Nil: nejvýstavnější řeka světa

  • 21
Když měl Egypťan Sinuhet žízeň, napil se jednoduše z řeky. Samozřejmě z Nilu. Jiná řeka v Egyptě není. Dnes by se z Nilu nikdo napít neodvážil, a ten, kdo by tak učinil, by nejpíš onemocněl střevní chorobou a asi i bilharziózou. Nil se sice stal plovoucí stokou, i nadále ho však obklopují ty nejúžasnější stavby světa.

Nil je místy hnědý, místy žlutý, jen zdálky vypadá modře, kanály připomínají smetiště. Nil, to jsou střeva Egypta. Ale i jeho cévy a páteř.

Lidé se však nejezdí dívat na to, jak je Nil špinavý. Jezdí se dívat na to, co je okolo.

Dokonce když jste na lodi uprostřed proudu, vidíte, kde končí háje, pole a pastviny a kde začíná poušť. Je to proklatě blízko.

Nil teče pustinou, ale přesto je to nejvýstavnější řeka světa. Kolem totiž, kromě pouště, stojí nejúžasnější stavby, jaké kdy člověk stvořil. Třeba Asuánská přehrada. (Klid, to byl jen vtip!) Samozřejmě jde o pyramidy, chrámy, hrobky. Jsou monumentální. Jsou nepochopitelné. Jsou nezničitelné. Skoro. Pohled na ně vzrušuje každého už celé tisícovky let.

"Vojáci, čtyřicet století na vás hledí," hřímal Napoleon, když dovedl své jednotky k pyramidám v Gíze, které nemohl dost dobře pochopit už Plinius starší. Okouzlily i Aghatu Christie a prohlédnout si je spěchal s velkým německým zájezdem i Erwin Rommel. Před pár lety dorazili konečně ve velkém i Češi. A co spatří uprostřed pouště? Pojďte se podívat.

KROK ZA KROKEM PODÉL NILU




Káhira

 

KÁHIRA
Nil tady protéká mořem střech a šestnácti milionů lidí. Občas musíte jít pomalu, takový je na chodníku nával. Lidé tady žijí v moderních klimatizovaných domech, ve hřbitovních hrobkách - říká se tomu Město mrtvých - mají trvalá bydliště i na obrovském smetišti. Bydlí v ulicích, které snad pamatují i křižáky a vrchol slávy islámu.

Káhira je nekonečná, táhne se až k pyramidám do pouště. Stejně jako New York nechodí nikdy spát. Není třeba: po Nilu plují nocí lodě, kde jen pro vás tančí derviši a odalisky.




Sakkára

 

SAKKÁRA
Tak tady lidé objevili pyramidy. Zjistili, že jehlan je lépe postavit na základnu než na špičku. A tak je máme doposud. Džoserova pyramida v Sakkáře je nejstarší ze všech. Postavili ji 2700 let před naším letopočtem. Zřejmě si tehdy ještě nebyli úplně jistí, jak vypadá jehlan, a tak pyramidu postavili stupňovitou jako schody. Rovné tahy přišly do módy až o několik desítek let později.

Kousek od této pyramidy nalezl autor těchto řádků střepy keramiky staré téměř pět tisíc let. Jen tak se povalovaly v písku. Vyhrabal je vítr.

 



Chrám Hatšepsut v sousedství Údolí králů

ÚDOLÍ KRÁLŮ
Taky by se to mohlo jmenovat Údolí zlodějů. Hrobky panovníků zvučných jmen, jako Ramesse, Sethi či Haremheb, byly vykradeny. Jen Tutanchamonovi odnesli věci zcela legálně. Jsou k vidění v Káhiře, v Egyptském muzeu. Údolí králů je obrovské pohřebiště, za rohem je Údolí královen. Účel stejný. Zvenčí to nevypadá nijak.

Hora nad Údolím králů je provrtána chodbami jako gibraltarská skála, to jsou ty hroby. Vnitřky jsou působivé. Ale nejlíp vypadá chrám Hatšepsut hned v sousedství. (Jen kdyby byl taky v podzemí. To slunce se nedá vydržet.)

 



Luxor a Karnak

LUXOR A KARNAK
Dva nejskvělejší chrámy Egypta. Egyptští bohové, před nimiž se třásli poddaní faraonů, už respekt nevzbuzují, ale jejich chrámy ano. A tak to bude navěky. Kdo jimi kráčí, prochází lesem sloupů sahajících až ke slunečnímu kotouči. Prochází špalírem lvů. Míjí pylony a obelisky. Některé jsou jako sekvoje. Devět lidí se musí chytnout za ruce, aby je objali. Držíte tedy sousedy za ruce a vrtá vám hlavou: Jak to sem tehdy dopravili?

 




Gíza

 

GÍZA
Jste dostatečně silní, abyste snesli pravdu? Tak tedy: pyramidy jsou ve skutečnosti menší, než si myslíte. Asi za to může nekonečná poušť (ze západu písečná, z východu městská), že ty pyramidy nevypadají úplně obrovské. Ale i tak jsou stále obrovské.

Gíza, hned na kraji Káhiry, je tím nejslavnějším bodem Egypta: tady je Chufuova, Rachefova a Menhanreova pyramida (tak se ti muži správně jmenovali), jeden z divů světa. A také sfinga, na níž je záhadný hlavně její uražený nos. Prý se na něj učili dělostřelci mířit. Můžete tady strávit třeba celý den, a přitom pořád nepochopíte, jak to lidé mohli postavit. Že by přece jen ufouni?


ABÚ SÍR
Jsou to malé pyramidky, dost ožvýkané časem. Malé, ale naše. České pyramidy v Abú Síru. Místo, kde působí - a úspěšně - čeští archeologové. Kdysi tady už Evropané kopali, a když si ten kout zvolili Češi, kdekdo se jim smál. Oni však našli. Kdo přijede přímo z Gízy, mohl by tyto pyramidy skoro přehlédnout. Ale nepodceňujme je: jsou v nich skryté úžasné nálezy a fascinující příběhy, které se z nálezů dají vyčíst. Kdo má štěstí (a kdo si nepokazí dojem tím, že by šel přímo do vykopávek), tomu to možná řeknou archeologové sami.  



Abú Simbel

ABÚ SIMBEL
Abú Simbel, to je hřmotnější prastrýc kostela z Mostu. I tento chrám (spíše chrámový komplex vytesaný do skály) se musel stěhovat. Ovšem kvůli Asuánské přehradě. I s kolosálními, několik desítek metrů vysokými sochami. Rozřezali ho na malé kousky a posunuli, aby ho nesmetla voda. Nechce se věřit, že když je roku 1813 našel Švýcar Burkhardt, koukaly jim z písku jen hlavy.

 

MŮŽE SE HODIT
Jak se tam dostat
Není nic snazšího. Do Egypta létají pravidelně ČSA - to je výhodné pro ty, kdo si přejí cestovat na vlastní pěst. Do Egypta jezdí řada cestovních kanceláří, které nabízejí většinou týdenní plavby po Nilu. Ale i ten, kdo polehává na pláži v Hurghadě, není vynechán: lze odtud jet autobusem na výlet do Údolí králů a Luxoru.

Údolí králů

Luxor a Karnak, dva nejskvělejší chrámy v Egyptě

Pyramidy v Gíze

Sakkára

Káhira

Abú Simbel

Pyramidy v Gíze, jeden z divů světa, jsou nejnavštěvovanějším místem v Egyptě