Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přístavy místo letišť. Vědci plánují na zaoceánské lety obří hydroplány

aktualizováno 
Objem letecké dopravy stále narůstá a velká světová letiště se často dostávají na hranu možností. Další letadla se už na přecpané ranveje a do vzdušných prostorů vejdou těžko. Vědci z katedry letectví londýnské Imperial College nyní přišli s návrhem, který by tyto problémy mohl řešit: velkokapacitní hydroplány.

Velkokapacitní hydroplán Seaplane podle návrhu Errikose Levise | foto: Errikos Levis / Imperial College London

Místo na letiště by cestující na zaoceánských letech jezdili do přístavu. Letadla vzlétající a přistávající na moři mimo nejhustěji obydlené oblasti by podle Errikose Levise a Varnavase Serghidese, autorů návrhu, vyřešila hned dva problémy současné letecké dopravy. „Využitím hydroplánů bychom eliminovali hluk nad obydlenými oblastmi a vyhnuli se nutnosti dalšího rozšiřování infrastruktury,“ uvedl Levis pro zpravodajský server CNN.

Trup přecházející v křídla

Hydroplány

  • Návrhy hydroplánů nejsou novinkou. Dobu největší slávy zažily ve 40. letech 20. století a od té doby se, jak tvrdí i Levis se Serghidesem, „zasekly“ na tehdejším designu.
  • Dnes se v osobní letecké dopravě používají spíše menší obojživelná letadla (tzv. amfibie), které mohou přistávat a vzlétat jak z vodní hladiny, tak z letišť. Používají se například k přepravě menšího počtu osob na kratších tratích mezi ostrovy. Jedná se však spíše o kuriozitu.

Jejich představa moderního hydroplánu vychází z některých současných koncepcí klasických dopravních letadel budoucnosti. Mělo by jít o tzv. blended-wing-body letadlo, což znamená, že by hydroplán neměl klasická křídla, ale trup by v křídla přecházel postupně. Umožnilo by to lepší rozmístění cestujících v prostornější kabině. Samotná konstrukce letounu by byla pevnější a odolnější.

Hydroplán by měl zašpičatělý trup ve tvaru písmene V, čímž by získal nejen dobré aerodynamické vlastnosti, ale zároveň by se eliminoval odpor při vzletech a přistáních na vodě.

Díky velkému rozpětí a šířce trupu by letoun byl dostatečně stabilní, aby se na vodě příliš nenakláněl do stran. Pohonné jednotky by byly umístěny na zádi letounu nad úrovní křídel, což by je chránilo i před vodními sprškami a zároveň by „odstínily“ hluk vůči zemi.

Levis a Serghides počítají s velkou variabilitou svého návrhu. Letadla by se podle nich měla vyrábět v různých velikostních variantách tak, aby pojala od zhruba 200 cestujících až ke dvěma tisícům.

Vodíkový pohon: plusy a minusy

  • Vodík jakožto palivo má při stejné hmotnosti několikrát větší účinnost než současné palivo JET-A1; je však také několikrát objemnější, takže ho není možné skladovat v křídelních nádržích klasických letadel.
  • Vodíkový pohon se zatím v letectví využívá pouze experimentálně. Z hlediska běžného využívání v dopravě by problém představovala především bezpečnost při přepravě paliva a další manipulaci: jakmile by plyn začal unikat, vznikla by po smísení se vzduchem vysoce výbušná směs.

Letouny by měly být větší než „dráhová“ letadla s obdobnou kapacitou, nijak by je totiž nelimitovala omezená kapacita letišť a ranvejí. Velké nosné plochy by stroji zase pomohly ušetřit na palivu. Týkalo by se to však především supervelkých strojů s kapacitou nad asi 800 cestujících.

Vodní letadla na vodíkový pohon?

Vědci jdou ve svých snech o superekologickém hydroplánu ještě dále a uvažují i o náhradě tradičních ropných leteckých paliv těmi na bázi vodíku.

„Z bezpečnostních důvodů nemůžeme cestující dát pod úroveň vodní hladiny. Zbývá nám tedy obrovský prázdný prostor, který bychom klidně mohli využít jako palivové nádrže na vodík,“ vysvětluje Levis.

Vědci si jsou vědomi toho, že jejich projekt nejspíš není otázkou nejbližší budoucnosti. Kdyby se na novodobých hydroplánech začalo intenzivně pracovat, mohly by se podle nejlepších odhadů začít rýsovat v horizontu asi 10 let.

„Bude to chtít další výzkum, ale není v tom žádná antigravitace nebo něco podobného. Naprostá většina toho, s čím jsme pracovali, se už v letectví běžně používá. V této chvíli jsme se zasekli na tom, že není vůle zkusit něco nového,“ řekl Levis pro CNN.

Hydroplány létaly už za druhé světové války. Vrak nacistického stroje je dnes cílem potápěčů u norského pobřeží:





Nejčtenější

Šlápoty - Jarmila Očásková, Věra Komárková, Květa Tarantová, Zdena Opatrná
Osudu navzdory. Odvážné Češky cestovaly mezi válkami i za komunistů

Seděli spolu u stanu uprostřed Sahary, psal se rok 1933, za sebou už měli velkou část Afriky a Eva Elstnerová směrem ke svému manželovi Františkovi prohodila:...  celý článek

Výroba cestovních pasů podléhá přísně střeženému režimu (24. dubna 2015).
Třicet dní nebo dva tisíce. Nezapomeňte pořídit dětem cestovní doklady

Chystáte se na dovolenou do ciziny? Nezapomeňte na doklady pro děti, bez kterých vycestovat nesmíte (nařízení platí od roku 2012). Cestovní pas nebo občanku...  celý článek

Ilustrační snímek
Kolik si letos koupíme za českou tisícovku v 11 oblíbených zemích

Ve většině zemí, kam vyrážejí Češi zpravidla na zahraniční dovolenou, letos ušetříme. Nejvíce si čeští turisté polepší v Egyptě, Turecku a Tunisku. Nejdražší...  celý článek

Největší problémy způsobily kontroly na hraničním přechodu Bregana-Obrežje mezi...
Kudy pojedete do Chorvatska? Vyberte nejoblíbenější trasy, prověříme je

Tak jako každý rok se i letos chystá redakce MF DNES a iDNES.cz prověřit úskalí a nesnáze na silnicích do Chorvatska, kterými o letních měsících cestují...  celý článek

Tradiční Jízda králů je zapsaná i na seznamu UNESCO. Symbolickou vládu převzal...
Na krála, matičko! Na krála! Vlčnov ukázal, co skrývá kulturní dědictví

Tradiční Jízda králů, zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, o víkendu přilákala do malé obce na Slovácku tisíce lidí z celé země i zahraničí....  celý článek

Další z rubriky

Jiří Zindulka (vlevo) se synem
Chorvatsko na jachtě. Je to skoro jako na Slapech, říká český kapitán

Nechcete v létě jen tak ležet na pláži? Pronajměte si plachetnici! Dovolená na jachtě nemusí být jen pro milionáře, každý rok takto vyrážejí na moře tisíce...  celý článek

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250...
Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A...  celý článek

Laguna Kunturiri
Putování Tibetem Jižní Ameriky. Horská Bolívie na vlastní kůži

Bolívii se někdy přezdívá “Tibet Jižní Ameriky”, protože její značná část včetně největšího města La Paz leží na náhorní plošině Altiplano. A první měsíc jsem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.