Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Objevte Ostravu. Barevné město, jehož ocelové srdce znovu tluče

aktualizováno 
Už to není černá Ostrava, ta černá hvězda nad hlavou, jak o ní zpívá slezský bard Jaromír Nohavica. Při pohledu z vyhlídkové věže Nové radnice mě až zaskočí, jak moc je zelená. A neplatí ani jiné stereotypy. Město nabízí víc než technické památky z éry uhlí, noční tah na Stodolní a v neděli sraz u Baníku, když se hraje fotbal.

Slezská Ostrava s haldou Ema | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Začít prohlídku Ostravy doporučuji právě z terasy radniční věže, která je vysoká 85 metrů. Je z ní úchvatný pohled na "ostravské Hradčany", království železa a vysokých pecí ve Vítkovicích, které je teď národní kulturní památkou. A navíc jsou odtud vidět i Beskydy a při dobré viditelnosti Jeseníky s Pradědem.

Kolem Ostravice to začíná žít

Přímo pode mnou teče Ostravice, která rozděluje Moravskou a Slezskou Ostravu. Už se do ní vrátily ryby a dá se v ní i koupat. "Dříve se přitom o Ostravici říkalo, že když nebyly odlakovače, stačilo do ní ponořit prsty," řekl mi s úsměvem můj průvodce. Teď se u řeky začínají stavět cyklostezky a přibudou i opalovací plochy.

Řeka Ostravice rozděluje Moravskou a Slezskou Ostravu.

Řeka Ostravice rozděluje Moravskou a Slezskou Ostravu.

Uprostřed zeleně, která překryla poddolovaná místa, vykukuje Slezskoostravský hrad, jenž se v době, kdy se tu ještě těžilo, propadl o 16 metrů. A o kus dál je vidět jeden z nejvyšších bodů Ostravy, zčásti zalesněná halda Ema, odkud je také dobrý výhled na město. Hora, kterou tvoří miliony tun hlušiny, stále prohořívá. Uvnitř je teplota až 1 500 stupňů Celsia a stále tu vznikají nové nerosty – porcelanity a jaspisy. Země je pochopitelně na dotek teplá.

Město s novým dřevěným orlojem

O několik hodin později stojím u přístavby Divadla loutek u ostravské Černé louky a obdivuji nový orloj, který právě letos spustili. Od osmi ráno do osmi do večera se každou sudou hodinu otevřou ocelová vrata a ukáží se loutky, které z lipového dřeva vyřezal Pavel Skorkovský. Najdete zde šest pohádkových postav: krále, královnu, čerta, anděla, kašpárka a smrtku. A k tomu všemu vyhrává hudba.

Ostravský orloj nemá sice astronomický ciferník, ale nad figurkami ve velikosti dospělého člověka je symbol hvězdné oblohy. Když orloj začne hrát, rozsvěcejí se různá souhvězdí.

Nový dřevěný orloj na přístavbě Divadla loutek Ostrava

Nový dřevěný orloj na přístavbě Divadla loutek Ostrava

Jen o pár stovek metrů dál je slyšet zvonkohra na věži Staré radnice, kde je dnes muzeum. Zvonkohru tvoří 22 zvonů a každý má své jméno připomínající současné i minulé představitele města. Jen největší zvon má název speciální: Město v pohybu. Přesně to vystihuje Ostravu, která se od roku 1994, kdy se tu naposledy těžilo černé uhlí, hodně mění.

Dříve tu vedle sebe žili Češi, Poláci, Židé, Němci. Národnostní složení města se kvůli válce i událostem po ní hodně proměnilo, i tak ale zůstává Ostrava multinárodní. "Jsme trochu jako New York," řekl mi k tomu v nadsázce průvodce Jiří Šimon.

Hlasování prohrála, ale stále je městem kultury

I když Ostravu zklamalo, že prohrála s Plzní hlasování o Evropské město kultury pro rok 2015, podle mě se za něj i tak směle může považovat. Nejen díky novému orloji, ale i třeba kvůli multižánrovému hudebnímu festivalu Colours of Ostrava.

Když do Ostravy vyrazíte, určitě nepřehlédněte Galerii výtvarných umění, kde je mimo jiné nádherný obraz Judita od Gustava Klimta. Za pozornost stojí i kostel svatého Václava ze 13. století, nejstarší ve městě, a katedrála Božského Spasitele.

Interiér kostela sv. Václava ze 13. století

Interiér kostela sv. Václava ze 13. století

Překvapení na mě čekalo i při pohledu na dlažbu, našel jsem tu stopy po dříve silné židovské komunitě. Podobně jako v jiných evropských městech jsou i v Ostravě na několika místech "Stolpersteine", mosazné destičky připomínající, že v domě, před nímž se nacházejí, žila některá z obětí nacisty organizovaného holocaustu.

Poblíž ostravského hlavního nádraží je i památník obětem šoa. A přímo v centru, na Domu se sedmi vchody je umístěna pamětní deska připomínající, že tu žila rodina britsko-českého režiséra Karla Reisze, kterého v jeho třinácti letech zachránil Nicholas Winton před transportem do koncentračního tábora.

Radnice ve Slezské Ostravě

Radnice ve Slezské Ostravě

Sfárat můžete na Landeku

Co by to byl za výlet do Ostravy, aniž by člověk "sfáral". Za dobu, co se tu přestalo těžit černé uhlí, už ale vyrostla jedna celá generace, a tak jedinou možností je hornické muzeum Landek Park v Petřkovicích, od hlavního nádraží směrem na Hlučín.

Tady je jediné místo, kde se můžete podívat do dolu. Jmenoval se v průběhu let různě, naposledy Anselm, po synovi Salomona Mayera Rothschilda, který ho koupil v roce 1843. Provázejí tu bývalí havíři s praxí třicet až čtyřicet let.

V hornickém muzeu v Landek Parku můžete i sfárat do bývalého dolu Anselm.

V hornickém muzeu v Landek Parku můžete i sfárat do bývalého dolu Anselm.

"Chceme ten důl ještě ozvučit," prozradil Lumír Plac z Landek Parku ještě před tím, než jsem nastoupil do těžní klece, která mě svezla několik metrů pod povrch. Na Landeku mají také expozici báňského záchranářství, údajně největší svého druhu na světě. A v plánu je lanovka, která hornický skanzen spojí s centrem města.

V ostravské čtvrti Michálkovice nabízejí u dolu Michal, který je také národní kulturní památkou, jinou atrakci. Zpřístupněné prostory jsou ponechány tak, jako by lidé, kteří tu pracovali, právě odešli a vše nechali na místě. Procházím postupně řetízkovou šatnu, lampovnu, místo, kde horníci fasovali svačinu až do jámové budovy, kde sjížděli do podzemí. Ve strojovně, kam se běžní horníci nedostali, jsou původní těžní stroje Siemens z roku 1912 a v kotelně dokonce funkční parní stroj z konce devatenáctého století.

Ocelové město se probouzí k životu

Už samotná procházka po areálu Vítkovic s dolem Hlubina, koksovnou a vysokými pecemi připomíná ocelové město Julese Verna. Budoucnost, jakou Vítkovicím naplánovali současní vlastníci, by ale za sci-fi považoval nejspíš i on.

Pohled z radnice na katedrálu Božského spasitele a Vítkovice

Pohled z radnice na katedrálu Božského spasitele a Vítkovice

"Vyháníme smutek a trauma, které souvisí s tím, že tu spousta lidí přišla o práci, když Ostrava přestala být pulsujícím ocelářským městem," řekl k chystané přeměně celé oblasti architekt Josef Pleskot, který pomáhal pro současné vedení Vítkovic v čele s Janem Světlíkem připravit projekt, jehož cena má vyšplhat na 60 miliard korun.

Zatímco teď se při prohlídce areálu dostanete do kompresorovny dolu Hlubina a ke třem bývalým vysokým pecím, už brzy to bude jinak a je tedy jedna z posledních příležitostí vidět Vítkovice v jejich původní podobě. Začalo se totiž už s přestavbou bývalého plynojemu na multifunkční halu pro 1 500 diváků.

Zvon někdejšího zásobníku plynu o průměru 70 metrů a vážící 800 tun kvůli tomu zvedli o 1 492 centimetrů. Číslo nebylo zvoleno náhodou, rok objevení Ameriky má být pro Vítkovice symbolem nových možností. Už napřesrok, když půjde vše hladce, by se v nové aule mohl konat koncert v rámci festivalu Janáčkův máj.

Dolní Vítkovice

Dolní Vítkovice

Dělníci také čile pracují na bývalé vysoké peci číslo jedna, která je dominantou oblasti. Vzniká tu vyhlídková trasa s výtahem a vstupem do nitra pece. Bývalá energetická ústředna se zase změní v interaktivní muzeum a v objektu koksovny se plánuje vznik vědecké knihovny. Tam, kde kdysi bývalo uhlí, by tak nově byly knihy. Vyroste tu i nové populárně-naučné centrum Svět techniky. Architekt Pleskot navrhl, aby jeho přední část měla podobu obrovského zrcadla, které odrazí obraz Dolní oblasti Vítkovic.

"Ostravo, Ostravo, černá hvězdo nad hlavou," už neplatí. Ocelové srdce Ostravy ale začíná opět tlouci a barevné město, které je v pohybu, žije novým, zajímavým životem.

Tipy v Ostravě:

Věž Nové radnice na Prokešově náměstí: vstupné 49 korun dospělí, 40 korun děti. Otevřeno prosinec až únor každý den od 9 do 17 hodin, od března do listopadu od 9 do 19 hodin.

Ostravský orloj: v přístavbě Divadla loutek u Černé louky. Orloj se spouští každý den od 8 do 20 hodin, v každou sudou hodinu.

Landek Park: hornické muzeum v Petřkovicích, prohlídka dolu. Vstupné dospělí 150 korun, děti 6 až 15 let, důchodci a studenti 75 korun, děti do 6 let v doprovodu rodičů zdarma, rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti) 380 korun

Dolní oblast Vítkovic: důl Hlubina, koksovna a vysoké pece, národní kulturní památka: přístupná o víkendech, skupiny nad 20 osob si mohou domluvit termín i během týdne. Cena vstupného: dospělí 80 korun, děti 40 korun

Stodolní ulice: vyhlášená ulice s desítkami barů, kde to žije hlavně o víkendu

Galerie výtvarného umění s obrazem Judita od Gustava Klimta: výstavní sály otevřeny od úterý do neděle od 10 do 18 hodin (s pauzou od 13 do 13:30). Volný vstup ve středu a v neděli, jinak 100 korun, zlevněné vstupné pro děti a důchodce 50 korun

Důl Michal ve čtvrti Michálkovice, národní kulturní památka: vstupné 90 korun, snížené vstupné (děti, senioři) 60 korun, do 6 let zdarma. První prohlídka v 9 hodin, dále v 11, 13, 15 hodin, v červenci a v srpnu i v 17 hodin

Zoologická zahrada: druhá největší v České republice, otevřena celoročně od 9 hodin (do 16 až 19 hodin podle ročního období), vstupné 100 korun dospělí, zlevněné 70 korun

Výlet z Ostravy:
Lázně Klimkovice na předměstí Ostravy, jede tam MHD. Přírodním léčivým zdrojem je mořská voda z období třetihor, takzvaná solanka, která má vysoký obsah jódu a komplexní léčivé účinky. Jednotlivé procedury a koupele jsou k dispozici nejen lázeňským hostům.





Nejčtenější

Kolona na francouzské dálnici před terminálem Eurotunelu. Stojící a...
Evropu čeká dopravně nejnáročnější víkend. Vyražte v úterý, radí autokluby

S mnohahodinovými kolonami a dopravně nejvypjatějším víkendem léta musí počítat Češi, Němci nebo Rakušané, kteří se o víkendu vydají na cestu k Jaderskému...  celý článek

Vyhlídka na Kornati z vrcholu ostrova Smokvica patří k nejhezčím na Jadranu.
Osamělé Chorvatsko. Výlet po stopách pirátů v nádherném parku Kornati

Chorvatské souostroví Kornati patří právem mezi klenoty Jadranu. Jeden z osmi národních parků Chorvatska tvoří 89 vápencových ostrovů, připomínajících perly...  celý článek

Cihlové červené domy (dřevo tehdy nebylo) jsou zásadně třípatrové, s různě...
Od prádelen až po UFO. Poznejte genius loci hornických Katovic

Polské Katovice se sotva dvousetletou historií se v novém tisíciletí vydávají směrem moderního města. Sází na sport, hudbu i kongresovou turistiku. A přeměna...  celý článek

Tropická klasika: MSC Divina v kostarickém přístavu Puerto Limón
Jedni je milují, druzí nenávidí. Výletní lodě jsou fenomén moderní doby

V porovnání s týdnem stráveným v hotelu u moře v Itálii či Chorvatsku je to hodně odlišná dovolená. Vydat se na plavbu po Středozemním moři, podél norského...  celý článek

Ničivý požár, který 29. září 1942 odpoledne způsobila neopatrná kuchařka,...
Turistický ráj a chloubu lyžařského klubu zničila neopatrná kuchařka

Pouhých dvacet let vydržela na Harusově kopci u Nového Města na Moravě vyhledávaná „horská“ chata. Po velkém požáru v roce 1942 z ní zbylo jenom spáleniště....  celý článek

Další z rubriky

Pod jezem v Čilé
Na kanoi po Berounce. Kde chytal ryby Ota Pavel a krajina stále čaruje

Berounka je česká vodácká klasika a zároveň patří mezi naše nejjednodušší řeky. Prakticky po celé své délce teče líně, jen tu a tam se svezete na vlnkách...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.