Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nový Berlín se vynořuje z prachu a lešení

  10:22aktualizováno  10:22
Berlín se zvolna vynořuje ze suti a jeřábů, které vládly novému hlavnímu městu Německa od znovusjednocení země před deseti lety. S odstraňováním lešení Berlín odhaluje nejnovější kapitolu svého architektonického vývoje.

Berlín v posledním století prošel dlouhou cestu. Ze střediska umění a kultury se změnil v mozkové centrum holocaustu, aby se pak po padesáti letech stalo kdysi rozdělené město stalo metropolí sjednoceného Německa.

"Máme za sebou vzrušující století. Žádné jiné evropské město nemělo tolik nových začátků jako Berlín," říká Josef Paul Kleinhüs, přední berlínský architekt a autor nové velké výstavy o architektuře města. Berlín prodělává nový začátek, nemůže ale uniknout minulosti. Je dosud poznamenám nacistickými památníky. Díry po kulkách, památky na dobytí města sovětskou armádou, které ukončilo druhou světovou válku, dosud hyzdí fasády mnoha veřejných budov. Stavitelé města stojí nyní při práci s architektonickým odkazem nacistické éry před mnoha problémy.

Hitler chtěl srovnat velkou část Berlína se zemí a vybudovat Germanii, sídlo tisícileté říše. Mnohé z památníku na dobu nacismu v Berlíně dosud stojí. Jistý rozruch ve světě například vyvolala zpráva, že bombastický berlínský olympijský stadion z roku 1936 bude hostit finále mistrovství světa v kopané v roce 2006 - byť projde rozsáhlou přestavbou. Využívá se i nacistická říšská banka, která skladovala zlato a další cennosti zavražděných obětí koncentračních táborů. Původní konstrukci dnešního sídla ministerstva zahraničí nyní zastírá nová přístavba ze skla a oceli. Berlínský architekt Paul Kahlfeldt tvrdí, že ani tyto budovy s temnou historií se nemají bourat.

"Nesmíme zapomínat na historii města - i na tu zlou a strašnou", říká. "Staré budovy lze využít jako zdroj inspirace pro nový Berlín," říká Hans Stimmann, ředitel výstavby města. "Přes dramatickou přeměnu a modernizaci společnosti nepotřebuje Berlín zásadně nový model," dodává. Stimman ale se svými názory občas naráží na kritiku. "Je to snaha o návrat do doby, která by byla tak hezká a bezpečná, kdyby zde nebyla historie po roce 1934," řekl Daniel Liebeskind, americký architekt, který navrhl berlínské židovské muzeum, postmodernistický objekt bez oken připomínající svazek blesků. Nikde jinde se snad Stimmannův vliv neprojevil více než na Pařížském náměstí, ploše obklopující symbol Berlína Braniborskou bránu. Všechny zdejší budovy byly smeteny během války. Stimmann nařídil, že nové náměstí má být znovu vydlážděno a být téměř věrnou replikou předválečného uspořádání.

Tomuto záměru odpovídá kopie přepychového hotelu Adlon na rohu, kterou však mnoho odborníků odsuzuje jako příliš efektní a řvavou. Lépe dopadli architekti jiných staveb u Braniborské brány, kteří se Stimmannovým pravidlům nepodřídili. Frank Gehry, který postavil slavné Guggenheimovo museum v Bilbau ve Španělsku, vytvořil pro svou bankovní budovu vedle Braniborské brány minimalistickou fasádu. Ale o to více nechal svoji fantazii projevit uvnitř, kde vytvořil ze zakřiveného skla fantaskní kompozice.

Michael Wilford, který navrhl nové britské velvyslanectví, ukázal své umění na pískovcovém průčelí, které tvoří nepravidelné modré a růžové struktury vyčnívající z fasády, jež navíc odhaluje rozsáhlé nádvoří. Na Postupimském náměstí nezbylo naprosto nic. Architekti zde proto měli ještě víc svobody, i když ne nezbytně více úspěchu než ti, kteří pracovali na Pařížském náměstí. Donedávna největší berlínské staveniště bývalo kdysi nejživějším evropskou křižovatkou. Pak opuštěnou zemí nikoho, protože tu procházela od roku 1961 Berlínská zeď, dělící město na východní komunistickou a západní svobodnou část.

Postupimské náměstí přilákalo některá slavná jména včetně Renza Piana a Giorgia Grassiho z Itálie a německého rodáka Helmuta Jahna. Ale výškové budovy, kina a nákupní pasáže, které zde vyrostly, se nesetkaly se všeobecným schválením. "Je to v Berlíně, ale mohlo by to stát kdekoli", napsal jeden evropský kritik zbrusu nových budov ze skla a oceli. "Potrvá dalších deset let než se s tím Berlín naučí žít. Je to jako Disneyland. Chybí tomu harmonie francouzského nebo italského města," napsal o Postupimském náměstí již zmíněný berlínský architekt Kahlfeldt. "Protože mnoho mezinárodních architektů zde chce zanechat své znamení, je to trochu směs mezinárodních stylů," Hongkongský architekt Roco Yim s ním souhlasí: "I když zde pracovali skutečně špičkoví architekti, jednotlivé objekty netvoří harmonický celek. Ale je možná příliš brzy na definitivní hodnocení."

Berlín není ani zdaleka dokončen. Centrum města se stále zalyká mraky prachu ze staveb, silnice jsou rozkopané a pustá prostranství oživují pouze plakáty na stavebních ohradách. Frenetické tempo budování a obnovy se navíc zpomalilo. "Bude trvat ještě celou generaci, než Berlín znovu získá své postavení velké evropské metropole vedle Londýna a Paříže," dodává k tomu Kleihüs.
 

Takový obrázek Berlína z roku 1988 již dnes v německé metropoli nenajdete.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.