Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Obří rypadlo se vydalo na cestu

  14:57aktualizováno  14:57
Obyvatelům Severního porýní-Westfálska, kde minulý týden vyvrcholil velkolepý karneval, se nyní může naskytnout jiná podívaná, poněkud techničtějšího rázu. Před necelým měsícem se započalo stěhování obřího rypadla z hnědouhelného povrchového dolu Hambach u města Jülich na nové působiště, poblíž města Mönchengladbach. Rozměry gigantického těžebního zařízení hovoří samy za sebe – výška 98 metrů, šířka 61 metrů a délka kolem 120 metrů. Po cestě musí rypadlo překonat dálnici A61. Její přejezd by měl přerušit dopravu na 20 min. Celá trasa musí být dokonale naplánována.

V úvahu se musí brát například nejenom běžné elektrické vedení, ale i vedení vysokého napětí, pevnost podloží a podzemní vedení plynu a kanalizace, které by mohlo být obrovským tlakem shora rozdrceno.

Podobné stěhování proběhlo již před několika lety a bylo specifické tím, že bagr musel překročit na své cestě řeku Rur, která je přibližně stejně široká, jako naše Sázava při ústí do Vltavy. Řeka byla tehdy „bypassovana“, tj. vedena jiným, uměle vytvořeným korytem a po průjezdu bagru svedena zpět, na své původní místo. Rozsáhlé terénní úpravy v místě průjezdu bagru byly využity k obnovení původního přírodního rázu řeky. Byly ji vráceny meandry a ostrůvky, kde nacházejí svoje celoroční hnízdiště kachny, lysky a volavky.

Náklady letošního stěhování bagru jsou vyčísleny přibližně na 15 miliónů marek.  Tato částka je údajně výrazně nižší, než kdyby byl bagr rozebrán, stěhován po částech a opět sestaven.

Zatímco v České republice zažívají těžební odvětví silný útlum a dochází k orientaci na jadernou energetiku, současná vládnoucí koalice v Německu jaderný program téměř zastavila. Německá energetika bude proto ještě dlouhou dobu závislá na místních ložiscích hnědého uhlí. Nutno podotknout, že zdejší zdroje hnědého uhlí jsou výrazně kvalitnější, než severočeské a neobsahují tak vysoké množství síry, která je zdrojem znečistění ovzduší při spalování. Jsou však také uloženy v hloubce 50 – 300 metrů, což znamená citelný zásah do krajiny.

Kolem povrchových dolů se vrší obrovské haldy, které je zdaleka vidět, protože krajina Severního Porýní je svým rovinatým charakterem podobná krajině Holandské. Na druhé straně vznikají v místě vytěžených pánví hluboké krátery, které se neustále zaplňují podzemní vodou. Aby bylo možné v pánvi pracovat, je třeba miliony kubíků kvalitní podzemní vody odčerpávat do řeky Rýn.

Vzhledem k tomu, že v Německu je vliv ekologických hnutí poměrně silný, jsou těžební firmy nuceny zajistit rekultivaci zdevastované krajiny a pozitivně působit na veřejné mínění. Dobrým příkladem, kde se jim to daří je rekultivovaná halda, nesoucí název Sophienhöhe, poblíž města Jülich. Při rekultivaci se podařilo zajistit vhodné hospodaření se stékající vodou  vytvořením teras, kde jsou vysázeny různé druhy dřevin, zpevňující svah a zabraňující erozi půdy. Halda Sophienhöhe se stala cílem jak nedělních procházek místních obyvatel a „pejskařů“, ale na své si příjdou i milovníci jogovaní a horskách kol, kteří si mohou vybrat různě náročné trasy.

Na vrcholku kopce stojí malá rozhledna, z které je vidět na jihu vrcholky vysočiny Eifel, na východě čilý ruch v povrchovém dolu a všude kolem dokola dýmající hnědouhelné elektrárny. Aby byl celý kontrast ještě ostřejší, byla zde vybudována i malá obora s muflony, kteří se rádi nechají rozmazlovat pamlsky návštěvníků.
Plány na další rekultivaci jsou poměrně velkorysé. Po ukončení těžby by se měl kráter zaplnit vodou a mělo by tak vzniknout jezero pro rekreační účely.

Dokud budou hnědouhelné doly prosperovat, najde se patrně i dostatek finančních prostředků na rekultivaci zničené krajiny. Pohled na přetvářenou krajinu mě nutí zamyslet se nad budoucností našich povrchových dolů a směru kterým se bude ubírat naše energetika. Chtěl bych vyjádřit naději, že bude dostatek prostředků na navrácení tváře „měsíční krajině“ severočeské hnědouhelné pánve a nebude třeba nové pánve otvírat. Myslím, že dostatečně přesvědčivá by byla exkurze, uspořádaná pro odpůrce Temelína, do některého z povrchových dolů a do jaderné elektrárny Temelín, aby si mohli sami udělat obrázek o vlivu jaderné a tepelné energetiky na životní prostředí.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.