Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Obří větrníky (ne)chceme, (ne)hyzdí krajinu!

aktualizováno 
Mají pomoci k čistšímu vzduchu a odvrátit hrozbu globálního oteplování. Jenže lidé je mnohde nechtějí. Tvrdí, že hyzdí krajinu. Větrné elektrárny.

Větrná elektrárna, Čižebná u Nového Kostela | foto: Martin StolařMF DNES

Naposledy odmítli obří větrníky u své obce obyvatelé Oder u Nového Jičína. "Lidé s větrnými parky nesouhlasí, takže jsme je podpořili,“ řekl tamní starosta Pavel Matůšů.

Obyvatelům místních částí Dobešov a Veselí vadí, že by čtrnáct vysokých stožárů s větrníky mělo vyrůst v přírodním parku Oderské vrchy a že naruší přírodní ráz, protože budou vidět na kilometry daleko.

S větrníky ovšem nesouhlasí ani tamní úřady včetně moravskoslezského hejtmana Evžena Tošenovského. "Jejich ekonomický přínos není takový, abychom si jimi nechali dobrovolně hyzdit krajinu,“ prohlásil podle ČTK Tošenovský.

Větrné elektrárny nebudou stát ani v Nenkovicích u Hodonína. Stavbu čtyř stometrových stožárů zamítl jihomoravský krajský úřad. Podle úřadu by narušily okolní krajinu a životní prostředí.

Větrníky u Ostružné v Jeseníkách

Protestují Češi i Němci

Podobné zprávy o odporu proti plánované stavbě větrných elektrárnách přicházejí i z dalších koutů republiky a mnohdy přebíjejí informace o úspěšných stavbách větrníků (jako třeba u Pavlova na Jihlavsku).

Mezi taková místa, která se postavila proti, patří například Vrbice na Břeclavsku anebo Jindřichovice u Sokolova. "Větrné elektrárny tady nechceme,“ okomentoval nedávno v MF DNES Josef Hons, starosta Čížkova na Nepomucku  plány na stavbu obřího větrníku nedaleko jeho obce. Dodal, že lidé se bojí především hluku ze svištění vrtulí. Pozemek pro stavbu elektrárny navíc leží v Chráněné krajinné oblasti Brdy.

Proti plánům na stavbu pěti větrných elektráren na vrcholu Klínovce v Krušných horách se kromě českých úřadů postavili i Němci. Tamní úřady upozornily, že v této oblasti se ani na německé straně hranice nechystá stavba vysokých stožárů – a to je Německo nekorunovanou světovou "větrníkovou“ velmocí (viz tabulka vpravo).

Pořadí  Země Celkový instalovaný výkon v roce 2006 v MW
1.  Německo 20,622 
2.  Španělsko 11,625 
3.  USA 11,603 
4.  Indie 6,270 
5.  Dánsko 3,136 
6.  Čína 2,405 
7.  Itálie 2,123 
8.  Velká Británie 1,963 
9.  Portugalsko 1,650 
10.  Francie 1,567
11.  Nizozemsko 1,560 
12.  Kanada 1,451
13.  Japonsko 1,394
14.  Rakousko 965
15. Austrálie 817
Zdroj: Světová asociace pro větrnou energii (WWEA)

Bouřňák

Ekologická reklama v novinách

Odpor mnohých regionů proti větrným elektrárnám vyvolala reakci nevládních organizací, které se rozhodly těchto čistých zdrojů energie zastat. Ekologické Hnutí Duha si vloni dokonce zaplatilo v regionálních novinách reklamu, aby vyvrátilo některé pověry o větrnících jako např. hluk či rušení TV a radio signálů.

"Samozřejmě nelze stavět naprosto bezhlavě a za každou cenu,“ řekl Petr Holub, vedoucí programu Energie v Hnutí Duha. "Obyvatelé obcí v sousedství zahraničních větrných farem ovšem potvrzují, že jejich obavy z poškození krajiny, hluku nebo odlivu turistů se po zahájení provozu většinou rozplynuly.“

Organizace uvedla, že díky moderním technologiím vydává větrná turbína ve vzdálenosti dvě stě metrů stejný hluk jako stejně vzdálený les při větru o rychlosti asi 25 kilometrů v hodině. "Ve Skotsku se hluku obávalo dvanáct procent místních občanů, ale po zahájení provozu si už stěžují pouhá dvě procenta,“ uvedlo Hnutí Duha.

Větrná elektrárna, Petrovice

Petrovice

Skutečně hyzdí krajinu?

To, že jsou vysoké stožáry s mohutnými vrtulemi vidět, ještě podle Hnutí Duha neznamená, že hyzdí krajinu.

 "Někomu turbína vadí, jinému se líbí. Harmonická krajina, jak ji vnímáme, je založena na rovnováze působení člověka a přírody. A větrná elektrárna je často hodnocena jako moderní prvek, který krajinu oživuje: symbol čisté, nevyčerpatelné a dynamické energie větru,“ uvedlo Hnutí Duha.

Dodalo, že velké uhelné či jaderné elektrárny mají daleko větší dopad na krajinný ráz. Stačí se podívat do severozápadních Čech na povrchovou těžbu uhlí...

"Samozřejmě jsou také místa, kde by větrné elektrárny stát neměly,“ uznává Hnutí Duha. "Projektant musí posoudit, zda není záměr výstavby elektráren umístěn v území, kde by byl v zásadním střetu s požadavky ochrany přírody a krajiny nebo památkové zóny. V citlivých územích nechá příslušný úřad zpracovat hodnocení vlivu na krajinný ráz.“

Přehled největších větrných elektráren v ČR

Nový Hrádek, kopec Šibeník
Břežany
Nový Kostel, Čižebná
Neklid v blízkosti obce Boží Dar
Albrechtice (Václavice), Lysý Vrch
Jindřichovice p. S.
Veselí u Oder
Ostružná
Velká Kraš u Vidnavy
Hraničné Petrovice
Drahany
Protivanov
Potštát
Mladoňov u Oskavy 
Mravenečník - Jeseníky 1343 m.n.m.
Gruna - Žipotín
Pohledy
Anenská studánka
Loučná (pod Klínovcem)
"Podmíleská výšina" (Rusová, Měděnec)
Nová Ves v Horách
Nové město (u Moldavy), Vrch Tří pánů
Petrovice u Chabařovic
Pavlov
Hostýn, (poutní hora 735 m)

Větrná elektrárna, PetroviceVětrná elektrárna, Pohledy na SvitavskuVyhlídková prosklená gondola na větrné elektrárně v Lichteneggu


Větrná elektrárna, Jindřichovice pod SmrkemVětrné elektrárny u Ostružné v JeseníkáchVětrná elektrárna, Petrovice


Výstavba větrné elektrárny u DrahanVýstavba větrné elektrárny u DrahanVětrná elektrárna, Pohledy na Svitavsku


Užitečné weby:
http://www.hnutiduha.cz/vitr/

www.vetrneelektrarny.bestweb.cz

Stavby větrné elektrárny v Pavlově u Jihlavy

Ze stavby větrné elektrárny v Pavlově u Jihlavy
Autor: Petr Holub, hnutí DUHA

Jindřichovice pod Smrkem

Zprávu Světové asociace pro větrnou energii si můžete stáhnout ZDE.


Gondola pro turisty na vrcholu větrníku

V Jindřichovicích pod Smrkem se na dvě větrné elektrárny během prvního roku provozu přijelo podívat více než 12.000 lidí. Pod stožáry vzniklo informační středisko spojené se stánkem s občerstvením.

U osmi nejmodernějších větrných elektráren v Česku se loni v říjnu konal, v Česku vůbec poprvé, Den otevřených dveří. Přijelo se podívat na tři a půl tisíce zájemců.

"V rakouském Lichteneggu na jedné z větrných elektráren vybudovali prosklenou vyhlídkovou gondolu, do které se zájemci dopravují výtahem. Větrná elektrárna tak funguje jako rozhledna a je lákadlo pro návštěvníky,“ uvedlo Hnutí Duha.

V Lichteneggu udělali z větrné elektrárny atrakci pro turisty. Z prosklené vyhlídkové gondoly je hezká vyhlídka na krajinu.
Zdroj: www.landschaftsfotos.at

Sdružení doplnilo zkušenost ze Skotska, kde tamní nezávislá agentura provedla průzkum mezi turisty, kteří navštívili oblast s větrnými elektrárnami. Pětapadesát procent z nich uvedlo, že přítomnost větrné farmy na ně působila pozitivně při vnímání krajiny a pouze osmi procentům se nelíbily.

V Severní Karolíně v USA byl nedávno proveden podobný průzkum. "Vzhled středně velké věrné turbíny se líbil 77 procentům dotázaných, kteří ji viděli na vlastní oči,“ dodalo Hnutí Duha.

Jaký je váš názor na větrné elektrárny? Hyzdí podle vás krajinu?
Zapojte se do diskuze a hlasujte v anketě - ZDE.

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.