Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Norimberk otevírá výstavu "Fascinace a násilí"

  10:08aktualizováno  10:08
V neděli 4. listopadu otevře v Norimberku spolkový prezident Johannes Rau trvalou expozici "Fascinace a násilí". Výstava je umístěna v novém Dokumentačním centru v monumentálním areálu, který ve třicátých letech sloužil jako místo celoněmeckých sjezdů nacistické strany, a má dokumentovat mechanismus fungování tohoto kultovního místa v národně-socialistické propagandistické mašinerii. Slavnostní otevření Dokumentačního centra, které se odehraje za přítomnosti řady domácích i zahraničních celebrit, je vnímáno jako významný krok města k vyrovnání se s tíživou nacistickou minulostí.

Obří areál dřívějších nacistický sjezdů (Rechsparteitagsgelände), který se rozkládá na ploše 25 km2  a svojí rozlohou několikanásobně předstihuje norimberské Staré město, vzbuzoval dlouho rozpaky. Od konce 2. světové války se v Německu táhne obecná diskuze o tom, jak s podobnými objekty nakládat. Právě situace norimberského kultovního areálu je nejsložitější - obrovské rozměry dochovaných a z velké části nedostavěných staveb v podstatě vylučují smysluplné civilní využití.

V padesátých a šedesátých letech byly části plochy využívány jako rumiště a skládky, část budov byla dokonce stržena. Od roku 1973 je území pod ochranou památkářů, ale problém, jak naložit s památkou, která raději nikdy neměla existovat, se tím zdaleka nevyřešil. Našla se spousta nekonkrétních plánů, které nikdy nedošly naplnění - přeměna na sportovní park, "Mírový háj", zahradní nebo nákupní centrum. V praxi se improvizovalo, jak to šlo.

Největší dochovaná budova, Kongresová hala, slouží jako skladiště, odstavná plocha, zkoušeli tady Norimberští symfonikové. Vnitřek arény se přeměnil na deponii špatně zaparkovaných vozidel odtažených z města. Tribuna v části zvané Zeppelinfeld, z jejíž stupňů přihlíželi nacističtí vůdcové "mírumilovnému" mašírování nastoupených jednotek, notoricky známá z historických záběrů, se uplatnila jako příležitostné pódium pro rockové koncerty. V její blízkosti se konají také automobilové závody. Nemluvě o tom, že za hezkého počasí se rovné přímé plochy stávájí rájem skateboardistů.

Právě Norimberk je považován za město, které mělo velký význam pro propagandu Třetí říše. Od roku 1933 do roku 1938 se zde každý rok počátkem září konaly říšské dny, které trvaly 5 až 8 dní a sjíždělo se na ně až na milión účasníků. Ideologicky důkladně promyšlené a efektivně inscenované slavnosti oslavovaly kult vůdce a sugerovaly učastníkům pocit sounáležitosti s národním společenstvím. Domněle při tom navazovaly na tradici říšských sněmů, které se ve městě konaly od středověku.

Při těch novodobých se ale hlavně nastupovalo, mašírovalo, přísahalo, uctívali se padlí. Kromě oddílů SA, SS a jiných paravojenských uskupení se tu sjížděly také delegace Říšské pracovní služby (RAD), Hitler-Jugend a wehrmachtu. Každé této skupině byl zasvěcen jeden den slavností. Středobodem programu byl ovšem pseudosakrální kult vůdce.

Sám Hitler mluvil v souvislosti s norimberskými slavnostmi rád o míru. Sjezdy ovšem připomínaly především gigantickou vojenskou přehlídku. Soutěže obsahovaly takové disciplíny, jako hod ručním granátem či běh v plynové masce. Ještě na 2. září 1939 byl plánován začátek dalšího sjezdu s podtitulem "Sjezd míru". Nekonal se kvůli vypuknutí 2. světové války.

Stále více ritualizovaný průběh slavností si vyžadoval důstojnou kulisu. Vytvořením slavnostního areálu jihovýchodně od centra města Hitler pověřil svého oblíbeného architekta Alberta Speera. Zvláštní stavební program se rozběhl v roce 1934. Nejvýznamnější stavbou a středobodem prostranství se měla stát Konkresová hala. Oválná budova, napodobující římské Koloseum, byla plánována pro více než 50 000 diváků. Mohutné nedostavěné torzo se dochovalo dodnes.

V něm vzniká po sedmi letech příprav nové Dokumentační centrum. Architekt Günther Domenig proťal severní část budovy, ve které budou výstavní prostory, kůlem ze skla a oceli. Hlavními exponáty by se měly stát texty, obrazové materiály a filmové dokumenty. Jejím smyslem je objasnit mechanismus fungování sugestivních nacistických slavností a jejich roli v přípravě na nastávající válku.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.