Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Neznámé krásy Chorvatska: bohem i turisty zapomenutá Dalmácie

aktualizováno 
Češi mají severní Dalmácii spojenou hlavně s riviérou kolem přímořského Šibeniku. K jejich škodě. Jen kousek odsud se totiž rozprostírá bohem a turisty zapomenutá oblast Dalmatského Záhoří. Tady lze stále ještě spatřit autentickou tvář Dalmácie ve své nejsyrovější podobě. Podobě vytvořené drsnou přírodou a nemilosrdným soukolím dějin.

Chorvatsko: hlavní pramen krasové řeky Cetiny | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz

Drsné krásy Dalmácie

Mnoha vedlejším silnicím stále schází asfaltový povrch, v kamenité rudé půdě se daří maximálně vinné révě. Mezi hustými porosty macchií a nekonečnými liniemi zídek z nasucho kladeného vápence se prodírají stádečka ovcí – jen na plochých dnech širokých krasových dolin se objevují lány polí. Občas se z křovin vynoří osada s usedlostmi z kamenných kvádrů a střechami mnohdy ještě pokrytými deskami štípaného vápence.

Tento kraj uchvátí milovníky přírodních scenérií i historie. Zvláště, když ke zdejšímu dějinnému vývoji přistoupí s neutrálním pohledem: pyšní Římané si zde stavěli útulné vily, tady se formovaly základy středověkého chorvatského státu.

Na určitou dobu se Dalmatské Záhoří ocitlo pod nadvládou panovníků sousední Bosny, později zde soupeřili Benátčané s Turky, dostalo se do zorného úhlu Napoleona i Rakousko-Uherska. Na konci minulého století část pravoslavného obyvatelstva podlehla iluzorní touze po vytvoření "velkého Srbska“. Ti všichni tu zanechali své stopy a rovněž hmatatelné důkazy své, byť někdy jen chvilkové přítomnosti.

Chorvatsko
Pohled na masiv pohoří Svilaja nad Vrlikou

Jediný minaret v Dalmácii

První zastávkou při putování "záhořím“ se může stát Drniš – městečko, které stále odolává expanzi turistického průmyslu. Nablýskané luxusní restaurace tu nenajdete, šedivému zdivu starých domů dodaly patinu nevlídné horské větry. Přesto se městečko vryje do paměti už svojí majestátní polohou na skalnatém ostrohu, vysoko nad rozeklaným kaňonem říčky Čikoly.

Chorvatsko
Pohled z pevnosti do kaňonu Čikoly

Nejkrásnější výhled do hluboké průrvy se naskytne z hradeb pevnosti Gradina. Kolem ní se choulí neuspořádaná spleť zástavby od dávno opuštěných několikapatrových obydlí až po titěrné domečky. Mezi nimi vyčnívá štíhlé torzo minaretu – jediného v Dalmácii. Památka na doby, kdy byl Drniš důležitým centrem turecké správy.

Chorvatsko
Zbytky minaretu v sousedství drnišské pevnosti

Další z původně pěti drnišských mešit byla později rozšířena a zakomponována do stavby katolického kostela sv. Antonína. Přesto v něm lze velmi dobře vystopovat původní objekt islámské svatyně.

Chorvatsko
Dobře patrný objekt bývalé mešity zakomponovaný do katolického chrámu

Může se hodit

Dalmatské Záhoří (Dalmatinska Zagora)
Geograficko–historické území ve vnitřní Dalmácii, oddělené od pobřeží (a na východě od sousední Bosny a Hercegoviny) horskými masivy. Převážně chudá oblast, tvořená holokrasem.
Hlavními středisky jsou Knin, Sinj, Drniš a Benkovac. Během války v Chorvatsku  dějiště velmi tvrdých bojů mezi chorvatskou armádou a srbskými vzbouřenci.

Jak se tam dostat
1) Popisované území se rozprostírá kolem vnitrozemského silničního tahu Zagreb – Knin – Split, který dříve představoval hlavní spojnici mezi střední a jižní částí Chorvatska a Zagrebem. I dnes představuje ideální východisko. Vzdálenost Vrlika – Split činí 75 km.
2) Druhá možnost je vypravit se sem z pobřeží. Přímořský Šibenik je od Drniše vzdálen pouhých 32 km. Další kilometráž: Drniš – Otavice (10 km), Otavice – Miočić – Vrlika (20 km), Vrlika – Civljane – Cetina (10 km)

Otevírací doba mauzolea Otavice
Út – Ne: 10 – 14 hod
Pondělí – zavřeno, vstupné 10 HRK, studenti a žactvo polovic

Ověřené ubytování
Přibližně 1 km za Vrlikou ve směru na Split lze spatřit poutač s nabídkou ubytování v soukromí – cena se pohybuje v rozmezí 10 – 13 € / osoba a noc

Internet
www.zamirnet.hr
zkušební, nicméně již funkční prezentace Drniše
www.civljane.hr
prezentace obce Civljane – pramen Cetiny, obec Cetina, Sv. Spas 


Pozoruhodné Otavice

Jen 10 kilometrů od Drniše narazíte na vísku Otavice. Na drobném pahorku vpravo od ní stojí nezvyklá stavba s kupolí, tvořící výraznou krajinnou dominantu. Jedná se o mauzoleum rodiny Meštrovićů, ze které vzešel světově proslulý chorvatský sochař Ivan Meštrović. S jeho díly, ovlivněnými secesí a inspirovanými antikou i starým Egyptem, se můžeme setkat nejen na mnoha významných místech bývalé Jugoslávie, ale třeba i ve Spojených státech.

I přes monumentální nádech mauzoleum harmonicky zapadá do okolí. Během války v Chorvatsku bylo vypleněno, dnes však opět otevřelo brány návštěvníkům. Bohužel, nemáme štěstí. Přicházíme v pozdní dobu, těžká vrata mauzolea jsou nedobytně uzamčena. Jen okenní výplň ze "zlatého onyxu“ dává tušit ukrytý klenot.

Chorvatsko

Liduprázdnou pustinou

Z Otavic se vydáváme směrem do starobylého městečka Vrliky. Marně však hledáme hlavní silnici, v mapě vyznačenou žlutou barvou. Po delším bloudění končíme u závory nějakého lomu. Zničehonic se odkudsi vynořuje pohádková babička s olbřímí sekyrou v tenkých stařeckých ručkách a posílá nás zpět do serpentin, tam se prý dostaneme na cestu z bílého makadamu a po šesti kilometrech pak máme narazit na asfalt. Nehledíme na ni s velkou důvěrou, což u ní vyvolává rozhodnou reakci: "Jezdí tudy všichni cizinci! Bijeli put – bijeli makadam! Nemůžeš zabloudit!"

Nakonec kapitulujeme a dopřáváme si putování po prašné nitce. Cesta nás za pár hodin skutečně zavede na silnici, po které stoupáme podmanivou bezlesou krajinou do sedla Lemeš (844 m), oddělujícího pohoří Svilaju a Kozjak, a poté do staré Vrliky. Od toulek křivolakými uličkami nás odradí prudká bouřka, která promění silnice v široké řečiště.

ChorvatskoChorvatskoChorvatsko




ChorvatskoChorvatskoChorvatsko




ChorvatskoChorvatskoChorvatsko




ChorvatskoChorvatskoChorvatsko




ChorvatskoChorvatskoChorvatsko



Zrození Cetiny pod nejvyšším vrcholem Chorvatska

Z Vrliky se vydáváme směrem na Knin. Silnička prochází širokým údolím, kterému vévodí mohutný hřeben pohoří Dinara. Zatímco vlevo vidíte nejvyšší vrchol Chorvatska - Sinjal (1831 m), zprava můžete spatřit boční vývěry Cetiny, jedné z nejhezčích krasových řek v Chorvatsku.

Chorvatsko
Další z pramenů Cetiny, kterým vévodí nejvyšší vrchol Chorvatska – Sinjal

Divoká řeka na svém 105 km dlouhém toku ukrývá plno soutěsek, vápencových kaňonů, kaskád i vodopádů. Unikátní je ale i hlavní zřídlo Cetiny, za kterým se vydáme do stejnojmenné osady. Důležitým orientačním bodem je pravoslavný kostel na jednom vršku. Právě pod jeho svahem se rozprostírá tyrkysové oko hlavního pramene. Životodárná oáza v pustém krasu, obklopená bujnou vegetací.

Chorvatsko
Hlavní pramen Cetiny, na jeho dno nelze dohlédnout

Na dno ale nedohlédneme, průzračná říčka prýští z tmavých hlubin vodou zaplněné propasti. Pramen Cetiny se stále drží ve sféře zájmu speleologů – průzkum zatím potvrdil hloubku 102 m! Těší se též praktickému využití, jako zdroj pitné vody.

Pokud byste se chtěli osvěžit v průzračné ledové vodě, doporučuju sejít hlouběji do vsi a na úpatí pod kostelem zabočit doleva. Za okamžik se ocitnete v malebném zákoutí, obklopeném staletými vrbami. Několik ohnišť svědčí o tom, že pikniky tu nejsou vzácností.

Chorvatsko
Průzračná říčka svádí ke koupání, voda je ovšem ledová 

Mystický kostel sv. Spase

Osada Cetina v sobě však netají pouze jedinečné zřídlo, ale také unikátní starochorvatskou církevní památku raného středověku - kostel sv. Spase. Jen je třeba pokračovat asfaltkou a poté zabočit doprava.

Právě na malém prostoru areálu kostela lze pozorovat komplikované historické zápletky této oblasti. Počátek chrámu, který pochází z 9. století, je spojen s rezidencí chorvatských panovníků a arcibiskupstvím v nedalekém Kninu. Na přilehlém hřbitovu přitom vidíme mohutné náhrobní kameny příslušníků svébytné bosenské církve z dob středověkého bosenského království, a většina novějších hrobů pak náleží pravoslavným věřícím, kteří oblast osídlili později. 

Chorvatsko

Centrální části vévodí temná silueta chrámu, pod jehož klenutými oblouky se drží příjemný stín, vysoká věž vyčnívá nad nízkou vegetací jako toužebně hledaný maják. Zvláště za jasného podvečera, kdy zapadající slunce ozáří vyprahlé stráně Dinary a okolím se nese pouze píseň cvrčků, dýchá celý komplex nezvykle tajemnou atmosférou.

Text a foto: JAN DOUBRAVNICKÝ

Autor:




Nejčtenější

Týmu speleologů a potápěčů v čele s Polákem Krzysztofem Starnawskim se podařilo...
VIDEO: Robot natočil hlubiny Hranické propasti, rekordu padl za oběť

Robot, který se loni v září v Hranické propasti ponořil do hloubky 404 metrů a získal pro ni titul nejhlubší zatopené jeskyně světa, zůstává v hlubinách už...  celý článek

Tradiční Jízda králů je zapsaná i na seznamu UNESCO. Symbolickou vládu převzal...
Na krála, matičko! Na krála! Vlčnov ukázal, co skrývá kulturní dědictví

Tradiční Jízda králů, zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, o víkendu přilákala do malé obce na Slovácku tisíce lidí z celé země i zahraničí....  celý článek

Šlápoty - Jarmila Očásková, Věra Komárková, Květa Tarantová, Zdena Opatrná
Osudu navzdory. Odvážné Češky cestovaly mezi válkami i za komunistů

Seděli spolu u stanu uprostřed Sahary, psal se rok 1933, za sebou už měli velkou část Afriky a Eva Elstnerová směrem ke svému manželovi Františkovi prohodila:...  celý článek

Stavitelé museli překonávat bouře, mlhy a rychle se střídající příliv a odliv....
Přitahuje filmaře i sebevrahy. Kalifornský Golden Gate slaví 80 let

Již 80 let je jedním ze symbolů Ameriky červenooranžový ocelový kolos klenoucí se nad mořským průlivem. Sanfranciský most Golden Gate (Zlatá brána), který byl...  celý článek

Výhled směrem na jižní část poloostrova ze stezky Goat´s Path
Klid, který srovná hlavu. Výlet na irský jihozápad je jako cesta časem

Irský jihozápad umí být drsný, ale odměňuje malebnými výhledy. Z útesů můžete pozorovat velryby, ve vesnicích přihlížet výrobě sýra a v národních parcích dojít...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.