Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Objevte nejkrásnější dolinu na jihu Nízkých Tater

  9:52aktualizováno  9:52
V listopadu se po horách už moc nechodí, chytnete-li však dobré počasí, čekají vás neobyčejné zážitky. Šikmé sluneční paprsky, dlouhé stíny, nízká mračna a zbytky ohnivých barev podzimu poprášené prvním sněhem předvádějí neopakovatelné divadlo. Třeba v nejkrásnější dolině na jihu Nízkých Tater.

Chopok z Pálenice (1654 m) nad Vajskovskou dolinou - Chopok z Pálenice (1654 m) nad Vajskovskou dolinou | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Nízké Tatry patří k nejznámějším pohořím na Slovensku. Je to především díky lokalitám Chopok a Demänovská dolina, oblibu mezi pěšími turisty má také hlavní, červeně značená hřebenovka. Zbytek hor, zvláště z jižní, hůře dostupné části bývá navštěvován málo, na mnohých trasách nepotkáte celé hodiny ani živáčka.

První z jižních dolin

Neoficiální prvenství mezi dolinami Nízkých Tater zaujímá po stránce přírodních krás bezesporu Demänovská dolina se svými jeskyněmi, ledovcovými kary a věncem ostře modelovaných horských vrcholů.

Pokud byste chtěli na opačné, jižní straně hor najít její ekvivalent, pak navštivte Vajskovskou dolinu. Má sice o něco menší rozměry, rozhodně jí však nechybí divokost ani monumentalita.

Ústředním masívem Vajskovské doliny není Chopok, ale k jihu vystrčený, jen o 43 m nižší rozložitý masív Skalka (1980 m), z něhož padají do údolí ledovcem modelované kary a splazy. Jeskyně zde sice chybí, místo nich se však vyvinuly vodopády – jedny z nejhezčích v celém pohoří.

A co víc – Vajskovská dolina je na rozdíl od Demänovské doliny prosta turistického ruchu, nejsou zde hotely, lanovky ani auta. Potkat člověka bývá příjemný okamžik po celý rok.

Nízké Tatry

Jižní svahy Nízkých Tater
VÍCE FOTEK Z NÍZKÝCH TATER - ZDE

Největší zimní tragédie

Východiskem do Vajskovské doliny je bývalá osada Črmné poblíž rekreačního střediska Krpáčovo, které je součástí širší rekreační oblasti Tále. Za významný orientační bod jinak nepříliš výrazné lokality může posloužit památník 2. československé paradesantní brigády, která za Slovenského národního povstání působila právě v okolním prostoru.

Vajskovská dolina je zpočátku úzká a zalesněná, jejím dnem vede lesní asfaltka a zároveň zelená turistická trasa. Již po dvou kilometrech se nabízí první odbočka do Kulichovy doliny k mohyle připomínající památku obětem laviny.

Roku 1956 zde spadla zcela nečekaně obrovská lavina, která zasypala pracující lesní dělníky. Záchranné práce probíhaly vzhledem k tehdejším technickým možnostem pomalu a komplikovaně, 16 lidí uvězněných pod sněhem nepřežilo. Tato tragédie dodnes patří k největším svého druhu ve slovenských horách.

Na vrcholu Baby (1617 m) nad Vajskovskou dolinou

Na vrcholu Baby (1617 m) nad Vajskovskou dolinou

Za všechno mohou ledovce

Úchvatné partie Vajskovské doliny přicházejí až po 7 kilometrech poctivého šlapání po asfaltu.

Za lokalitou Pálenica se lesní cesta mění v chodník, který se vine přes dílčí skalní prahy do vyšších pater doliny. Minete starou salaš a před vámi se začnou vynořovat příkré skalnaté srázy okolních téměř dvoutisícových vrcholů, které v minulosti poznamenala především destrukční činnost ledovců.

Ledovcového původu je i Vajskovský vodopád, vytvořený na obroušené skalní hraně v údolním dně. Svou výškou 9 m se řadí na druhé místo v celém pohoří.

U vodopádu dnes končí trasa zelené turistické značky, dále pokračuje pouze nezřetelný chodník, který se ztrácí mezi kameny a v bujných porostech kosodřeviny. Kdysi trasa pokračovala až na hlavní hřeben do Krížskeho sedla (1775 m) kolem dalších vodopádů, zřejmě z důvodu ochrany přírody však byla zrušena, takže nezbývá než se vrátit.

Nízké Tatry

Dolní Vajskovský vodopád

Po kopcích vysoko nad dolinou

Přestože turistická trasa Vajskovskou dolinou slepě končí, není třeba vracet se po stejné cestě zpět. V lokalitě Pálenica odbočíte po žluté vzhůru a zhruba za hodinu poctivého výstupu narazíte v místě Drevenica pod Derešmi na modrý traverz jižním úbočím hlavní nízkotatranské hřebenovky.

Vydáte-li se vlevo, obejdete shora ledovcový uzávěr Vajskovské doliny až do Krížského sedla (1775 m), odkud můžete pokračovat po červené a žluté na Skalku (1980 m). Je to úžasná cesta plná neobvyklých pohledů jak do hlubin doliny, tak na rozervané horské masívy kolem. Sestup končí při vyústění Vajskovské doliny v osadě Črmné.

Poněkud odlišný charakter má cesta po modrém traverzu opačným směrem do sedla Príslop (1518 m), odkud pokračuje žlutá trasa na Pálenicu (1653 m) a Babu (1617 m).

Převážná část této boční hřebenovky vede dlouhými "tunely“ v kosodřevině, objevují se však i místa krásných výhledů – především na jižní svahy Chopku s hotelem Kosodrevina a sousední masív Veľkého Gápľu (1776 m). Sestup končí u hotelu Partizán v rekreačním středisku Tále.

Může se hodit

 

Itinerář tras:
1) Črmné – Vajskovský vdp., 3.15 h (zelená) – Pálenica, 4.00 h (zelená) – Drevenica pod Derešmi, 5 h (žlutá) – Krížske sedlo, 6 h (modrá) – Skalka, 7 h (červená, žlutá) – krmné, 10 h (žlutá).

2) Črmné – Vajskovský vdp., 3.15 h (zelená) – Pálenica, 4.00 h (zelená) – Drevenica pod Derešmi, 5 h (žlutá) – sedlo Príslop, 5.15 h (modrá) – Baba, 6.15 h (žlutá) – Tále, 8 h (žlutá).

 

Mapa:
1 : 50 000 č. 122 Nízke Tatry, Chopok – VKÚ, Harmanec

 

Jak se tam dostat:
Z Podbrezové je dostupné autobusovými linkami výchozí místo do Vajskovské doliny – Črmné (doba jízdy cca 25 minut):
TAM (víkendy): 6.19, 11.40
ZPĚT (víkendy): 16.10, 21.10

Z Brezna jezdí autobusy do rekreačního střediska Tále, odkud se dá rovněž vyrazit do oblasti Vajskovské doliny (doba jízdy cca 30 minut):
TAM (víkendy): 7.55
ZPĚT (víkendy): 15.45, 18.30

Podzimní Nízké Tatry

Na vrcholu Baby (1617 m) nad Vajskovskou dolinouChopok z Pálenice (1654 m) nad Vajskovskou dolinouNízké Tatry



Nízké TatryNízké TatryNízké Tatry




Nízké TatryNízké Tatry





 Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

Orla Perć v plné kráse od Swinice (Zawratu) po Krzyzne
Trek v Tatrách jen pro hodně odvážné: čtyři kilometry za osm hodin

Nejnáročnější, nejvzdušnější, nejexponovanější, nejnebezpečnější. A jistě ještě mnoha dalšími NEJ by se mohla pochlubit Orla Perć, česky Orlí stezka, které se...  celý článek

Ilustrační snímek
K moři po vlastní ose? Cesta v noci je lepší, ale jen pro odpočaté

Za pár dní startuje sezóna dovolených a tisíce Čechů se vydají po vlastní ose autem k moři. Vloni vyjeli Češi na 5 552 000 soukromých zahraničních cest. Na...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Pověrčivá Číňanka hodila do motoru letadla mince, zastavila tím odlet. (27.6....
Čínská stařenka hodila do motoru mince pro štěstí, letadlo evakuovali

Pověrčivá stará paní zabránila v úterý odpoledne v Šanghaji startu letadla společnosti China Southern Airlines, když cestou na palubu hodila do motoru hrst...  celý článek

V květnu letošního roku oslavil David Glasheen oficiálních 20 let svého pobytu...
Bývalý milionář žije 20 let na osamoceném ostrově

David Glasheen měl všechno, po čem moderní člověk většinou touží. Během propadu akcií na newyorské burze v roce 1987 ale přišel o vysokou sumu peněz a postupně...  celý článek

Další z rubriky

Orla Perć v plné kráse od Swinice (Zawratu) po Krzyzne
Trek v Tatrách jen pro hodně odvážné: čtyři kilometry za osm hodin

Nejnáročnější, nejvzdušnější, nejexponovanější, nejnebezpečnější. A jistě ještě mnoha dalšími NEJ by se mohla pochlubit Orla Perć, česky Orlí stezka, které se...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.