Na vlastní oči
Je horké listopadové pozdní odpoledne. Vzduch ohřátý na 45 °C se tetelí nad prašnou buší porostlou trnitými travinami a nízkými druhy blahovičníků. Stádo pohublého skotu míří k zelenému pásu vysokých akácií lemujících hlinité břehy Pentacost River, řeky protékající severní oblastí Západní Austrálie, zvanou Kimberley Region.
Skot se prodírá hustou, téměř jeden a půl metru vysokou travou ztěžující přístup k vodě, aby vzápětí stanul na pozvolném břehu řeky v místě brodu, kde hloubka nepřesáhne půl metru.
Velký býk, očividně vůdce stáda, se obezřetně rozhlédne, ale kromě skupinky klokanů antilopích, odpočívajících ve skromném stínu eukalyptu, a hašteřících se kakadu ve větvích akácie nevidí ani necítí nic, co by vzbuzovalo jeho nedůvěru.
|
"NO SWIMMING, NO FISHING, CROCODILES" |
Přesto se ještě jednou rozhlédne, udělá krok a sehne se k hladině. V ten okamžik hladina vzkypí. V ohromném gejzíru vody a bahna se na okem nepostřehnutelný okamžik mihne obludné plazí tělo. Čelisti bleskurychle sevřou hlavu kořisti a býk je stržen do vody. Z posledních sil se snaží vyprostit, ale krokodýl se mrštně otočí kolem osy, zuřivě trhne hlavou a souboj je rozhodnut.
Vyděšené stádo se spolu s klokany bezhlavě rozprchne do buše a téměř šestimetrový predátor s hmotností takřka jedné tuny začne prudkými pohyby celého těla trhat kořist na kusy. Po slabé půlhodině je hladina řeky opět klidná.
S jakými krokodýly se můžete potkat v Austrálii
Australský kontinent obývají v jeho severních oblastech dva druhy krokodýlů. Menším a opravdu australským krokodýlem je krokodýl Johnstonův (Crocodylus johnstoni), dorůstající délky okolo tří metrů.
Tím větším je krokodýl mořský (Crocodylus porosus), který je v indopacifické oblasti kosmopolitní a je skutečnou hrozbou nejen pro velká zvířata, ale i pro lidi. Tento dravec dosahuje průměrné délky okolo pěti a půl metru, ale výjimkou nejsou ani jedinci sedmimetroví.
Oba druhy se dožívají podle odhadů přibližně padesáti let. Kromě velikosti se liší i anatomickou stavbou kostry a svalstva. Krokodýl Johnstonův je jediným druhem krokodýla, který je schopen skoky překonat vzdálenost až několika desítek metrů. Ocas se při tomto "běhu" nedotýká země a přední i zadní končetiny se pohybují souběžně, jako například u zajíce. Tento způsob pohybu je však povětšinou užíván k úprku do vody. Krokodýl mořský pro změnu dokáže za pomoci úderu mohutného ocasu vyskočit do výše odpovídající dvěma třetinám jeho tělesné délky.
Krokodýl se ocitl blízko vyhubení
Oba druhy krokodýlů byly v minulosti intenzívně loveny. Teprve mimořádná opatření australské vlády a založení krokodýlích farem zabránilo v sedmdesátých letech katastrofálnímu poklesu populace obou druhů, zejména krokodýla Johnstonova. V současné době se počet krokodýlů zvýšil natolik, že pronikají do toků a oblastí, kde dříve nežili. Výstražné cedule instalované správci parků si potom bez přemýšlení o možných následcích odnášejí jako suvenýr nejen turisté, ale i Australané.
|
KROKODÝLI |
|
Krokodýli jsou prastarý řád plazů s jedinou dnes žijící čeledí krokodýlovitých (Crocodylidae). Jejich anatomická stavba těla je v současnosti z celé třídy plazů nejpokročilejší. Vývojově si jsou krokodýli mnohem bližší s ptáky nežli s ostatními plazy. Mají pokročilé srdce, v němž jsou obě předsíně i komory odděleny, ale přitom je zachováno tzv. Panoziho okénko, kterým lze dle potřeby regulovat směšování okysličené a neokysličené krve a umožnit tak přístup nejvhodnějšího množství kyslíku do tkání. Dále má krokodýl druhotně zkostnatělé chrupavčité patro oddělující nosní a ústní dutinu, přičemž toto patro přechází v chrupavčitou záklopku, která umožňuje přijímat potravu pod vodou bez nebezpečí utonutí. Hrudní a břišní dutina je oddělena přepážkou ze svaloviny, obdobou bránice u savců, jež slouží k zlepšení plicní ventilace. Rovněž mozek je v porovnání se současnými plazy lépe rozvinut. Jako jedni z mála zástupců plazů jsou schopni se částečně učit a nejednat pouze instinktivně. Zejména pro tuto skutečnost jsou staří jedinci mimořádně nebezpeční. Vidina hloupého a pomalého zvířete se vám rozplyne před očima v okamžiku, kdy spatříte, jak zkušeně si krokodýl počíná při lovu ostražitých klokanů. Výsledek nezáleží jen na rychlosti a síle predátora, ale i na zvolené taktice lovu. |
