Nezávislá Černá Hora vsadí hlavně na turistiku

Vedení Černé Hory, která dosud tvoří spolu se Srbskem Jugoslávskou svazovou republiku, je rozhodnuto letos vyhlásit nezávislost země. Všichni předáci včetně černohorského prezidenta Mila Djukanoviče ujišťují, že nezávislá Černá Hora bude ekonomicky životaschopná, a to zejména díky cestovnímu ruchu, moři a produkci hliníku. "Není o tom žádných pochyb. Stát, takový jaký nyní je a se svou populací, bude rozhodně životaschopný," říká tamní ministr zahraničí Branko Lukovac.

Vládu prezidenta Djukanoviče čeká v nadcházejících měsících dvojí test na cestě k samostatnosti země: předčasné parlamentní volby 22. dubna a červnové referendum o nezávislosti Černé Hory. V případě úspěchu kabinet očekává mírový rozchod se Srbskem a navázání privilegovaných vztahů s Bělehradem na bázi svazu dvou nezávislých států.

Turistika stojí na předním místě v budoucím rozvoji nezávislé Černé Hory. Tamní asi 200 kilometrů dlouhé pobřeží Jaderského moře nabízí v Evropě výjimečně prosluněné pláže s mnoha čarovnými kouty.

"Všem těm, kteří si myslí, že se můžeme rozvíjet a žít jen díky turistice, ale říkám: pozor," vysvětluje Djordjije Pribilović, starosta středověké Budvy, hlavního centra
černohorského cestovního ruchu. "Nemůžeme nabídnout stejnou kvalitu jako v roce 1990," dodává s tím, že mnoho lidí v zahraničí nás vnímá jen přes optiku války a nejistot. Nejvíce turistů v Budvě nyní navíc tvoří Srbové.

Ačkoli je členem Djukanovičovy Demokratické strany socialistů Černé Hory (DPS CG), varuje před unáhleným postupem k nezávislosti. "Je třeba vážit každý krok," říká.
Černá Hora chce též obnovit svoji někdejší slávu na moři. Zatímco ale před válkou tamní flotila zahrnovala asi šedesát obchodních lodí, nyní jich má pouze okolo deseti.

Země také počítá s výnosy z komplexu na výrobu hliníku, který leží na předměstí metropole Podgorice. Šéfové závodu říkají, že o komplex v rámci jeho budoucí privatizace projevilo vážný zájem několik velkých zahraničních skupin.

Mnohé černohorské skupiny, které podporují nezávislost země, sní o prosperitě podobné jakou mají některé nejmenší evropské státy. Jen osm států starého kontinentu, včetně například Lucemburska, Andorry či Malty, má méně obyvatel než Černá Hora. Z ekonomického a finančního hlediska vidí v nezávislosti též spíše výhody. Černá Hora bude po oddělení údajné méně zadlužená než Srbsko a mohla by jako nezávislý stát zahájit vyjednávání s velkými mezinárodními finančními institucemi.

Již tři roky probíhá v Černé Hoře proces reforem a liberalizace ekonomiky: v listopadu 1999 byla vedle jugoslávského dináru jako oficiální měna pro všechny obchodní transakce zavedena německá marka (platnost dináru v zemi byla zrušena loni v listopadu) a loni v listopadu byl schválen návrh na založení nezávislé centrální banky. Navíc v plánu na vytvoření svazu dvou nezávislých států, který byl loni v prosinci navržen Srbsku, prezident Djukanović požadoval, aby byla zajištěna naprostá volnost v pohybu osob, zboží i kapitálu.

Černohorské pobřeží, jedno z nekrásnějších v Evropě.