Lékařský diplom s sebou sice neměl, ale jeho totožnost mu potvrzovali čtyři svědci. Z pozice sekundáře se vypracoval až na hlavního onkologa země, počínal si tak zdárně, že se stal mediální hvězdou, byl zvolen mužem roku (Kiwi of the Year) a rovněž si při té příležitosti značně znepřátelil nedůvěřivý a rovněž žárlivý medicínský establishment. Lékařská komora poslala do tehdejší ČSSR svého člověka, aby zjistil pravý stav věcí. Ten se vrátil s výpisem z trestního rejstříku dotyčného, údajně dvakrát trestaného, který neměl ani maturitu. Na Novém Zélandu následovala jeho deregistrace, proti čemuž on se odvolal, jeho advokát se obrátil na Právnickou fakultu Harvardovy univerzity a ta doporučila mě jako prý znalce tehdejší socialistické justice. Tak lichotivé ocenění bych si měl zarámovat, případně dát zhudebnit. Odlétl jsem do Aucklandu, abych se k věci vyjádřil. Dotyčného jsem v rodné zemi neznal, nikdy o něm neslyšel, nemohl jsem potvrdit jeho někdejší totožnost, ale mohl se vyjádřit k věrohodnosti trestního rejstříku. Ten jsem zhodnotil jako "nejapný padělek", v němž byl asi tucet věcných chyb. Juristy u odvolacího soudu ve Wellingtonu jsem nikterak nepřesvědčil. Život na scenerických ostrovech, tři miliony lidí a sedmdesát milionů ovcí, na periferii světa v sousedství Antarktidy, aby přispíval k všeobecnému hloupnutí. Na můj názor, že lékařský establishment se tam zřejmě skládá z pořádných oslů, neschopných rozlišit specialistu onkologa od kriminálníka s nedokončeným středoškolským vzděláním, se mi dostalo odpovědi, že on měl možnost studovat, seznamovat se s lékařskou literaturou ve výkonu trestu, což evidentně dokazovalo humanismus, superioritu socialistického vězeňství. U soudu náš problematický našinec tedy prohrál a přesunul se do Austrálie, kde vyvolal další, tentokrát přímo ústavní konflikt mezi vládou ve státě Queenslandu, která mu nabízela zřízení kliniky, a federální vládou v Canbeře, která se zdráhala ho do země pustit. Vyřešil to přesunem na ostrov Rarotonga (souostroví Cookovo) na pozvání tamějšího premiéra sira Alberta R. Henryho. Tam pak se sjížděli pacienti z Nového Zélandu, Austrálie i Ameriky. Mnohé z nich jsem zpovídal. Bez výjimky to byli chudáci, jež ortodoxní medicína odepsala s otevřeností typu "je to beznadějné, do měsíce je po vás". A oni pak žili řadu let. Svérázný životní styl dotyčného: Na Rarotonze měl krásný dům hned u pláže, nicméně si poručil vystavět na zahradě bazén, ze zámoří letecky dodaný. Měl sportovního datsuna, rychlost 200 kilometrů za hodinu, a tak jsme se řítili po jediné ostrovní silnici 20 kilometrů kolem dokola. Měl stovky obleků a košil. Neměl dost taktu vycházet s předáky politické opozice, takže když došlo k převratu a jeho ochránce premiér sir Henry byl vypuzen z úřadu, náš exulant se spěšně přesunul do Kalifornie. Usídlil se v Los Angeles, v Bel Air, nejnoblesnější enklávě Beverly Hills. Od herečky Jacqueline Bissetové si pronajal mnohamilionovou vilu a na letiště přijel mě vyzvednout jedním ze svých vozů (tohle byl Rolls-Royce). "Dal mi ho jeden boháč, jemuž jsem vykurýroval dceru. Chudáček na vozejku, teď už zas hraje tenis," vysvětlil. Jak ta léčba vypadala, proč on nikdy nepublikoval, jak už dlouho sliboval? Významný český lékař, s nímž jsem dotyčného seznámil, řekl: "Tady pobíhá tolik blbců s autentickým doktorátem. Nezajímá mě, zda vystudoval, ale jaké má výsledky." Jenže došlo k maléru: byl zatčen za provozování medicíny bez úředního povolení, dostal sedm roků a odseděl si polovinu. Poté se přestěhoval do Švýcarska, kde se stal a možná dosud je ředitelem výzkumného ústavu. Tento unikátní člověk se jmenuje Vlastimil Brych, narozený 1939 v Brně.
Autor je spisovatel a cestovatel
Autor je spisovatel a cestovatel
 Rarotonga,na které léčil náš J.Brych,je jedním z ostrovů Cookova souostroví. |
