Nízké Tatry patří k nejznámějším pohořím na Slovensku. Je to především díky lokalitám Chopok a Demänovská dolina, oblibu mezi pěšími turisty má také hlavní, červeně značená hřebenovka. Zbytek hor, zvláště z jižní, hůře dostupné části bývá navštěvován málo, na mnohých trasách nepotkáte celé hodiny ani živáčka.
První z jižních dolin
Neoficiální prvenství mezi dolinami Nízkých Tater zaujímá po stránce přírodních krás bezesporu Demänovská dolina se svými jeskyněmi, ledovcovými kary a věncem ostře modelovaných horských vrcholů.
Pokud byste chtěli na opačné, jižní straně hor najít její ekvivalent, pak navštivte Vajskovskou dolinu. Má sice o něco menší rozměry, rozhodně jí však nechybí divokost ani monumentalita.
Ústředním masívem Vajskovské doliny není Chopok, ale k jihu vystrčený, jen o 43 m nižší rozložitý masív Skalka (1980 m), z něhož padají do údolí ledovcem modelované kary a splazy. Jeskyně zde sice chybí, místo nich se však vyvinuly vodopády – jedny z nejhezčích v celém pohoří.
A co víc – Vajskovská dolina je na rozdíl od Demänovské doliny prosta turistického ruchu, nejsou zde hotely, lanovky ani auta. Potkat člověka bývá příjemný okamžik po celý rok.
Jižní svahy Nízkých Tater
VÍCE FOTEK Z NÍZKÝCH TATER - ZDE
Největší zimní tragédie
Východiskem do Vajskovské doliny je bývalá osada Črmné poblíž rekreačního střediska Krpáčovo, které je součástí širší rekreační oblasti Tále. Za významný orientační bod jinak nepříliš výrazné lokality může posloužit památník 2. československé paradesantní brigády, která za Slovenského národního povstání působila právě v okolním prostoru.
Vajskovská dolina je zpočátku úzká a zalesněná, jejím dnem vede lesní asfaltka a zároveň zelená turistická trasa. Již po dvou kilometrech se nabízí první odbočka do Kulichovy doliny k mohyle připomínající památku obětem laviny.
Roku 1956 zde spadla zcela nečekaně obrovská lavina, která zasypala pracující lesní dělníky. Záchranné práce probíhaly vzhledem k tehdejším technickým možnostem pomalu a komplikovaně, 16 lidí uvězněných pod sněhem nepřežilo. Tato tragédie dodnes patří k největším svého druhu ve slovenských horách.
Na vrcholu Baby (1617 m) nad Vajskovskou dolinou
Za všechno mohou ledovce
Úchvatné partie Vajskovské doliny přicházejí až po 7 kilometrech poctivého šlapání po asfaltu.
Za lokalitou Pálenica se lesní cesta mění v chodník, který se vine přes dílčí skalní prahy do vyšších pater doliny. Minete starou salaš a před vámi se začnou vynořovat příkré skalnaté srázy okolních téměř dvoutisícových vrcholů, které v minulosti poznamenala především destrukční činnost ledovců.
Ledovcového původu je i Vajskovský vodopád, vytvořený na obroušené skalní hraně v údolním dně. Svou výškou 9 m se řadí na druhé místo v celém pohoří.
U vodopádu dnes končí trasa zelené turistické značky, dále pokračuje pouze nezřetelný chodník, který se ztrácí mezi kameny a v bujných porostech kosodřeviny. Kdysi trasa pokračovala až na hlavní hřeben do Krížskeho sedla (1775 m) kolem dalších vodopádů, zřejmě z důvodu ochrany přírody však byla zrušena, takže nezbývá než se vrátit.
Dolní Vajskovský vodopád
Po kopcích vysoko nad dolinou
Přestože turistická trasa Vajskovskou dolinou slepě končí, není třeba vracet se po stejné cestě zpět. V lokalitě Pálenica odbočíte po žluté vzhůru a zhruba za hodinu poctivého výstupu narazíte v místě Drevenica pod Derešmi na modrý traverz jižním úbočím hlavní nízkotatranské hřebenovky.
Vydáte-li se vlevo, obejdete shora ledovcový uzávěr Vajskovské doliny až do Krížského sedla (1775 m), odkud můžete pokračovat po červené a žluté na Skalku (1980 m). Je to úžasná cesta plná neobvyklých pohledů jak do hlubin doliny, tak na rozervané horské masívy kolem. Sestup končí při vyústění Vajskovské doliny v osadě Črmné.
Poněkud odlišný charakter má cesta po modrém traverzu opačným směrem do sedla Príslop (1518 m), odkud pokračuje žlutá trasa na Pálenicu (1653 m) a Babu (1617 m).
Převážná část této boční hřebenovky vede dlouhými "tunely“ v kosodřevině, objevují se však i místa krásných výhledů – především na jižní svahy Chopku s hotelem Kosodrevina a sousední masív Veľkého Gápľu (1776 m). Sestup končí u hotelu Partizán v rekreačním středisku Tále.
Může se hodit
Itinerář tras: 2) Črmné – Vajskovský vdp., 3.15 h (zelená) – Pálenica, 4.00 h (zelená) – Drevenica pod Derešmi, 5 h (žlutá) – sedlo Príslop, 5.15 h (modrá) – Baba, 6.15 h (žlutá) – Tále, 8 h (žlutá).
Mapa:
Jak se tam dostat: Z Brezna jezdí autobusy do rekreačního střediska Tále, odkud se dá rovněž vyrazit do oblasti Vajskovské doliny (doba jízdy cca 30 minut): Podzimní Nízké Tatry
|
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
