Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: A nakonec jsme museli zabít psy. Vítejte v muzeu lodi Fram

aktualizováno 
Dobyla severní i jižní pól, dostala se do míst, kam před ní žádná dřevěná loď nedoplula. Polární škuner Fram se díky tomu stal jedním ze symbolů Norska. Když v roce 1935 po své poslední plavbě zakotvil v Oslu, postavili kolem něj muzeum. Podívejte se, kde spal a svým mořským vlkům šéfoval například Roald Amundsen.

Loď Fram nechal postavit mladý norský polárník Fridtjof Nansen, který věřil v existenci silného mořského proudu, jenž by jeho výpravě mohl pomoci při dobytí Severního pólu. Uvěřil mu i norský parlament, který stavbu lehkého škuneru zčásti zaplatil.

Expediční loď musela být lehká a mít specifický tvar, aby ji led nerozdrtil, ale vynesl nahoru. Nansen ji totiž chtěl nechat zamrznout v ledu a severního pólu dosáhnout driftováním. Musela mít dost prostoru pro 12 mužů na pětiletý pobyt v Arktidě. Psal se rok 1892, když byl Fram poprvé spuštěn na vodu. Jeho jméno v češtině znamená vpřed.

Nejenže se loď dostala dvakrát na severní pól, ale v roce 1911 s Roaldem Amundsenem i na opačnou stranu zeměkoule. Na dobytí jižního pólu norskou výpravou upomíná na lodi Fram řada exponátů - lyže, díky kterým se Norové pohybovali snadněji než britská výprava Roberta Scotta, polární boty i oblečení, které prý Amundsen odkoukal od Eskymáků.

Projít můžete celou loď, od kapitánského můstku až do podpalubí. Uvnitř je autentické vybavení – jídelna zvlášť pro námořníky a zvlášť pro důstojníky, pokojíky i kuchyň. Kolem lodi vedou ochozy až do třetího patra, které je na úrovni paluby. Informační panely na nich připomínají všechny tři velké výpravy Nansena, Sverdrupa a Amundsena, i fakt, že se z jižního pólu z 52 vrátilo zpět jen 11. Jak pětice polárníků na zpáteční cestě spotřebovávala zásoby, využila i méně psů. Přebytečné proto zabíjela a dávala je těm šťastnějším k snědku.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.