Nový ropovod mění budoucnost zemí Kaspiku

Ani to nevypadalo jako historický mezník - pár byznysmenů a diplomatů před několika dny oslavilo dokončení ropovodu z Kazachstánu na ruské pobřeží Černého moře. Přesto je dobudování této 1500 kilometrů dlouhé trasy možné počítat k událostem, které budou mít v budoucnu obrovský dopad na životy milionu lidí v oblasti. Tengiz-Novorossijsk je prvním velkým ropovodem, který spojí obrovské přírodní bohatství Kaspického moře se světovými trhy. Země kolem Kaspiku, a zejména Kazachstán, jsou tak o krok blíže snům o lepší budoucnosti s bohatstvím z petrodolarů.

Ropa je tím jediným, co jim může napomoci k normálnímu životu. A navíc: trasa vede přes území Ruské federace, což má pro budoucnost regionu dalekosáhlé geopolitické důsledky. "Nyní je možné s jistotou říct, že Rusko vyhrálo souboj s USA o trasu pro ropu z kaspického regionu," shrnul ruskou pozici list Nězavisimaja Gazeta.

To je tak: kaspická oblast má obrovské zásoby ropy, dosud však neexistoval způsob, jak je dostat na světové trhy. Po téměř deset let vedou země kolem Kaspiku a také Spojené státy tvrdou bitvu o to, kudy vlastně ropa poteče. Ropovod není jen transportní zařízení, je to také zdroj nemalého politického a ekonomického vlivu. V nestabilní oblasti tedy na jejich trasách závisí velmi mnoho. Spojené státy, které označují státy Zakavkazska a do menší míry Střední Asie za oblast svých zájmů, se po léta snaží prosadit vybudování trasy ropovodu z Baku přes Gruzii do tureckého středomořského přístavu Ceyhan.

Opakují, že tím by se výrazně posílila nezávislost zemí regionu, jinými slovy, že by se nově nezávislé ropné státy vymanily ze závislosti na Rusku. Jenže: tato trasa je nesmírně dlouhá, velmi nákladná, a západní ropné společnosti, které se podílejí na dobývání ropy v Kaspiku, se zatím odmítají k výstavbě jednoznačně zavázat. Není totiž jisté, zda v oblasti je dostatek zásob ropy, aby se celý projekt vyplatil. Dokončení trasy přes Rusko, na kterou se v budoucnu napojí další větve, ještě více ohrožuje plány na vybudování linie Baku - Ceyhan. Nejkratší a nejlacinější trasa by ještě k tomu vedla přes Írán. To Spojené státy kategoricky odmítají, olejářské firmy však vyčkávají, neboť vztahy Západu s Teheránem se pomalu, ale jistě zlepšují. Z toho všeho plyne, soudí pozorovatelé, že ve strategické hře o vliv v jedné z nejbohatších ropných oblastí světa zatím vítězí Rusko.