Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Od minaretu po skládačky z peněz EU. Vyberte NEJ rozhlednu v Česku

  • 22
S rozhlednami je to jako se psy. Když se řekne rozhledna, každý si představí jinou. Redakce iDNES.cz připravila velkou letní anketu, v níž čtenáři rozhodnou, která z nich je v Česku nejhezčí. Přední český odborník na rozhledny Jan Nouza jich z každého kraje nominoval sedm.

V Česku stojí rozhleden přibližně tři sta. Kolik jich je přesně, naráží na jinou otázku. Co je to vlastně rozhledna, lze ji přesně "definovat"?

Co je rozhledna

- vyhlídková stavba vytvořená lidskou činností

- určená či dodatečně upravená k účelům rozhlížení

- s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem

- přístupná široké veřejnosti

- všeobecným povědomím jako rozhledna uznávaná

"Na takto položenou otázku nemůžu dát jednoznačnou odpověď, protože přesně definovat se dají matematické pojmy, technické nebo přírodovědné kategorie. Ale výtvory lidských rukou, u nichž by měla hrát důležitou roli originalita a jedinečnost? To nelze, vždy se najdou stavby, které se nacházejí někde na pomezí," říká Jan Nouza.

Vybrat tak rozhledny, které se klání zúčastní, nebylo snadné. Například v Ústeckém kraji jich stojí několik desítek. Naopak na Vysočině se do ankety vešly všechny, které tam jsou.

Profesor Nouza se snažil, aby v anketě byly rozhledny reprezentující různé stavební typy, epochy a pokud možno i různé okresy v rámci jednotlivých krajů. Přednost dostaly stavby, které jsou unikátní v rámci celého Česka nebo mají zajímavé okolnosti vzniku.

Historie dlouhá přes dvě století

A vybírat bylo opravdu z čeho. Historie rozhleden je dlouhá přes dvě století. První si nechala stavět šlechta, většinou jako ozdobu svých parků. Dobře to ilustruje minaret postavený v roce 1802 v Lednicko-valtickém areálu nebo věž zvaná Gloriet v parku u zámku Krásný Dvůr ze stejného období.

Hlasování po krajích

První rozhledna v horách, Josefská věž, vyrostla roku 1825 na Kleti. Zlatá éra rozhleden ale začala až začátkem 80. let 19. století, kdy se zvýšil zájem o turistiku.

"O skutečný rozmach výstavby rozhleden se postaraly turistické spolky. Ty si budování rozhleden vytyčily jako jeden z důležitých úkolů při zřizování sítě výletních tras a turistických cílů," přibližuje Nouza.

Nyní Česko zažívá další vlnu zájmu o budování rozhleden. Je to i proto, že na jejich výstavbu lze získat dotace z Evropské unie. Občas ale vznikají i nesmyslné rozhledny, ze kterých není nic vidět, nebo je politici využívají jako zástěrku pro získání peněz například na výstavbu parkoviště.

"Nebylo by někdy prospěšnější, kdyby dotace z fondů Evropské unie podpořily spíše jiné, v dnešní době potřebnější aktivity?" ptá se Nouza.

I u rozhleden platí raději méně, ale kvalitněji

Jako milovník rozhleden a české krajiny totiž nevidí velký přínos v tom, že budou stát bez rozmyslu všude a za každou cenu. Například mikroregion Východní Slovácko, který sdružuje šest obcí z podhůří Bílých Karpat, vybuduje letos šest identických dřevěných rozhleden na sousedních kopcích.

Jan Nouza

Jan Nouza je špičkový odborník na analýzu, zpracování a automatické

Vysokoškolský profesor na Technické univerzitě v Liberci.

Jeho koníčkem je turistika, zejména pak poznávání rozhleden.

Mimo jiné je autorem televizního seriálu Rozhlédni se, člověče a publikací Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století.

Vytvořil i nejstarší české stránky mapující naše a zahraniční rozhledny (stránky najdete zde).

"Rozhleden přibývá, ale vytrácí se originalita a estetika. V poslední době se v Česku bohužel vyrojilo poměrně hodně rozhleden, které nelze označit jinak než jako tuctové, snadno přehlédnutelné, lehce zaměnitelné a často ani nepříliš funkční stavby. Originálních a designově či konstrukčně odvážných staveb z poslední doby je jako šafránu," podotýká Nouza.

Začalo to koncem 20. století výstavbou stožárových typizovaných věží a nyní tento trend pokračuje opakovaným kopírováním existujících konstrukcí. "Projekty se často kopírují podle několika vyzkoušených vzorů, o typizovaných stavebnicích ani nemluvě," míní.

Až překvapivě aktuálně tak v této souvislosti stále znějí slova architekta Bohumila Slámy, která uveřejnil už v roce 1916 Časopis turistů: "Rozhledna jako taková má působiti i do největší dálky především svou siluetou, která má býti co nejvýraznější, svéráznou. Rozhledna by měla býti značkou celého kraje, a proto nechť je každá jiná. Navrhovatel nechť dbá největšího ohledu na tvar hory, její siluetu a rozhledna nechť srůstá s horou v jediný celek. Proto je také třeba zavrhnouti každou šablonovitost ve stavbě rozhleden."