Rostoucí výška hrází začala hyzdit krajinu. Ilustrační foto

Rostoucí výška hrází začala hyzdit krajinu. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Nizozemsko: jak žít pod hladinou moře

  • 11
Bílý domek mladého učitele Jana de Wita se záplavou barevných truhlíků na oknech stojí hned na břehu malebné řeky Lek tekoucí prostředkem Nizozemska jako jedna z mnoha zdejších vodních nitek. Krásné bydlení, řekli byste bez váhání.

Jenže k dokonalosti chybí výhled ven na řeku vzdálenou jen pár metrů. Zaclonila ho pro zdejší kraj typická ochranná hráz před velkou vodou, symbol strachu a respektu vůči vodě, jež se stala nedílnou součástí života obyvatel Nizozemska.
 
"Ta hradba bude za chvíli vyšší než náš dům," povzdychne si de Wit, zatímco sleduje, jak hlučný bagr naváží na horizont další a další zeminu. Podobě horečnatě se zvyšují hráze po celém Nizozemsku.

Kam až porostou hráze?
"Ta hráz je naší prvotní ochranou, a tak se s tím musím smířit," připouští muž, který ví, o jakém nebezpečí mluví. Je členem hlídky, která sleduje při povodňových nebezpečích stav okolních hrází.

Z opačné strany de Witova domku je vidět na vesnici Ameide-Sluis. Kdyby se důmyslně vystavěná hradba protrhla, celá by se ocitla pod vodou. "Před deseti lety jsme měli opravdu namále, zbývalo jen málo a hráz se protrhla," dodává de Wit.

Lidé v Nizozemsku si mysleli, že jejich důmyslný systém hrází, zábran a přehrad je ochrání před jakoukoli vlnou. Teď jim však vědci říkají, že musí udělat mnohem více, aby ve svých domech mohli v klidu beze strachu žít, a že je to také bude stát spoustu peněz.
 
Zaklínadlem se stalo to, čemu se říká změna klimatu nebo globální oteplování, které má podle některých prognóz zvednout hladiny moří až o metr a půl. Nizozemí patří mezi nejohroženější oblasti. Leží ze dvou třetin pod hladinou moře. Na jeho území ústí hned několik velkých evropských řek včetně Rýna či Maasy.
 
Profesor Ekko van Ierland z univerzity ve Wageningenu očekává, že Nizozemsko budou v důsledku změn klimatu sužovat častější povodně, kvůli kterým bude nutné masově evakuovat lidi. "Největší nebezpečí není v tom, že se o několik centimetrů mají zvednout hladiny, ale v nárazových situacích, kdy se spojí vnitřní povodně s vlnou z moře," říká van Ierland.

Kousek od de Witova domova si přímo na hrázi poslední sluneční paprsky vychutnávají staří přátelé Joop a Barendt a vzpomínají na velké povodně minulosti. Do paměti se vryla hlavně ta z roku 1953, kdy zemřely dva tisíce lidí.

"Tehdy to bylo jako potopa světa," vzpomíná Barendt. Právě tehdy se začalo s postupným navyšováním hrází, jejichž stáří jde mnohdy do 12. století. Praktické řešení však nyní narazilo na odpor lidí. Rostoucí výška hrází začala hyzdit krajinu. Byla proto ustavena nová komise, která dostala za úkol zjistit, zda lze zemi chránit před velkou vodou i jinak než pomocí hradeb a přehrad.

Nastal čas plovoucích domů
Začalo se mluvit o "vracení země vodě". Jde o vysoce kontroverzní věc. Nizozemci se po staletí snažili utrhnout pro sebe další a další kusy země, na kterých by mohli farmařit a žít. A nyní jim úřady říkají, že mají dělat pravý opak.

"Je třeba řekám poskytnout více místa, aby bylo kam upouštět vodu v případě hrozby povodní. Zároveň se očekávají sušší léta, a pro ty zase bude potřeba vytvářet zásoby vody," vysvětluje van Ierland, který odhaduje, že jeho země bude muset vynaložit 2,6 miliardy eur na rozšiřování a prohlubování koryt řek.
 
Ne vždy je však nutné s vodou bojovat, či se jí vydat napospas. Je možné s ní i beze strachu žit. To je případ vesnice Maasbommel ve středu Nizozemí. Ze zdejších plovoucích domů se stal hit. Jde o stavby, které poprvé dostaly povolení stát za ochranným valem hrází.

"Koupili jsme to původně jako investici," říká majitelka jednoho z plovoucích a také pěkně drahých domů Mieke Bootsová.

Pod dřevěnou terasou lehce šplouchala voda a její odlesky se zračily ve sklech oken. Dům stojí na betonovém základě, který v případě vyšší hladiny řeky začne plavat a pak se vrátí na své původní místo.

"Vidíte, teď zrovna plaveme," upozorňuje Bootsová. Měla pravdu, dům se mírně kýval ze strany na stranu. "Někdy bývá celkem umění udržet se na žebříku," dodává se smíchem Bootsová.


Země pod vodou

Nizozemsko se pyšní jedním z nejlepších systémů

ochrany před povodní na světě. Podle posudků odborníků by mělo odolat i desetitisícileté vodě.

Pod úrovní hladiny moře jsou plné dvě třetiny Nizozemska.

Do moře zde ústí několik velkých evropských řek včetně Rýna či Maasy.

V následujících čtyřech dekádách čekají zemi podle vědců mírnější, ale vlhčí zimy, hrozící častějšími povodněmi. Léta mají být sušší, lidé by se však měli připravit na nárazové, silné bouře, které rovněž mohou způsobit záplavy.

Královský meteorologický institut odhaduje, že teploty v zemi vzrostou o 0,9–2,3 stupně v roce 2050. Hladina moře se má zvednout až o 0,85 metru.