Je to velmi dobrá zpráva i pro turistu, protože jen málokteré americké město může nabídnout tak propracovaný systém veřejné dopravy.
První věc, kterou by se měl návštěvník New Yorku vybavit, je proto mapa metra. Bez ní se může jen těžko obejít, neboť chvílemi podzemní dráha připomíná klubko hadů.
O plánek může zájemce požádat v kterékoli prosklené budce u vstupu do podzemí. Že je mapa užitečná, zjistí i po čase, až bude mít proježděné svoje trasy, neboť překvapení zde není nikdy málo. Místní podzemka je totiž příliš velká, aby ji někdo mohl rychle poznat za několik dnů.
Jednou z věcí, na které si v newyorském metru musí zvyknout kupříkladu návštěvník z České republiky, jsou různé druhy vlakových souprav. Mohou to být buď expresy, nebo lokálky. Mají mnohdy souběžné trasy, ale liší se tím, že ty první stavějí jen v některých stanicích. Pokud cestující jede jen dvě tři stanice a omylem nastoupí do expresu, může mít smůlu - vlak mu zastaví až o notný kus dále.
Další zvláštností je placení jízdného. V New Yorku se jezdí na žetony, které lze koupit u prosklené budky v každé stanici. Jejich cena je 1,5 dolaru a platí vždy na jeden vstup do metra.
Cestující tedy může po zaplacení jednoho žetonu (anglicky tokenu) pobývat v podzemí neomezeně dlouho. Žeton se vhazuje do vstupního turniketu, avšak nevydává žádný doklad o zaplacení. V metru proto nikdo nemůže vyžadovat jízdenku.
Avšak pozor, nechť se případní černí pasažéři neradují - i na ty jsou v New Yorku dobře zařízeni.
Funkci revizorů zde nahrazují policisté, kteří v přestrojení často číhají přímo za turnikety a neplatiče nemilosrdně zatýkají.
Nezaplatit jízdné se zde totiž nepovažuje za pouhý přestupek, ale za kriminální delikt, který se automaticky postupuje soudu. I když konečný postih představuje pokutu v desítkách dolarů či několik dní veřejně prospěšných prací, znalci poměrů tvrdí, že New York z této stránky nepatří mezi příjemné zážitky.
 Newyorské metro už není nebezpečným místem... |
 Východy z metra jsou často hlídány policisty... |
