Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nový pohled na válku nabízí pařížská Invalidovna

  15:36aktualizováno  15:36
V jednom z nejnavštěvovanějších muzeí v Paříži byla otevřena pozoruhodná expozice o druhé světové válce,která se snaží bez cenzury mapovat období druhé světové války a postavení Francie v celé události.Francie se tak představuje nejen jako velmoc bojující proti zlu nacismu, ale k její historii patří i tvrdé zásahy proti Židům, se kterými se musí smířit.
Sbírky vojenského muzea

Sbírky vojenského muzea - Vojenské muzeum Invalidovna v Paříži nabízí návštěvníkům novou expozici o druhé světové válce. | foto: Archív

Pozoruhodně otevřený pohled na období druhé světové války nabízí nová stálá expozice ve vojenském muzeu v pařížské Invalidovně, která ukazuje také fenomén kolaborace a podíl na deportacích Židů. Nově otevřené křídlo v jednom z nejnavštěvovanějších muzeí ve francouzském hlavním městě nabízí celkem klasickou expozici zabírající celkový průběh druhé světové války na všech kontinentech a zaměřuje se hlavně na odboj ve Francii a na zahraniční armádu Charlese de Gaulla. Kromě toho však ukazuje i velkou fotografii zachycující zátah na Židy v srpnu 1941 v Paříži, na kterém se podíleli nejen nacisté, ale i francouzští policisté. Stejně tak expozice přiznává, že francouzský stát po kapitulaci šel ve svých iniciativách proti Židům dále, než požadovali okupanti. V září 1940 tak začalo jejich sčítání, v říjnu měli zvláštní status a ve stejném měsíci byl schválen zákon umožňující internaci zahraničních Židů. To nejsou v žádném případě nová fakta a objevují se dávno v řadě historických prací. Pozoruhodné však je, že jsou dokumentována ve vojenském muzeu v Invalidovně, které je v těsné blízkosti Napoleonova hrobu jakousi francouzskou oficiální výkladní skříní plnou hrdých připomínek na vojenskou historii Francie. "Myslím, že otevření tohoto muzea trvalo tak dlouho, protože jizvy a rány minulosti byly dosud málo vyléčené," tvrdí šéf Invalidovny generál Bernard Devaux. Podle historika ministerstva obrany Vincenta Giraudiera se při tvorbě expozice "tentokrát neuplatňovala žádná cenzura". Moderně instalovaná expozice nazvaná "Generál de Gaulle, druhá světová válka, svobodná Francie, bojující Francie" tak nabízí poutavý pohled na boj proti nacismu s řadou vojenských exponátů - zbraní, uniforem - a s několika projekčními sály. Stejně se tak ale snaží nastínit, jak vypadal každodenní život za okupace. A sem patří i další dobové dokumenty - na jedné straně třeba publikace "Jak poznat žida" profesora Georgese Montandose, na druhé straně papíry se vzkazy, které vyhazovali Židé při transportu z Drancy a dalších francouzských sběrných táborů do vyhlazovacích lágrů. Ze 156.000 deportovaných Francouzů bylo asi 76.000 Židů a z nich se 90 procent nevrátilo. Francie se dlouho oficiálně stavěla ke kontroverzním stránkám své historie za druhé světové války dost opatrně. Významným obratem bylo v červenci 1995 vystoupení prezidenta Jacquesa Chiraka, který tehdy přiznal, že když francouzská policie shromáždila v červenci 1942 přes 12.000 Židů k deportaci na pařížském velodromu, byla za to odpovědná i Francie vůbec. Důležitým mezníkem byl i široce sledovaný proces s funkcionářem kolaborantského režimu ve Vichy a poválečným ministrem Mauricem Paponem, který byl obžalován a odsouzen za podíl na deportacích Židů. "Je důležité, aby si francouzský lid udržoval v paměti temná léta, kterými prošla naše zem, aby si byl plně vědom minulosti a díval se na ní jasně a bez sebeuspokojení, ale i s legitimní hrdostí, která by jej měla inspirovat," řekl při inauguraci muzea Chirac. I když expozice byla otevřena veřejnosti až v červenci, oficiálně inaugurována byla již 18. června u příležitosti 60. výročí slavné výzvy generála de Gaulla, který vyzval Francouze k odporu a zdůraznil tehdy, že "Francie prohrála bitvu, ale ne válku". Již před otevřením nového křídla bylo vojenské muzeum čtvrtým nejnavštěvovanějším muzeem v Paříži, když do něj přicházelo na milión lidí ročně.


 

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.