Rozhledna sv. Markéty u Dlažova
Rozhledna na kopci Svatá Markéta poblíž Kdyně.
Když pojedete z Klatov do Kdyně, přibližně v polovině cesty budete míjet vrch Svatá Markéta. Nahoře stojí více než sto let stará kaple a vedle ní volně přístupná rozhledna sv. Markéty - ta v lednu 2015 oslavila první výročí od slavnostního otevření.
K rozhledně vede od blízké silnice žlutá značka, na vyhlídkovou plošinu ve výšce 19 metrů vystoupáte po 94 schodech. Z vrcholku se otvírá kruhový výhled do všech stran, dobře je vidět Šumava a vrch Čerchov, při dobré viditelnosti zahlédnete také věž Bolfánek u Chudenic.
Rozhledna Špulka u Lbosína
Rozhledna Špulka už svým názvem napovídá, jakým tvarem se inspirovali její tvůrci.
Východně od Benešova leží obec Lbosín s kopcem Březák, a na něm stojí volně přístupná rozhledna Špulka. Jméno dostala podle svého tvaru, od parkoviště ve Lbosíně vede až k rozhledně naučná Ptačí stezka, kterou vymyslely děti ze základních škol v okolí, je tu i altán a veřejné ohniště.
151 schodů vás dovede na vyhlídkovou plošinu ve výšce 30 metrů, z níž je vidět například Benešovsko a Posázaví, ale také Krkonoše, Ještěd, Písecké hory, Velký Blaník nebo Křemešník.
Rozhledna na Kotli u Rokycan
Brdy, Šumavu a nedalekou zříceninu hradu Radyně si můžete prohlédnout z rozhledny na vrchu Kotel, ležícím jižně od Rokycan. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 metrů vede 142 schodů, ale pro bázlivější dobrodruhy je tu ještě druhý vyhlídkový ochoz v polovině věže.
Rozhledna je volně přístupná a dovede vás k ní modrá značka; delší cesta vede směrem od Rokycan, druhá měří přibližně kilometr a začíná u malého parkoviště u silnice z Rokycan do Veselé.
Rozhledna Havran v Českém lese
Západně od Tachova na hranicích s Německem leží vrch Havran. Bývalá vojenská hláska na jeho vrcholu se proměnila v rozhlednu a loni v létě v rámci slavnosti Den Českého lesa přivítala první návštěvníky. Kdo zdolá 127 schodů k vyhlídkové plošině ve výšce 24 metrů, vychutná si skvělý kruhový výhled jak na německou stranu, tak na českou.
Dobře je vidět hrad Přimda, Český les, Šumava a Slavkovský les, a kdo má štěstí, ten zahlédne i Alpy. Rozhledna je volně přístupná, dostanete se k ní pouze pěšky nebo na kole po modré značce z obce Stará Knížecí Huť. Kratší cesta vede od parkoviště v německé obci Silberhütte.
Rozhledna Radošov u Veselí nad Moravou
Volně přístupná rozhledna na návrší Radošov leží v krajině plné vinic. Proto také připomíná číši na víno - i když 16 metrů vysokou. Nejlepší cesta k ozhledně vede z Veselí nad Moravou nebo z Hroznové Lhoty po modré turistické značce.
Po 72 schodech vystoupáte na vyhlídkovou plošinu, z níž se otvírá výhled na Blatnici pod Svatým Antonínkem, Bílé Karpaty a Velkou Javořinu, Buchlovské vrchy, na Pálavu, Chřiby a Vizovické vrchy. Společně s rozhlednou také vznikly dvě turistické trasy pro pěší (10 km) a pro cyklisty (25 km) s několika odpočinkovými altány a řadou informačních panelů; obě začínají u zámku ve Veselí nad Moravou.
Rozhledna na šumavském Špičáku
Špičák, 1 202 metrů vysoká hora na Šumavě se známým lyžařským střediskem, se konečně dočkala - nová železná rozhledna s dřevěným opláštěním byla zpřístupněna v červenci 2014. Když vyšlapete 135 schodů, z horního ochozu ve výšce 24 metrů se před vámi otevře jedinečný kruhový výhled na Šumavu, Čertovo jezero, Boubín, Poledník a na německý Javor (Grosser Arber); za příznivého počasí dokonce uvidíte i Alpy.
K rozhledně, která je otevřená od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin, o víkendech o hodinu déle, se dostanete buď pěšky, anebo lanovkou.
Rozhledna Žernovník na Blanensku
Základem pro novou rozhlednu u Žernovníku byla budova starého vodojemu.
Neobvyklou rozhlednu má obec Žernovník, ležící severozápadně od Blanska. Když dosloužil starý vodojem na návrší Na Skalkách, rozhodli se místní využít jeho přízemí jako základy pro vyhlídkovou věž. Dostanete se k ní snadno, leží jen kousek na jihozápad od vesnice.
Volně přístupná rozhledna Žernovník měří 12 metrů, na vyhlídkový ochoz vede 63 schodů a výhled vás opravdu překvapí. Je vidět nejenom blízké Boskovicko se zříceninou Boskovického hradu a Rájecko, ale za příznivých podmínek také mnohem vzdálenější Jeseníky a Pálava. Dohlédnete i na další dvě rozhledny: na Podvrší a rozhlednu Babylon u Kozárova.
Rozhledna na Medvědí hoře v Koutech nad Desnou
Rozhledna na Medvědí hoře stojí jen pár kroků od horní stanice lanovky v rekreačním areálu v Koutech nad Desnou.
Rozhledna na Medvědí hoře, tedy u horní stanice lanovky vesportovním areálu Kouty nad Desnou, oslaví první výročí od slavnostního otevření v říjnu 2015. Je 18 metrů vysoká, volně přístupná a zavírá se jen při špatném počasí. Na rozhlednu můžete vyšplhat třeba při výletu k horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně.
Rozhledna Mariánka nad Horní Čermnou
Volně přístupná je také rozhledna Mariánka poblíž Lanškrouna. K vyhlídkové plošině ve výšce 19 metrů vede 90 schodů, jako na dlani před vámi budou ležet Orlické hory, Jeseníky a Suchý vrch, za dobré viditelnosti spatříte i vzdálenější Krkonoše. Kousek od Mariánky objevíte poutní místo a kostel na Mariánské hoře s křížovou cestou a lipovou alejí.
Rozhledna na Markoušovickém hřebeni
Východně od Trutnova leží vesnice Markoušovice a nad ní, na Markoušovickém hřebeni v Jestřebích horách, stojí od podzimu 2014 další volně přístupná rozhledna s odpočinkovým altánem. Skvostný kruhový výhled z výšky 22 metrů vám představí Krkonoše, Kladské pomezí, Javoří hory, vodní nádrž Rozkoš či Orlické hory.
Rozhledna Olšová u obce Pohoř
Na podzim oslaví první narozeniny také rozhledna Olšová v Oderských vrších. Dřevěná volně přístupná věž na kamenném soklu má připomínat strážní věž tak, jak ji známe ze znaku a praporu města Odry.
Rozhledna je 17 metrů vysoká a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 13 metrů vede 64 schodů, leží na trase naučné stezky Stříbrný chodník. Kromě toho sem z Oder vede modrá turistická značka. Z rozhledny je výhled na Jeseníky a přes Moravskou bránu na Moravskoslezské Beskydy, za dobré viditelnosti spatříte Lysou horu či Praděd.
Rozhledna Eliška na Stachelbergu
Při výletu k dělostřelecké tvrzi Stachelberg nad Trutnovem můžete od listopadu 2014 navštívit novou rozhlednu Eliška; volně přístupná by měla být od začátku dubna do konce listopadu.
Z vrcholku téměř 25 metrů vysoké věže se 104 schody a vyhlídkovou plošinou ve výšce 21 metrů se otvírá výhled nejenom na pevnostní areál, ale také na velkou část linie pohraničního opevnění, na Krkonoše, Jestřebí hory, Libavské sedlo, Vraní hory a vrch Zvičina, za příznivého počasí je vidět také Hejšovina, Králický Sněžník a Orlické hory.
Rozhledna na Pekelném kopci
Mládětem mezi novými vyhlídkovými místy je 26 metrů vysoká rozhledna na Pekelném kopci jihozápadně od Třebíče, otevřená v prosinci 2014 přesně na Mikuláše; z města vede na rozcestí pod rozhlednou zelená turistická značka.
Je to místo plné čertů; podlé jedné pověsti sem údajně svatý Prokop, patron třebíčské baziliky, odhodil zkroceného ďábla, podle druhé legendy se tu schovával čert, který utekl před sv. Ivanem z jeho jeskyně ve Svatém Janu pod Skalou. Z vyhlídkové plošiny je vidět velká část jižní Vysočiny, ale také Pálava a za dobré viditelnosti i 160 km vzdálený vrch Schneeberg (2 076 m) v Alpách.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko
Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ.
Šťastnou cestu! |
