Norimberk otevírá výstavu "Fascinace a násilí"

V neděli 4. listopadu otevře v Norimberku spolkový prezident Johannes Rau trvalou expozici "Fascinace a násilí". Výstava je umístěna v novém Dokumentačním centru v monumentálním areálu, který ve třicátých letech sloužil jako místo celoněmeckých sjezdů nacistické strany, a má dokumentovat mechanismus fungování tohoto kultovního místa v národně-socialistické propagandistické mašinerii. Slavnostní otevření Dokumentačního centra, které se odehraje za přítomnosti řady domácích i zahraničních celebrit, je vnímáno jako významný krok města k vyrovnání se s tíživou nacistickou minulostí.

Obří areál dřívějších nacistický sjezdů (Rechsparteitagsgelände), který se rozkládá na ploše 25 km2  a svojí rozlohou několikanásobně předstihuje norimberské Staré město, vzbuzoval dlouho rozpaky. Od konce 2. světové války se v Německu táhne obecná diskuze o tom, jak s podobnými objekty nakládat. Právě situace norimberského kultovního areálu je nejsložitější - obrovské rozměry dochovaných a z velké části nedostavěných staveb v podstatě vylučují smysluplné civilní využití.

V padesátých a šedesátých letech byly části plochy využívány jako rumiště a skládky, část budov byla dokonce stržena. Od roku 1973 je území pod ochranou památkářů, ale problém, jak naložit s památkou, která raději nikdy neměla existovat, se tím zdaleka nevyřešil. Našla se spousta nekonkrétních plánů, které nikdy nedošly naplnění - přeměna na sportovní park, "Mírový háj", zahradní nebo nákupní centrum. V praxi se improvizovalo, jak to šlo.

Největší dochovaná budova, Kongresová hala, slouží jako skladiště, odstavná plocha, zkoušeli tady Norimberští symfonikové. Vnitřek arény se přeměnil na deponii špatně zaparkovaných vozidel odtažených z města. Tribuna v části zvané Zeppelinfeld, z jejíž stupňů přihlíželi nacističtí vůdcové "mírumilovnému" mašírování nastoupených jednotek, notoricky známá z historických záběrů, se uplatnila jako příležitostné pódium pro rockové koncerty. V její blízkosti se konají také automobilové závody. Nemluvě o tom, že za hezkého počasí se rovné přímé plochy stávájí rájem skateboardistů.

Právě Norimberk je považován za město, které mělo velký význam pro propagandu Třetí říše. Od roku 1933 do roku 1938 se zde každý rok počátkem září konaly říšské dny, které trvaly 5 až 8 dní a sjíždělo se na ně až na milión účasníků. Ideologicky důkladně promyšlené a efektivně inscenované slavnosti oslavovaly kult vůdce a sugerovaly učastníkům pocit sounáležitosti s národním společenstvím. Domněle při tom navazovaly na tradici říšských sněmů, které se ve městě konaly od středověku.

Při těch novodobých se ale hlavně nastupovalo, mašírovalo, přísahalo, uctívali se padlí. Kromě oddílů SA, SS a jiných paravojenských uskupení se tu sjížděly také delegace Říšské pracovní služby (RAD), Hitler-Jugend a wehrmachtu. Každé této skupině byl zasvěcen jeden den slavností. Středobodem programu byl ovšem pseudosakrální kult vůdce.

Sám Hitler mluvil v souvislosti s norimberskými slavnostmi rád o míru. Sjezdy ovšem připomínaly především gigantickou vojenskou přehlídku. Soutěže obsahovaly takové disciplíny, jako hod ručním granátem či běh v plynové masce. Ještě na 2. září 1939 byl plánován začátek dalšího sjezdu s podtitulem "Sjezd míru". Nekonal se kvůli vypuknutí 2. světové války.

Stále více ritualizovaný průběh slavností si vyžadoval důstojnou kulisu. Vytvořením slavnostního areálu jihovýchodně od centra města Hitler pověřil svého oblíbeného architekta Alberta Speera. Zvláštní stavební program se rozběhl v roce 1934. Nejvýznamnější stavbou a středobodem prostranství se měla stát Konkresová hala. Oválná budova, napodobující římské Koloseum, byla plánována pro více než 50 000 diváků. Mohutné nedostavěné torzo se dochovalo dodnes.

V něm vzniká po sedmi letech příprav nové Dokumentační centrum. Architekt Günther Domenig proťal severní část budovy, ve které budou výstavní prostory, kůlem ze skla a oceli. Hlavními exponáty by se měly stát texty, obrazové materiály a filmové dokumenty. Jejím smyslem je objasnit mechanismus fungování sugestivních nacistických slavností a jejich roli v přípravě na nastávající válku.