Klikněte na mapku
Džbán zlákal zemědělce již v době kamenné
Vrchovina Džbán, která se rozkládá v úrodném a teplém kraji mezi Rakovníkem a Louny, patří svou nadmořskou výškou 536 m mezi nepříliš významné horopisné celky. Téměř v každém atlase ji však najdete a to díky své nápadné a neobvyklé morfologii.
Džbán je pozoruhodná přírodní oblast tvořená vodorovně uloženými vrstvami druhohorních pískovců a opuk a má charakter vyzdvižené plošiny. Zespodu Džbán vypadá jako strmé zalesněné pohoří, nahoře se však rozkládají úrodné bezlesé pláně využívané k intenzivnímu zemědělství.
Okraje plošin jsou ostré a strmé, často jako důsledek dávného lámání kvalitního kamene, který se v minulosti hojně používal ke stavebním účelům v blízkém, ale i vzdálenějším okolí. Na strmých, těžce schůdných svazích se zachovaly původní bukové porosty místy až pralesovitého charakteru, což mimo jiné také přispělo k vyhlášení přírodního parku Džbán.
Mezi největší turistické magnety Džbánu však nepatří přírodní hodnoty, ale historické pamětihodnosti. Okolní kraj totiž patří k nejúrodnějším a z toho důvodu i nejdéle osídleným oblastem, lidé tady hospodařili již v mladší době kamenné.
Krajina vrchoviny Džbán u vesnice Pnětluky
VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - ZDE
Příjemný odpočinek na hradě Pravda
Naše krátké putování po vrchovině Džbán začněme ve vesničce Domoušice ležící v údolí mezi zalesněnými vrchy. Skoro horský charakter dodávají okolní krajině mimo jiné také dva veliké stoosmdesátistupňové oblouky železniční tratě, překonávající nad Domoušicemi značný výškový rozdíl.
Po červené značce se přehoupnete z vesnice přes údolí potoka Hasiny a začnete stoupat teplomilnou doubravou na protilehlý zalesněný kopec Pravda (484 m). Na jeho vrcholu na vás čeká první pamětihodnost – zřícenina stejnojmenného hradu. Poměrně rozlehlý hrad se souvisle zachovalou obvodovou hradbou byl postaven pravděpodobně ve 14. století na místě starého prehistorického hradiště.
Nejvýraznější částí je zdivo vstupní brány s dřevěným mostkem. Na travnatém nádvoří s ohništěm si můžete pod mohutnými korunami stromů příjemně odpočinout.
Zdivo vstupní brány hradu Pravda
Centrum kultovních obřadů
Další významná historická lokalita leží necelé 2 km jihozápadně. Jedná se o prehistorické hradiště na Rovinách, zvané někdy též Domoušické nebo Malé hradisko. Z hradu Pravda vás k němu dovede zelená a modrá značka, cestu si lze zkrátit po silnici.
Svou polohou tvoří hradiště na Rovinách střed soustavy hradišť v oblasti Džbánu, k nimž patří lokality Dřevíč, Výrov, Markvarec, Louštín, Džbán a pravděpodobně i Bor a Pravda. Z hradiště se dochovaly valy a příkopy na poměrně velké ploše 8 hektarů.
Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné, dnešní podoba je však pozůstatkem činnosti obyvatel z pozdní doby železné (6. stol. př. n. l.). Zničeno bylo násilně kolem roku 500 př. n. l., nejspíše v mezikmenových válkách. Archeologové o tom našli důkazy: stopy požáru, destrukce opevnění a zásoby munice v podobě hromad přitesaných opukových valounků.
Pozoruhodné je, že podrobný archeologický průzkum na hradišti neodkryl jediný sídlištní objekt, což spolu s neobvyklým obdélníkovým tvarem vede k hypotézám, že šlo o místo konání kultovních obřadů.
Může se hoditJak se tam dostat Na totéž místo se musíte dostat i v případě, že pojedete autem: z hlavního tahu Praha – Karlovy Vary musíte odbočíte v Krupé (vesnice za známými Krušovicemi). Mapa |
Kounovské řady
Nevyřešené záhady Kounovských řad
Na rozcestí značených cest u bývalé hájovny Rovina narazíte na tabuli naučné stezky, kde si lze přečíst podrobné informace o výzkumu tajemného hradiska. Mnohem větší záhada však na vás čeká zhruba kilometr odtud.
Na rovné pláni, v nejvyšších partiích Džbánu se v lese mezi stromy táhnou řady naskládaných balvanů o hmotnosti několika metráků až tun v celkovém počtu více než 2500! Vždy v pravidelných rozestupech a rovnoběžně vedle sebe v severojižním směru. Řady jsou dlouhé 200 až 300 m a celistvě dochovaných jich je 14. Kromě řad kamenů leží v areálu ještě dva mnohem větší osamocené balvany Gibon I a Pegas.
K čemu tyto Kounovské kamenné řady sloužily, se dosud nepodařilo objasnit. Nabízí se souvislost s blízkým hradištěm na Rovinách, ta však nebyla hodnověrně prokázána. Domněnek o smyslu a významu kamenných řad bylo vysloveno mnoho: megalitický generátor energie pro blízké hradiště, ohraničení dávných políček, vymezení drah keltského závodiště, navigační systém UFO...
Nejčastěji však bývá vyslovována hypotéza o prehistorickém kalendáři dávných zemědělců. Výzkum totiž odhalil, že z pozice obou větších kamenů Gibon I a Pegas se daly pomocí kamenných řad určovat východy Slunce a Měsíce a důležité dny v roce, např. zimní a letní slunovrat. I tato hypotéza má však řadu háčků.
Zdroj pozitivní energie
Bohužel, současný stav Kounovských kamenných řad se zdaleka nepodobá stavu původnímu. V době vzniku tu nebyl les, mnoho kamenů se později odvezlo a zničilo. Poslední devastace lokality proběhla ještě v polovině 80. let minulého století při těžbě dřeva, kdy celá oblast již měla statut chráněné památky.
Roku 1982 se ztratil také balvan Gibon II – "bratr" Gibona I a Pegase. Údajně byl odvezen do hájovny.
Spousty zajímavých informací o záhadných kamenných řadách poskytuje naučná stezka zřízená roku 1987. Začíná u železniční stanice Mutějovice, stoupá na pláň Rovina, vede k hájovně na Rovinách a obloukem se vrací zpět kolem kamene Gibon I. U nejlépe zachovaných řad stojí dřevěný altán, odkud se můžete vydat do okolních lesních porostů objevovat řady a počítat kameny.
Navzdory dlouhým věkům a změnám, které kamenné řady postihly, se odtud nevytratila mystická atmosféra. Máte-li jen trochu vnímavou duši, jistě ji u nějakého kamene či řady pocítíte. A třeba se i nabijete pozitivní energií a v klidu lesního ticha zapomenete na fyzickou únavu z krásného výletu.
Kaple svatého Vojtěcha nad Kounovem
