Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


O saních, smocích a zmocích

  17:27aktualizováno  17:27
Hustá mlha a mrholení úkol rychtářovi a jeho pacholkům nijak neulehčily. "Už tam budeme, pane?" optal se jeden z nich, který tento rituál absolvoval poprvé. "To místo poznáš na první pohled," zabručel rozmrzelý rychtář. Tuhle úlohu nenáviděl. A přesto ji vykonával už několik let. Nebylo zbytí. I v takovém nečase. Skupina pomalu postupovala bludištěm žulových skal, zdvihajících se z lesnatého hřebene Jizerských hor severně nad Kateřinkami. Situace, do níž se tu lidé dostali, se stala noční můrou pro celé Liberecko. Rychtář a jeho lidé mířili k mísovité skalní prohlubni. Místo, kde se rozhodovalo o dalším osudu mnoha mladých dívek. Konečně byli na místě. Rychtář sáhl do kapsy pláště a vytáhl váček s úlomky dřeva. Co úlomek, to jedno jméno. Co jméno, to mladá dívka, účastnice "dračí rulety".

A co bylo dál? Drak, zřejmě kromobyčejně vzdělaný a s dokonalou znalostí širého okolí, si z nabízených jmen jedno vybral a pak příslušnou dívku zhltl. Místní obyvatelé si na rok vydechli. Tak totiž zněla smlouva - za jednu lidskou oběť se drak zavázal nechat dalších dvanáct měsíců místní lidi na pokoji a hlad tišit v jiných krajích.

Jak vyzrát na draka

Liberecká dračí pověst patří k nejhezčím, protože nejvíce připomíná pohádku. Její pozůstatky najdeme na místě dodnes - upomíná na ni Dračí skála nebo Dračí vrch (676 metrů) ležící skutečně severně od Kateřinek, ale třeba i jméno pohostinského zařízení Dračí sluj v liberecké čtvrti Radčany. Kromě toho kroniky zmiňují, že na zmíněném vrchu bylo léta zájemcům místními ukazováno jak místo, kde drak odpočíval, tak mísovitá prohlubeň, kam se vkládaly kusy dřeva se jmény. Kameny rozvalené pod Dračím vrchem jsou pak prý němými svědky posledního vzteku bestie, drtící v agonii skály.

Zřejmě nejbohatší na legendy o dracích je v Evropě Velká Británie. Museli jim čelit mnozí hrdinové - ne vždy s úspěchem a mnohý drak zapustil natrvalo kořeny v heraldice. To se týká kupříkladu pověsti o zápasu mezi bílým a červeným drakem. Ty nakonec porazila lidská lstivost. Místním bylo zcela jasné, že postavit se otevřeně obludám může jenom šílenec, a tak využili jejich souboje a ve chvíli, kdy draci odpočívali, je zabili a pochovali v horách ve Walesu. Červený drak se stal symbolem války a Wales jej má na vlajce dodnes.

Ani v Čechách a na Moravě nebyli lidé, co se potyček s draky týče, nějakými se vším smířenými beránky. Naopak, vědomí, že by měli v životě hrát pouze roli čerstvého dračího žrádla, je nutilo k mnoha úskočným praktikám. Zvláště značného rozšíření doznalo v tuzemsku nehašené vápno. Stačí zalistovat starými kronikami a zjistíme, že... - V Bohuslávkách, v horách nad vsí, u Brandemburského potoka, je skalka, v níž sídlil kdysi smok (drak vyrostlý z hada) a požíral ovce. Lidé zabili tele, dovnitř nacpali nehašené vápno a dali ho smokovi sežrat. Když se potom napil vody, pukl. - Podle jednoho z vysvětlení, jak přišlo Brno ke svému drakovi, žil tento v Brně-Líšni na Slatinské skále.

Odměnu za jeho polapení si vysloužil chlapík, jenž do volské kůže zašil nehašené vápno a saň tím nakrmil. Obluda vlezla do potoka Švarcavy utišit žízeň, vápno se začalo hasit a saň zcepeněla. - Před dávnými lety žil v Ohři drak a požíral děti. Podle pověsti mu jednou hodili tele nadité nehašeným vápnem a drak zcepeněl. Při troše námahy by se tak dnes dala napsat celá kniha s názvem: Vyhubení draků pomocí neopatrné manipulace s vápnem. Ovšem najdeme i jiné recepty. Obec Běloves na Náchodsku měla kdysi nepříjemného obyvatele. Veliký drak, který pustošil celou oblast, sídlil v jeskyni na vrchu, kterému se říká Hejzlarův kopec. Trpělivost místních přetekla ve chvíli, kdy drak unesl náchodskou princeznu. Pak nepřišlo na řadu vápno, ale meč jistého Jiříka, který s obludou skoncoval. Hned dva stejně zlikvidovaní draci kdysi žili na Rakovnicku. V Dřevíči to byl ohnivý drak, nikoli zdejší, ale přilétající sem zdálky a působící velikou škodu. Dávil dobytek a několikrát zapálil zdejší hrad. Nakonec se jej podařilo přemoci a zabít pomocí magického prostředku. Do obce Hředle zase létal ohnivý drak z vrchu Džbánu. Nakonec jej zabil místní lesník pomocí čarovného prostředku. Obě předcházející pověsti jsou zajímavé ještě z jednoho důvodu - bývají vykládány jako ohlas na dávné vpády Lučanů do pohraničního území Čechů. Drak byl ztotožňován s vpády Lučanů na zdejší pohraniční území Čechů.

Není obluda jako obluda

Tuzemští draci mají různé podoby a také se jim říká různě. Na rozdíl od Francie, kde co obluda, to jiné jméno, u nás se jim říká souhrnně drak (více hlav) nebo saň (jedna hlava). Zvíře, které vzniklo z hada, se označuje buď jako smok - když mu narostou nohy, a když je opatřen i křídly, říká se mu drak. Zmok je pak velký had, kterého po sedm let neviděl žádný člověk.

V Čechách a na Moravě mají draci v drtivé většině negativní vlastnosti a lidé se jimi spíše straší, což se ostatně týká všech takzvaných západních draků. Ti se podobají šeredným tmavým hadům s křídly, plivajícím oheň. Jde o stvůry zlé, a proto jim stateční hrdinové i shluk prostého lidu usilují o život. Zřejmě nejznámějším drakobijcem je sv. Jiří. Podle legendy přijel do města, jehož obyvatele ohrožoval krutý drak. Město mu platilo v té době obvyklou měnou - životy mladých dívek, které drak požíral k večeři. Sv. Jiří s ním svedl boj a zabil ho, čímž byla krásná dívka zachráněna. V severské mytologii zase byli draci hlídači mnoha statečných válečníků. Jelikož byl drak symbolem války, malovali si ho Vikingové na štíty a vyřezávali dračí hlavy na přídě svých bojových lodí. V čínské mytologii se zlí draci téměř nevyskytovali. Byli to společníci bohů. Věřilo se, že dovedou ovládat počasí a že se starají především o to, aby pole měla dostatek vláhy. Aby byla úroda co nejlepší, pokoušeli se lidé draky si předcházet. Protože kdyby se rozzlobili, postihla by zemi povodeň, sucho a podobně.


TIPY NA VÝLET

Kde v Čechách a na Moravě hledat stopy po dracích: Běloves, Bohuslávky, Brno, Budyně nad Ohří, Dobešov, Drahobudice, Drahotuš, Dřevíč, Hředle, Jince, Klapý, Klatovy, Liberec, Loukov, Macocha, Mělník, Náchod, Náklo, Nový Jičín, Nový Knín, Obřany, Pecka, Přerov nad L., Smečno, Starý Bydžov, Škvorec, Šluknov, Štěchovice, Trutnov, Třemšín, Velké Karlovice, Zelená Hora, Zlín, Žákava, Ždánice

Zdroj: Labyrintem tajemna, Paseka 1991

Jedna z možných podob brněnského draka.

Náchodský zámek - i v těchto místech kdysi řádil drak.

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.