Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přístavy místo letišť. Vědci plánují na zaoceánské lety obří hydroplány

aktualizováno 
Objem letecké dopravy stále narůstá a velká světová letiště se často dostávají na hranu možností. Další letadla se už na přecpané ranveje a do vzdušných prostorů vejdou těžko. Vědci z katedry letectví londýnské Imperial College nyní přišli s návrhem, který by tyto problémy mohl řešit: velkokapacitní hydroplány.

Velkokapacitní hydroplán Seaplane podle návrhu Errikose Levise | foto: Errikos Levis / Imperial College London

Místo na letiště by cestující na zaoceánských letech jezdili do přístavu. Letadla vzlétající a přistávající na moři mimo nejhustěji obydlené oblasti by podle Errikose Levise a Varnavase Serghidese, autorů návrhu, vyřešila hned dva problémy současné letecké dopravy. „Využitím hydroplánů bychom eliminovali hluk nad obydlenými oblastmi a vyhnuli se nutnosti dalšího rozšiřování infrastruktury,“ uvedl Levis pro zpravodajský server CNN.

Trup přecházející v křídla

Hydroplány

  • Návrhy hydroplánů nejsou novinkou. Dobu největší slávy zažily ve 40. letech 20. století a od té doby se, jak tvrdí i Levis se Serghidesem, „zasekly“ na tehdejším designu.
  • Dnes se v osobní letecké dopravě používají spíše menší obojživelná letadla (tzv. amfibie), které mohou přistávat a vzlétat jak z vodní hladiny, tak z letišť. Používají se například k přepravě menšího počtu osob na kratších tratích mezi ostrovy. Jedná se však spíše o kuriozitu.

Jejich představa moderního hydroplánu vychází z některých současných koncepcí klasických dopravních letadel budoucnosti. Mělo by jít o tzv. blended-wing-body letadlo, což znamená, že by hydroplán neměl klasická křídla, ale trup by v křídla přecházel postupně. Umožnilo by to lepší rozmístění cestujících v prostornější kabině. Samotná konstrukce letounu by byla pevnější a odolnější.

Hydroplán by měl zašpičatělý trup ve tvaru písmene V, čímž by získal nejen dobré aerodynamické vlastnosti, ale zároveň by se eliminoval odpor při vzletech a přistáních na vodě.

Díky velkému rozpětí a šířce trupu by letoun byl dostatečně stabilní, aby se na vodě příliš nenakláněl do stran. Pohonné jednotky by byly umístěny na zádi letounu nad úrovní křídel, což by je chránilo i před vodními sprškami a zároveň by „odstínily“ hluk vůči zemi.

Levis a Serghides počítají s velkou variabilitou svého návrhu. Letadla by se podle nich měla vyrábět v různých velikostních variantách tak, aby pojala od zhruba 200 cestujících až ke dvěma tisícům.

Vodíkový pohon: plusy a minusy

  • Vodík jakožto palivo má při stejné hmotnosti několikrát větší účinnost než současné palivo JET-A1; je však také několikrát objemnější, takže ho není možné skladovat v křídelních nádržích klasických letadel.
  • Vodíkový pohon se zatím v letectví využívá pouze experimentálně. Z hlediska běžného využívání v dopravě by problém představovala především bezpečnost při přepravě paliva a další manipulaci: jakmile by plyn začal unikat, vznikla by po smísení se vzduchem vysoce výbušná směs.

Letouny by měly být větší než „dráhová“ letadla s obdobnou kapacitou, nijak by je totiž nelimitovala omezená kapacita letišť a ranvejí. Velké nosné plochy by stroji zase pomohly ušetřit na palivu. Týkalo by se to však především supervelkých strojů s kapacitou nad asi 800 cestujících.

Vodní letadla na vodíkový pohon?

Vědci jdou ve svých snech o superekologickém hydroplánu ještě dále a uvažují i o náhradě tradičních ropných leteckých paliv těmi na bázi vodíku.

„Z bezpečnostních důvodů nemůžeme cestující dát pod úroveň vodní hladiny. Zbývá nám tedy obrovský prázdný prostor, který bychom klidně mohli využít jako palivové nádrže na vodík,“ vysvětluje Levis.

Vědci si jsou vědomi toho, že jejich projekt nejspíš není otázkou nejbližší budoucnosti. Kdyby se na novodobých hydroplánech začalo intenzivně pracovat, mohly by se podle nejlepších odhadů začít rýsovat v horizontu asi 10 let.

„Bude to chtít další výzkum, ale není v tom žádná antigravitace nebo něco podobného. Naprostá většina toho, s čím jsme pracovali, se už v letectví běžně používá. V této chvíli jsme se zasekli na tom, že není vůle zkusit něco nového,“ řekl Levis pro CNN.

Hydroplány létaly už za druhé světové války. Vrak nacistického stroje je dnes cílem potápěčů u norského pobřeží:





Nejčtenější

Ledové kry při ústí Trenckovy rokle
Utajený klenot Vysočiny. Ledové království rebelského barona Trencka

Jaro už, zdá se, klepe na dveře, v hlubokých stinných roklích však ledy tají pomalu. Přesvědčí vás o tom jedno z nejhezčích údolí na Vysočině, v němž se ukrývá...  celý článek

Ilustrační snímek
Čínští turisté objevili Rusko. Hoteliéry trápí zvyky i otřesné chování

Stovky miliard rublů přinesou ročně Číňané ruskému turistickému průmyslu. Jejich chování však některým Rusům začíná vadit. Provozovatelé hotelů se musí...  celý článek

Nedaleko od ležícího Buddhy Shwethalyaung lze najít další sochu postavenou...
Mystická Barma: kde se víra vyvažuje zlatem a hadi mají svůj klášter

Na pagodu stojící na obřím viklanu lidé lepí plátky zlata, místo aby je kradli, a v klášteře uctívají pětimetrovou krajtu. V Barmě můžete narazit na legendy...  celý článek

Zadělávané „malostranské“ dršťky se žampiony, šunkou a brambůrky
Dršťky jsou lahůdka na celém světě. Se sýrem, zázvorem i telátky

Legendární dršťková polévka podávaná snad ve všech nádražních restauracích Rakouska-Uherska sice zažívá pozvolný ústup ze slávy, ale ve světě platí dršťky...  celý článek

Německé polární plavidlo Polarstern.
Vědci nechají zamrznout svou loď v Arktidě, rok budou driftovat kolem pólu

Polární výzkumníci z Německa chystají dost možná největší arktickou výpravu v historii. S kolegy z celé řady dalších států plánují na obřím plavidle přeplout...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.