"Nechali jsme si vypracovat studii, která ukázala, že Krkonoše velice trpí světelným znečištěním. Na řadě míst návštěvník kvůli silnému umělému osvětlení nespatří vůbec noční oblohu," řekl ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák.
Osvětlení sjezdovek při večerním lyžování tuto špatnou situaci dále zhoršuje.
Největší proměnu Krkonoš každý zimní večer způsobí silné osvětlení sjezdovek Hromovka ve Špindlerově Mlýně a Javor v Peci pod Sněžkou. Pokud pečtí vlekaři nasvítí sjezdovky pro pořádání závodů, zvýší se podle výsledků studie světlo na dvojnásobek přírodního stavu v oblasti od Rokytnice nad Jizerou po Adršpach a Novou Paku.
"To ovšem platí, jen pokud je jasno. Oblačnost vliv umělých zdrojů ohromně zesiluje. Při zatažené obloze bývá všude v Krkonoších běžně stokrát až tisíckrát více světla než za přírodních bezměsíčných nocí a rozsvícené sjezdovky světla ještě jednou až dvakrát tolik přidají. Zatímco v přírodě je za zatažených nocí důkladná tma, v Krkonošském národním parku je tomu naopak. Normální noc v zimě nenastává, jen její náznak, když se v deset hodin večer vypnou sjezdovky," uvádí se ve studii, kterou pro správu Krkonošského národního parku vypracoval kolektiv kolem brněnského astronoma a předního odborníka na světelné znečištění Jana Hollana.
Zvýšená intenzita osvětlení má podle odborníků nepříznivý vliv na život nočních dravců. Vysokou zvěř dezorientuje v čase a ochuzuje ji o tolik potřebnou energii v zimě.
Umělé osvětlení rovněž po setmění zcela mění vzhled Krkonoš - přirozené dominanty hor nahrazují jednotlivá světla svítící v naprosté většině případů zcela nepatřičnými směry.
První změna - Protěž
Necelý týden před Vánoci zaznamenali správci Krkonošského národního parku první částečný úspěch v boji proti zbytečně silně nasvíceným sjezdovkám při večerním lyžování. Provozovatelé skiareálu na Černé hoře v Janských Lázních uvedli do provozu nové osvětlení sjezdovky Protěž, které zatěžuje okolní přírodu o něco méně, než lampy jiných lyžařských středisek.
"Museli jsme s tím začít něco dělat. Kdyby v Janských Lázních chtěli na Protěži použít běžné osvětlení, tak bychom jim jejich záměr nepovolili. Po dlouhých jednáních jsme přistoupili na kompromis. Lampy tam třeba ve srovnání se špindlerovskou Hromovkou svítí jen třetinovou intenzitou a provozovatelé areálu současně odstranili rušivé městské veřejné osvětlení na vrcholu Černé hory i nevyhovující umělé osvětlení jednoho z tamních vleků," řekl Novák.
Aby janskolázenští vlekaři splnili podmínky ochranářů, museli pro osvětlení nejdelšího svahu pro večerní lyžování v republice dovézt ze zahraničí speciální lampy, které byly o více než třetinu dražší než běžná svítidla. Světla svítí kolmo na sjezdovku a jsou vybavena stínidly, která zabraňují světelnému znečištění okolí. Intenzitu osvětlení je rovněž možno regulovat po menších úsecích, takže ve vyšších partiích sjezdovky svítí světla méně, aby tolik nenarušovala krajinný ráz Krkonoš.
"Lyžaři nic nepoznají. Světlo pro bezpečnou a pohodlnou jízdu bohatě stačí. Ale při pohledu na noční siluetu Černé hory je to obrovský rozdíl. Světlejší pás sjezdovky je samozřejmě vidět, ale nezáří do dálky," popsal Petr Hynek ze společnosti Mega Plus, která lyžařský areál v Janských Lázních provozuje.
"Je to výrazný pokrok. Budeme nové osvětlení sjezdovky Protěž sledovat celou zimní sezonu za různého počasí, výsledky vyhodnotíme a využijeme je při jednáních o případném osvětlení dalších krkonošských sjezdovek," sdělil ředitel parku Novák.
Stačí dva úplňky
Dlouhodobá studie z amerického státu Colorado nicméně ukazuje, že k osvětlení sjezdovky tak, aby se na ní lyžovalo dobře a bezpečně, postačí 3/10 luxu (3/10 lumenu na metr čtvereční). Znalec problematiky Jan Hollan vysvětluje, že 1/2 luxu by mělo být s rezervou dostačující - což je 4xvíce než úplněk.
Ikdyž provozovatelé sjezdovky Protěž výrazně zlepšili směřování světel, což je velmi důležitým prvkem při snížení světelného znečištění, přesto sjezdovka podle odhadů Jana Hollana až 50násobně překračuje postačující intenzitu osvětlení.
Každopádně dobrou zprávou je, že se o světelném znečištění Krkonoš a dopadech na přírodu začalo konečně diskutovat a že si lidé uvědomují, že i noční hory si zasluhují šetrné zacházení a že k dobrému lyžování není třeba světelného cirkusu.
"Vůbec nechápu, kdo kdy vymyslel, že z nočního lyžování je nutné udělat světelnou diskotéku," říká Jiří Popelka, který občas jezdívá za večerním lyžováním do Špindlu. "Myslím, že úspornější osvětlení by lyžařům přineslo i větší požitek z krásy okolních hor, z vnímání jejich obrysů i určité tajemnosti," dodává.
*** Pokud vás tato problematika zajímá, na tomto rozcestníku najdete řadu zajímavých studií na toto téma.
