Staroměstské náměstí v Praze se od té doby sice v lecčems změnilo, ale svědky exekuce byly budovy, které tu vidíte i dnes. Mezi diváky hrůzného představení nechyběly Staroměstská radnice, Týnská škola, dům U Kamenného zvonu i Týnský chrám – ten v něm ostatně hrál jednu z vedlejších rolí.
Staroměstské náměstí jako popraviště
Nebylo to poprvé, kdy se Staroměstské náměstí proměnilo v popraviště. V roce 1422 tu skončil život vůdce pražské chudiny Jana Želivského, v roce 1437 posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. Nejtemnějším dnem v jeho historii se však stal 21. červen 1621, kdy bylo na příkaz katolického panovníka Ferdinanda II. popraveno sedmadvacet českých pánů, vesměs protestantů a předních účastníků českého stavovského protihabsburského odboje.
Temné barokní divadlo
Uťaté hlavy dvanácti hlavních vůdců stavovského povstání byly pro výstrahu vystaveny .
Mělo to být odstrašující a hrozivé představení, které by Evropě ukázalo, že Habsburkové nenechají ničím ohrozit svou autoritu. Popravou tří pánů, deseti rytířů a sedmnácti měšťanů, z nichž kat Jan Mydlář čtyřiadvacet sťal mečem a tři oběsil, se záměr podařilo naplnit přímo dokonale.
Exekuce začala v pět hodin ráno, městské brány zůstaly zavřené, Staré Město obsadilo císařské vojsko pod vedením Albrechta z Valdštejna a veškeré dění provázelo troubení a bubnování, prý aby shromáždění Pražané neslyšeli poslední slova odsouzených.
Nejstarší z popravovaných byl šestaosmdesátiletý rytíř Kašpar Kaplíř ze Sulevic, nejmladší pak čtyřicetiletý pražský měšťan Jan Kutnauer. Deseti popraveným bylo více než sedmdesát let. Jménem známe všechny, mezi nejznámější patří rektor Univerzity Karlovy Jan Jessenius, někdejší osobní lékař císaře Rudolfa II., a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, spisovatel, šlechtic, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník, zkrátka muž renesančních zájmů. V deset hodin dopoledne bylo dokonáno.
V květnu 1622 byla lebka Jáchyma Ondřeje Šlika pohřbena k tělu v hrobce.
Lebky nad Karlovým mostem
Ani to ale k potupě nestačilo; po popravě byly uťaté hlavy dvanácti hlavních vůdců stavovského povstání pro výstrahu vystaveny na Staroměstské mostecké věži. Šest hrůzných trofejí na dlouhých dřevěných tyčích trčelo ze západního ochozu nad Karlův most, šest z východního ochozu nad Křižovnické náměstí. Po roce povolil císař na přímluvy hraběnky Šlikové snést hlavu jejího manžela a s veškerými obřady ji pohřbít k tělu v hrobce kostela sv. Salvátora na Starém Městě, který mimochodem nechal Jáchym Ondřej Šlik vlastním nákladem postavit. Na věži však pořád zůstalo jedenáct hlav.
Hlavy českých pánů se přes opakované pátrání nikdy nepodařilo najít.
Zbývající lebky byly nakonec pietně sňaty až po deseti letech a přeneseny do Týnského chrámu. Po pohřebním obřadu byla rakev s lebkami svěřena důvěryhodným mužům k pochování na tajném místě, čímž hlavy českých pánů mizí z českých dějin. Přes opakované pátrání se je nikdy nepodařilo najít.
Dnes je tak připomíná jen bronzová pamětní deska na zdi Staroměstské radnice a bílé kříže se symboly mečů a trnové koruny v dlažbě u východní zdi. Až si je budete prohlížet, všimněte si jedné zvláštnosti: skutečný Pražan kříže obchází a nikdy by na ně nešlápl.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |
