Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Od mlýna ke mlýnu

  13:36aktualizováno  13:36
-
V dobách, kdy na potocích příslovečně klapaly vodní mlýny, patřili k jejich koloritu i krajánci, kteří putovali krajem a nechávali se právě ve mlýnech najímat na práci za stravu a střechu nad hlavou. Když bylo domleto, šli zas dál.

Ze stovek »větráků«, které u nás v minulých stoletích otáčely svými křídly, se jich u nás dochovalo jen několik desítek. Do role krajánků se můžeme vžít sami na trase mezi dvěma dochovanými a přístupnými větrnými mlýny na Moravě. V obci Rudice v Moravském Krasu asi 20 km severně od Brna návštěvníka upoutá nápadná stavba větrného mlýna holandského typu z roku 1865. Je postaven z kamene,jeho zeď je až 135 cm široká a výška mlýna je 7,5 metru. V e mlýně je dnes umístěno informační středisko, m uzeum historie obce, ukázka dobového bydlení a také expozice, připomínající historii zdejšího dobývání a zpracování rud. Další dokumenty na panelech připomínají historii i současnost speleologických výzkumů v okolí obce a tato část expozice je doplněna i mineralogickou sbírkou nerostů a hornin z okolí. Speleologové z obce Rudice mají na svém kontě i objev 153 metrů hluboké propasti v Rudickém propadání. Druhý větrný mlýn, který m ůžeme navštívit, je v obci Ruprechtov, která je od Rudice vzdálena asi 15 kilometrů. Mlýn v Ruprechtově má zajímavou historii a navíc je i evropským technickým unikátem. Postaven byl v roce 1873 a byl to tehdy klasický »Holanďan« s mohutnými křídly. Ta však byla při vichřici zničena a původní majitel mlýna ji nahradil na tehdejší dobu revoluční konstrukcí pohonu tzv. Halladayovou turbínou. Mlýn, který přežil II. světovou válku, nepřežil »vítězství pracujícího lidu«. Majitel byl vyhnán, mlýn sloužil i jako sklad hnojiv a chátral. Po roce 1989 byl objekt navrácen dědičce původního majitele. Štěstím objektu bylo, že se dostal do těch nejlepších rukou. V letech 1994 - 1995 proběhla rekonstrukce zchátralého mlýna i jeho unikátní turbíny. Toto větrné kolo má průměr 10 metrů, jeho hmotnost je 2 tuny a otáčí se kolem horizontální osy ve výšce 16 metrů nad zemí. Její uvedení do původ-ního stavu je výsledkem detektivního pátrání a skládání zbytků původního kola. Na rekonstrukci mlýna a jeho unikátní turbíny se podílela řada sponzorů, nejvíce však m useli investovat samotní majitelé mlýna. Mlýn má upravený i interiér. Jeho majitelé se v něm však neuzavírají před světem, ale nabízejí možnost poznání tohoto technického unikátu každému zájemci. Mlýn je částečně upraven pro obývání, částečně je v něm původní dochované vybavení a ve mlýně je instalována i výstavka. Větrné mlýny v Ruprechtově a v Rudici nejsou jedinými pozoruhodnostmi na trase mezi Blanskem a Vyškovem. Za zastávku stojí i Jedovnice (vyhledávané rekreační místo, možnost rybolovu, vodních sportů a v létě také koupání na rybníku Olšovec) a také obec Senetářov s expozicí perleťářství, tradičního bydlení a s velmi netradičním moderním kostelem.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Návštěvu obou větrných mlýnů lze absolvovat při jednom výletu. Vhodným dopravním prostředkem by mohlo být při dobrém počasí i kolo.Ať už trasu absolvujeme kterýmkoliv směrem, je třeba počítat se stoupáním v první polovině trasy, se zvlněným terénem mezi oběma mlýny a s příjemným klesáním v závěru. Východištěm m ůže být Blansko, cílem Vyškov (nebo naopak). V obou městech je možné cestu zahájit (nebo ukončit) na železnici. Celá trasa vede po silnici 379. Vzdálenost z Blanska do Rudic je necelých 10 km. Rudice leží na odbočce vpravo před obcí Jedovnice.Další cesta vede zpět na silnici 379, přes Jedovnice, Kotvrdovice a Senetářov je vzdálenost do Ruprechtova asi 14 km, Vyškov je od Ruprechtova vzdálen dalších 15 km.

KDY PŘIJET

Běžná doba prohlídek větrného mlýna v Rudici je mimo hlavní sezonu o sobotách a nedělích, od června do srpna pak denně, vždy mezi 9. - 12. a 14. - 17. hodinou. Prohlídku větrného mlýna v Rudnici je možné si domluvit i mimo stanovené dny a hodiny na zdejším Obecním úřadu (tel. 0506/93528). Mlýn Ruprecht je turistům přístupný do 30. dubna a pak od 1. října, prohlídku je možné dohodnout si telefonicky u průvodkyně Marie Oujeské v Ruprechtově (tel: 0507/94556). V období od 1. května do konce září je mlýn pronajímán zájemcům o atraktivní a netradiční rekreační pobyt prostřednictvím katalogu prázdninových pobytů Novasol, takže bude v tomto období ke shlédnutí jen zvenčí.

CO SI NENECHAT UJÍT

Obec Rudice nabízí v průběhu roku i další zajímavé akce: na 5. červenec je připraven 4. ročník slavností železářství, hutnictví a kovářství s ukázkou tavby železné rudy v historické peci z 10. 11. století a ukázka pálení dřevě ného uhlí v historickém milíři. Dne 25. září pak bude v obci uspořá dán 3. ročník terénního závodu domácky vyrobených traktorů »Vehicle Cup Rudice«. Rudice má bohatou historii související s těžbou a zpracováním že lezné rudy v jejím okolí. Ruda se tu těžila již v 11. století, obec vznikla roku 1247, takže předloni oslavila 750 let své existence. S těžbou rud souvisí i samotný název obce.Dnes se v jejím okolí těží keramické písky z takzva ných Rudnických vrstev, které jsou pozůstatkem moře z jurské ho období. Obec je také známá díky krasovým jevům. »Rudické propadání« je v tomto oboru pojmem. Nedaleko obce se totiž do podzemních jeskynních prostor propadá Jedovnický potok, který po 12 km dlouhé cestě podze mím opět vyvěrá u známé Býčí skály. Rudice nabízejí i unikátní »Geopark« - geologickou expozici pod širým nebem, kde je možné na ploše několika desítek metrů čtverečních poznat něco z geologie Moravského krasu. V edle základního »stavebního materiálu« krasové oblasti, vápence, si návštěvník může prohlédnout i další horniny, které se v okolí vyskytují: granity, granodiority, pískovce, slepence, břidlice a další.


Větrný mlýn Ruprechtov s unikátní větrnou turbínou

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.