Pravdou však je, že hrad založili Arabové, ale dlouho ho neudrželi. Už v roce 1129 hrad obsadili na dalších pětatřicet let Frankové, kteří sem přišli s křižáckou výpravou, a začali s jeho rozšiřováním. Nakonec byli vyhnáni Araby. Hrad byl vážně poškozen křižáky za páté křížové výpravy. Zdá se, že si Arabové Nimrod opravili a užívali ho i později.
Během 14. - 16. století byl pak v držení Mamlúků - vojenské vrstvy, panující v Egyptě, Sýrii a Mezopotámii. Ti tu věznili své odpůrce. Po jejich odchodu začal hrad již chátrat. Místo pro hrad vybrali jeho zakladatelé velice dobře, dokonce i s ohledem na možnost pozdějšího rozšiřování. Zvolili samostatně stojící návrší, protáhlé od východu k západu. Prudké stráně spadaly na všechny okolní strany do hloubky řady desítek metrů. Temeno návrší od západu k východu zpočátku mírně, pak prudce stoupá.
A právě tady, na východním konci, vyrostla první hradní stavba, donjon, volně stojící čtverhranná obytná věž, obehnaná obvykle dokola hradbou. Nimrod měl takových věží hned šest, seřazených do tří dvojic za sebou. Volné prostory mezi věžemi vyplňovaly nižší budovy, jejichž vnější stěny plnily funkci hradeb. Uprostřed donjonů pak bylo úzké, protáhlé nádvoří.
Další stavba, která následovala rychle za donjonem, byla mohutná hradba se zpevňujícími čtvercovými či obdélnými baštami. Ta obehnala temeno vyvýšeniny v šířce od 50 do 150 metrů a v délce asi 450 metrů. V poslední fázi zdokonalování obrany hradu byly do hradeb vestavovány další bašty a hlavně byla postavena nová mohutná hradba okolo donjonů.
Ve vnitřním hradním prostoru pak stály další stavby a přístřešky k ubytování vojska, skladiště a hlavně cisterny na dešťovou vodu. Těch bylo na hradě více. Jen pro představu o jejich mohutnosti, ale i obrovském množství práce, které bylo zapotřebí při jejich ručním vysekávání do skály a v podzemí: cisterna v jihozápadním rohu opevnění měla rozměry 9 x 25 x 7 metrů, což činí 1575 krychlových metrů objemu.
Na hradě se našlo i několik ve vápenci vytesaných arabských nápisů ze 13. století a z roku 1275 vysokým reliéfem provedený královský symbol sultána Baybarse - lev. Popravdě řečeno: čeští kameníci tesali mnohem pohlednější lvy, ač je nikdy neviděli. Tento sultán nechal na hradě provést výše uvedené úpravy. Stejně jako i na našich hradech existovaly tajné chodby, měli je již daleko dříve na Nimrodu. V případě potřeby tudy mohli vojáci nepozorovaně projít podzemím až k severozápadní bráně v hradbách.
Dnes lze touto chodbou znovu chodit. Poté, co byl hrad opuštěn, využívali ho pastevci z okolí jako přístřeší pro dobytek. V šestidenní válce hrad využívali nejprve Syřané a později Izraelci, měli tu pozorovací stanici a místo pro minomety. Při návštěvě Nimrodu musíme uznat, že jeho zakladatelé vybrali místo skutečně dobře. Z hradeb a prakticky i z kteréhokoliv místa za hradbami je tu mimořádný kruhový rozhled do dalekého okolí.
 Hrad díky četnému přistavování připomíná bludiště. |
