslezský kraj a Praha. Vážným problémem je i přebytek potravy pro sinice, tedy fosforu a dusíku, jež řeky v létě mění v mrtvé a smrduté stoky.

Češi a příroda

Jste spokojeni s životním prostředím v Česku?
ANO 47 %
NE 46 %
NEVÍM 7 %
Jste spokojeni s životním prostředím ve svém okolí?
ANO 76 %
NE 23 %
NEVÍM 1 %
Zdroj: CVVM, 1056 respondentů

*** PŘEČTĚTE SI:
Bedřich Moldan: Domácí kotle dnes škodí víc než fabriky

 

Teplárna v Plzni

Autoři: ,




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.