Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nepůjdem spolu do Betléma...

aktualizováno 
Je čas adventní a pro betlémského průvodce Nidala Al-Korna jsme jeho první a zřejmě i poslední úlovek. Alespoň to říká. V obličeji se mu mísí napůl profesionální a napůl vděčný úsměv. Vždyť do Chrámu narození v Betlémě se v tuto dobu odváží jen hrstka turistů a pro něho jsou právě oni jediným živobytím.
Chrám narození v Betlémě

Chrám narození v Betlémě - V CHRÁMU. Františkánští mniši navštívili 17.prosince se zapálenými svícemi Chrám narození v Betlémě. Ten kdysi navštěvovaly davy křesťanů, ale násilí téměř všechny turisty odradilo. | foto: Reuters

"Provedu vás všude, jak dlouho se vám tu bude líbit. Prostě si řekněte," slibuje překotně a omlouvá se, že česky neumí.

Přijet před pár lety v tuto předvánoční dobu, našel by rozechvělý návštěvník lidské mraveniště. Už čtyři roky však Svatou zemí zmítá lidová válka vyhlášená Palestinci proti Izraelcům a místo narození Ježíše Krista je odříznuto od světa přísnými kontrolami a také obecnými obavami turistů o život.

Z Jeruzaléma je to sem jen pár kilometrů, ale svět je tu ještě uzavřenější a také frustrovanější. Patří do takzvané hnědé zóny, kterou hustě obývají Palestinci.

Město duchů

Město je obehnáno zdmi a ostnatými dráty, vjezd kontrolují izraelští vojáci ověšení zbraněmi tak, že vypadají jako otesánci. Hlavní silnice u vjezdu do města připomíná město duchů. Obchody a restaurace jsou zavřené. Ulice jsou prázdné.

Turisté jsou v Betlémě vzácní, přitom právě oni bývali hlavní obživou zejména pro zdejší palestinské křesťany.

"Je to tu vážně bída. Málokdo se k nám teď vypraví. Odrazují je kontroly, kterými musí projet. Všechny ty samopaly a ostnatý drát, to všechno lidi znepokojuje a my nemáme práci. Žije se nám těžce," vzdychá profesionál každým coulem Al-Korna.

Taxikáři číhají hned u pečlivě střeženého vstupu do Betléma. "Pojeďte za mnou, provezu vás ke kostelu," nabízí se okamžitě ten nejrychlejší z nich. Prý zná bezpečné místo, kde můžeme zaparkovat půjčené auto s izraelskou poznávací značkou.
Z přátelského místa se však vyklube obchod se suvenýry. Jsme jedinými zákazníky, ale krámek s několika prodavači za pulty přetéká zbožím tak, jako kdyby jich tu očekávali stovky denně.

Obchod je obchod, válka neválka

Odkudsi se pohotově vynoří nosič čaje okořeněného lístky máty. Další pomocníci překotně vytahují na pulty vánoční ozdoby a betlémy z olivového dřeva, stejně tak křesťanské křížky a židovské hvězdy. "Nemáte izraelské šekely? Bereme i jiné měny, třeba dolary," hlásí pokladník. Obchod je obchod, válka neválka.

Stejně lační turistů jsou i průvodci na náměstí Jesliček přímo před bazilikou. "Nevadí. Když nemáte zájem, tak nemáte, ale klidně si projděte kostel, pak třeba dostanete chuť zajít do obchodu mého přítele," snaží se jich hned několik najednou. "Jen se podívat, kupovat nemusíte," ujišťují vzápětí a prosebně vztahují k návštěvníkům oči.

Je těžko uvěřitelné, že místo, tak drahé všem křesťanům, zeje v tuto dobu prázdnotou.

Na svátky vánoční sice dorazí poutníci, ale rok od roku je jich méně a méně. O loňských Vánocích se jich na vyzdobeném náměstí sešlo jen kolem tří tisíc. Dnes tu jsme pouze my a štáb americké televizní stanice Fox News.












Palestinský zaměstnanec Chrámu narození zapaluje svíčky přímo nad místem, kde se měl před dvěma tisíci lety narodit Ježíš Kristus.

Češi jsou vítáni

U dveří lidskosti, jak se slavně maličkatému vchodu do baziliky říká, hlídkuje palestinský policista. Znuděně se opírá o kamennou zídku a na téměř prázdný arch papíru si zapisuje, odkud jsme. Jakmile se to dozví, ožívá.

"Češi? Těch sem už vůbec moc nepřijde, vítejte," říká. Náš původ se v tu ránu roznese po nejbližším okolí a několikrát slyšíme, jak se kolem rozléhá anglický překlad názvu Česko s arabským přízvukem.

To už jsme domluveni s naším průvodcem Nidalem Al-Kornem na ceně za historický výklad. Chceme konečně vstoupit do chrámu, ale nečekaně nás zastavuje proud dětí, který se zevnitř začne řinout ven.

Celý obraz je jak předem naaranžovaná scéna z některého z filmů o životě Ježíše Krista. Musí jich být alespoň čtyřicet a dosud smutně prázdné prostranství, přes které jen chvílemi přejde mnich, okamžitě ožije. Náš průvodce nás ihned informuje, že jsou to malí Palestinci, křesťané. Spolu s učitelkou přišli v době adventní na svaté místo.

Vnitřek liduprázdného chrámu, který přečkal výpady Otomanů, zemětřesení, zničující oheň i izraelskou invazi, rozsvěcují pruhy světla seslané z nebes skrz okna. Vůně kadidla z denních mší se vznáší ve vzduchu. Nažloutlé stěny střídmé baziliky s řádkami žulových sloupů dodávají pocit tepla. To vše rámuje posvátný klid.

V podzemní kapli, kde je údajné místo Ježíšova narození, potkáváme jen čtyři italské turisty. Přivedli sem svého postiženého kamaráda, který se těžce sune k onomu místu, jen aby se ho mohl dotknout. Chvíli se tváří zcela nepřítomně. Po několika minutách složitě vstává a s pomocí svých přátel odchází. Dnes už nás sem zřejmě víc nepřijde.

Bez turistů město umírá

Ztráta turistů je pro Betlém téměř smrtelná. Spousta obchodů zavřela, lidé přišli o práci. Příjem zdejších obyvatel klesl z dvou a půl tisíce dolarů před povstáním na současných čtyři sta dolarů měsíčně a nezaměstnanost vystřelila k šedesáti procentům. "Dřív jsme tu měli tak pět tisíc návštěvníků denně, teď je to s bídou sto padesát, a to jsou hlavně diplomaté a novináři," říká Al-Korn.

Od rozpoutání intifády před čtyřmi roky Betlém opouští i jeho křesťanské obyvatelstvo. Přitom právě Betlém spolu s oběma sousedními městy Bajt Sahúr a Bajt Džalá je střediskem křesťanské menšiny ve Svaté zemi. "Společnost se islamizuje," říká místní evangelický farář Mitri Rahíb.

Za peníze z arabských zemí vyrostly mnohé nové mešity. Dříve jich tu bylo jen pár, nyní je jich přes dvacet. V ulicích města se pohybují ženy, jejichž obličej je oproti dřívějšku s výjimkou očí zahalen. Místní křesťané se navíc obávají výsledku voleb na palestinských územích, kde by mohli bodovat právě islamisté. Ale nic není černobílé. "Vztah mezi křesťany a muslimy není špatný," říká farář. Přátelí se bez ohledu na vyznání, i když křesťansko-muslimské sňatky jsou prakticky vyloučeny.

Odjíždíme z města, kde jsme se cítili sice trochu nesví, ale nikoli ohrožení. Turisté nepatří k terčům útoků palestinských teroristů. Cestou na pastvinách potkáváme pasáčka i se stádem ovcí a koz. Ač město není příliš vzhledné a tento biblický výjev rámují betonové domy Palestinců, nelze se ubránit pocitu výjimečnosti.

Několik palestinských dětí se nám ještě snaží vnutit přes pootevřené okno pomuchlané krabičky žvýkaček, které nechceme. Rozzlobeně buší do auta a mávají na rozloučenou zaťatými pěstmi.

 

Autoři: ,




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.