Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K malé Lednici, kolem obelisku a pod Čertův most. Výlet do Pomoraví

aktualizováno 
V lužních lesích Litovelského Pomoraví se ukrývá malá obdoba věhlasného Lednicko-valtického areálu. Honosnost staveb ve srovnání s jižní Moravou sice pokulhává, dávný duch romantiky ovšem rozhodně nechybí.

Morava pod Templem | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Obec Mladeč poblíž Litovle je symbolem krás jeskynního podzemí a významných archeologických nálezů z dob pravěkých lovců. V devonských vápencích vrchu Třesín se totiž nachází rozsáhlý a přírodovědecky cenný jeskynní systém, zpřístupněný veřejnosti již více než 100 let.

My se však vydáme nikoli za krásami jeskynního podzemí, ale po modře značeném třináctikilometrovém okruhu, který začíná a končí v Mladči a vede po místech méně známých, avšak přesto pozoruhodných.

Nové Zámky

Nové Zámky

Morava u Obelisku

Morava u Obelisku

Lednice a Valtice severní Moravy

První zastávkou vzdálenou přibližně dva kilometry jsou Nové Zámky schované v lužních lesích kolem řeky Moravy. Dostanete se k nim z Mladče napříč lužním lesem po úzké asfaltce přes Moravu a její ramena.

Dominantou nevelké osady Nové Zámky je empírový zámek ze začátku 19. století, k němuž se druží několik původně hospodářských usedlostí. Samotný zámek je sice nepřístupný (nachází se v něm ústav pro mentálně postižené), z hlediska námětu našeho výletu však představuje klíčovou lokalitu. Pro zajímavost: má 365 oken (počet dní v roce), 52 dveří (počet týdnů v roce) a 12 komínů (počet měsíců v roce).

Fotogalerie

Zámek s okolními rozlehlými lesy sloužil v minulosti coby lovecké a rekreační zázemí mocného rodu Lichtenštejnů. A Lichtenštejnové, podobně jako na svém jihomoravském panství u Lednice a Valtic, nechali i v okolí Nových Zámků zbudovat řadu romanticky laděných staveb a krajinných prvků inspirovaných antikou a středověkem. Tehdejším šlechtickým výletníkům měly sloužit jako místa odpočinku, rozjímání a získání dobré pohody.

Se zámkem byly drobné stavbičky propojeny pohledovými průseky nebo alejemi. Dnes z nich sice mnohde zbyly jenom trosky, nijak to však nesnižuje originální nápady a záměry tehdejších tvůrců. Hlavním architektem přitom nebyl nikdo jiný než Bernhard Petri, autor úprav Lednicko-valtického areálu.

Symboly svobodných zednářů

První stavbou, na kterou při trase modré značky za Novými Zámky narazíte, je 19 metrů vysoký Obelisk zakončený nízkou pyramidou. Představuje symbol svobodných zednářů a odkazuje na mystiku starověkého Egypta. V krajinářských areálech tehdejší doby patřil k základním prvkům.

Obelisk

Obelisk

Nedostanete se sice až přímo k němu, neboť leží na druhém břehu řeky, avšak nemusíte toho vůbec litovat. Pohled na něj s odstupem a navíc přes vodu je mnohem hezčí, než kdybyste stáli přímo pod ním. V době vzniku obtékala Obelisk řeka Morava z obou stran a přes louky bylo vidět až na Nové Zámky. Dnes cloní pohled rozrostlý les provoněný koncem května dráždivým aromatem hustých porostů česneku medvědího.

Jen asi o kilometr dále stojí další zednářský symbol Chrám přátelství neboli Templ. Kruhová stavba připomínající něco mezi vyhlídkovým altánkem a rotundou byla postavena začátkem 19. století a sloužila k posezení v romantické přírodě.

Lepší místo si snad Lichtenštejnové ani nemohli vybrat. Okolní les tvoří krásná světlá doubrava, pod Chrámem spadá několik metrů vysoká skalní stěna a přímo pod ní hučí peřeje řeky Moravy. V minulosti odtud bylo vidět na skály s Rytířskou síní na kopci Třesín a sbíhalo se tu několik cest k někdejšímu mostu přes Moravu.

Tři hospody v Nových Mlýnech

Dnes se na druhou (pravou) stranu řeky Moravy dostanete silničním mostem v 1,5 km vzdálené osadě Nové Mlýny, což je hezké a příjemné výletní místo, kde se pravidelně zastavují hlavně cyklisté a vodáci. Za dob Lichtenštejnů tu fungovala nájemní panská hospoda a mlýn.

Další tipy na výlet

Firma Upvision mapovala pomocí multikoptér a bezpilotního letounu Sněžku a okolí (1.10.2015).

Jaké novinky si na léto přichystaly naše nejvyšší hory čtěte v sobotu 11. června v MF DNES

V současnosti tu najdete hospody dokonce tři, ale kdysi vyhlášená Rybářská bašta, po níž se jmenuje zdejší turistické rozcestí, již mnoho let nefunguje. V tom případě určitě neprohloupíte, když se posadíte do protější léta zaběhnuté hospody Na Kadlově. Vaří tu skvěle a porce jsou veliké. Novotou zářící Stodola uprostřed bezplatného vodáckého tábořiště se zrodila teprve nedávno.

Pozoruhodnou technickou památku v Nových Mlýnech představuje bývalý vodní mlýn z roku 1564 na pravém břehu Moravy, jenž byl zásluhou rodiny Karla Plháka přestavěný v roce 1923 na vodní elektrárnu. Původní Francisova turbína a generátor jsou stále funkční a vyrábějí elektrickou energii i ve 21. století. Budova elektrárny, zahrada a betonový plot nesou stopy nastupující funkcionalistické architektury.

Třesínské skály a rybníčky

Po příjemné přestávce v Nových Mlýnech pokračujte po modré značce přes Řimice a Měník do druhého centra Novozámeckého areálu na kopci Třesín u Mladče. Nejatraktivnějším prvkem je tu upravená krasová jeskyně Podkova, známá odnepaměti v podobě dvou slepých horizontálních krasových chodeb.

Itinerář trasy

Modře značený okruh, celkem 13 km: Mladeč – Nové Zámky; 2 km – U Obelisku; 3,5 km – Templ; 4,5 km – Nové Mlýny; 6 km – Řimice; 8,5 km – Měník; 9,5 km – Rytířská síň; 11,5 km – Mladeč; 13 km

Jak se tam dostat: Za východisko okruhu Novozámeckým areálem zvolte buď Mladeč nebo Nové Zámky. Obě lokality leží v těsné blízkosti sjezdu z rychlostní silnice Olomouc – Mohelnice – Svitavy (R35).
Do Mladče lze dojet o víkendech rovněž vlakem z Litovle.

Mapa: 1 : 50 000 KČT č. 51 – Haná: Prostějovsko, Konicko a Litovelsko

Jejich portálové vchody ležely 28 metrů od sebe a uvnitř skalního masivu se k sobě vzájemně přibližovaly jen na několik metrů. Lichtenštejnové jeskynní konce uměle prorazili a vytvořili tak tunel ve tvaru podkovy. Jedním koncem lze vejít dovnitř, projít vápencový skalní masiv a druhým koncem vylézt ven. Je však třeba mít baterku, neboť stropy jsou nízké a tma uvnitř dokonalá.

Na skalním návrší nad Podkovou stávala Rytířská síň - stavba připomínající starořecký chrám s řadou dórských sloupů po obvodu. Byla však zničena vandaly již v roce 1910, takže dnes můžete její podobu spíše jenom tušit. Mnohem lépe je na tom Čertův most, který spojuje dva skalní výčnělky ve svahu kopce asymetrickým kamenným obloukem.

Romantiku skalních prvků Třesína dotvářel rybníček živený vydatnými krasovými prameny (Řimické vyvěračky) na úpatí hory. Mezi ostrůvky v rybníčku vedly mostky a lávky stejně tak jako přes průrvy a umělé vyzdívky nahoře ve skalách, odkud se naskýtaly nerušené výhledy na protilehlou část Novozámeckého areálu za řekou Moravou.

Původní jednotný prostor Novozámeckého areálu proťala v roce 1983 necitlivým způsobem novostavba rychlostní silnice Olomouc – Mohelnice, vedoucí těsně pod Třesínem. Zároveň zničia řadu mokřadních biotopů i krasových pramenů a postihla okolní území nepřetržitým hlukem. Tím pádem šla romantika tak trochu do háje, avšak žádnou jinou vadou tento nenáročný výlet postižen není. Dá se absolvovat pěšky i na horském kole a ve srovnání s Lednicko-valtickým areálem tu chybí všudypřítomné davy.

Třesín

Třesín

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.