Naučná stezka v Novohradských horách umožňuje pěším i cyklistům seznámit se na 46 kilometrech trasy se sedmnácti zastaveními s nejzajímavějšími místy mezi Žumberkem, Horní Stropnicí, Dobrou Vodou a Novými Hrady. Trasa částečně také prochází místy, která od poloviny 14. století představovala významná lidská sídla. Jedná se o dnes již neexistující obce Mýtiny (do roku 1945 Kropschlag), Jedlice (Göllitz) a Veveří (Piberschlag). Když náhodný chodec na počátku 20. století vystoupil na vrchol Mandelsteinu, který tvoří nejvyšší vrchol východní části Novohradských hor (dnes je přístupný z rakouské strany), měl uvedená místa před sebou jako na dlani. Nejzápadněji, asi 1,5 km na východ od Horní Stropnice, ležely Mýtiny, o kterých se objevují první zmínky kolem roku 1360. Šlo zřejmě o součást většího sídelního celku (Světví), který patřil v 15. a 16. století do majetku pánů z Michnice.
MÝTINY
K rozvoji Mýtin došlo v první třetině 18. století, kdy se v okolí dobývala železná ruda pro těšínský hamr u Petříkova. Jinak to ovšem byla obec dřevařů a zemědělců, kteří si doplňovali výdělek zhotovováním nitěných knoflíků. V záznamech o historii obce je mimo jiné podchycena existence školy a kaple, mezi kterými byla v roce 1908, u příležitosti šedesáti let panování císaře F. Josefa I., vysázena alej kaštanů a dubů. Jiný zápis připomíná aféru místního učitele Martina Prölla, který byl v roce 1927 zatčen coby jednatel filiálky Reiffeisenbanky pro zpronevěru údajně 200 tisíc korun. Každopádně ho krajský soud v Českých Budějovicích odsoudil na 2 roky (zostřené každého čtvrt roku denním půstem), náhradu škody a ke ztrátě volebního práva. Ještě v roce 1932 v katastru Mýtin (6,6 kilometru čtverečních) žilo v šestačtyřiceti obydlích 216 obyvatel. Z Mýtin dnes zbylo torzo kaple bez střechy a mohutné stromy.
VEVEŘÍ
Od nedalekých Vyhlídek (Eckersee) je východně od Mýtin Veveří, obec asi o osmdesát let starší. Koncem 16. století bylo rozděleno částečně do majetku Rožmberků a dílem k novohradskému panství. Roky 1553 a 1638 znamenají existenci sklářské huti v místě a v 60. letech minulého století se v okolí také těžila železná ruda pro huť Gabriela v Třebíčku u Benešova nad Černou. Německý název Piberschlag (Biberschlag) se objevil roku 1789 na mapě Čech a byl dáván do spojitosti s existencí údajných bobřích kolonií na tamním potoce. Dvoutřídní škola si zachovala svou existenci dokonce až do roku 1961 a byla pak přeměněna na dětský rekreační tábor. Budova stojí dodnes a slouží rovněž rekreaci jako autokemp. Zachován zůstal pod školou památník padlým v první světové válce, který vznikl z dobrovolné sbírky místních obyvatel, když v říjnu 1961 padl na ruské frontě rodák Alois Pascher. O tom, že se ve Veveří nežilo lehce, svědčí jednak záznam z roku 1927 dokládající, že okresní úřad péče o mládež v Kaplici přidělil obci 150 korun na vyvařování školních polévek pro nejchudší děti, a jednak skutečnost, že Veveří spolu s dalšími vstoupilo ve 20. letech do vodohospodářského družstva, které si dalo za cíl sušení lučin a pastvin v podhůří Novohradských hor. Četné mokřady konečně najdete v této krajině i dnes. Zarostlé zbytky zdí, torza ovocných sadů i dosud plodící stromy připomínají staletou historii obce. Je proto potěšující nedávná zpráva z Nových Hradů, že město vyhlásilo Veveří za svou součást a tamní radní chystají prodej pozemků případným zájemcům o nové osídlení.
JEDLICE
Nejblíže k hranici, na trase naučné stezky, stávala v nadmořské výšce kolem 640 metrů ves Jedlice stará stejně jako Mýtiny. Na potoce tekoucím od hranice bývaly kdysi dokonce tři mlýny a místo se stalo v roce 1663 velmi důležitým pro Nové Hrady. Eleonora Buquoyová totiž nechala z Jedlice vybudovat vodovod do města a jedna z jeho větví končila přímo v kašně na náměstí. Potrubí bylo několikrát přebudováno a kvalitní voda slouží novohradským dodnes. Existence sklářské huti není v Jedlici doložena, rovněž tak pivovar. Kolem roku 1910 žilo v obci ve čtyřiceti domech asi 200 obyvatel. Jedlická jednotřídní obecná škola je uvedena jako činná v přehledu "Školy v politickém okrese kaplickém" ještě v roce 1932. K Jedlici se váže řada lidových pověstí, které mají svůj původ v období třicetileté války, kdy Novohradsko trpělo švédskými nájezdy. Napadání skutečné prožili příslušníci družstva Stráže obrany státu, kteří v pohnutých zářijových dnech roku 1938 chránili celistvost československého území. Násilné pronikání ordnerů mezi Vyšným, Jedlicí a Novými Hrady na naše území bylo takřka denní záležitostí. V poválečném období, po vystěhování původních obyvatel, už obec dosidlována systematicky nebyla, což bylo dáno její přílišnou blízkostí u státní hranice. Pokud se rozhodnete do kouzelného pohorského kraje pod Mandelsteinem vydat, doporučuji předem se zastavit v nově otevřeném informačním centru v Nových Hradech a získat tam potřebné údaje pro zdařilý výlet. Lhostejno, zda pěšky, nebo na kole. Naučně-historická stezka vás zavede třeba i do dalších, životem dále kypících míst.
 Novohradské hory jsou pro turisty oázou klidu a místem mnoha zajímavých výletů. |
