Mladý Němec, který říká, že má problém najít zaměstnání kvůli konkurenci cizinců, je součástí širokého trendu zejména mezi teenagery, který se vyznačuje vysokým stupněm nenávisti vůči cizincům. Tento trend se obzvlášť silně projevuje v Braniborsku, postiženém depresí a dvacetiprocentní nezaměstnaností, ale je jen
o málo slabší i v ostatních spolkových zemích na území bývalého východního Německa.
Nedávná studie postupimské univerzity, provedená mezi 3000 mladými lidmi ve věku 12 až 19 let na 40 různých braniborských školách, ukázala, že 55 procent účastníků projevuje postoje nepřátelské vůči cizincům, což je vzestup o deset procent proti výsledkům obdobné studie před pěti lety.
Sedmnáctiletý učeň z Postupimi Christian Gädzig však považuje i tento údaj za příliš nízký: "Pochybuju, že jen 55 procent lidí nemá rádo cizince, myslím, že aspoň 70 procent by se jich chtělo zbavit." "V každém případě je xenofobie v Braniborsku na vzestupu," říká vedoucí univerzitního projektu Detlef Landua. Získané výsledky jsou podle něj překvapivé a znepokojivé mimo jiné i proto, že v Braniborsku žije jen velmi málo cizinců.
Xenofobní a antisemitské postoje jsou velmi rozšířené přesto, že v této
spolkové zemi žije méně než dvě procenta lidí, kteří se narodili mimo Německo, a méně než jedno procento Židů. Východní Německo je postiženo vlnou rasového násilí od roku 1990, kdy se země sjednotila. Přitom stále jen velmi málo ze
sedmi miliónů cizinců (tedy devíti procent obyvatelstva), kteří v Německu žijí, se usadilo na území bývalé NDR. Podle spolkového ministra vnitra Otto Schilyho má cizinec na východě 26krát vyšší pravděpodobnost, že se stane obětí rasově motivovaného násilí, než na západě země.
Plných deset procent lidí zde vyjadřuje názor, že je správné bít cizince a vyhnat je ze země. Je to dvakrát vyšší procento než v jiných západoevropských zemích. Přitom v celostátním průměru se podíl obyvatel s xenofobními postoji v Německu od evropského průměru neliší. Na východě je však stupeň xenofobie mimořádně
vysoký. V Braniborsku například plná třetina nočních podniků vůbec nedovoluje vstup cizincům.
Zatímco západní Německo se po válce tvrdě vypořádávalo se svou nacistickou minulostí a otevřelo do široka dveře cizincům, východní Německo se izolovalo a nehlásilo se k vině za nacismus, který byl údajně jen výsledkem zvrácenosti několika lidí. Pád berlínské zdi pak vedl mimo jiné i k rozpoutání vlny rasového
násilí na východě, které padlo za oběť více než sto lidí.
