Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nepřátelství vůči cizincům na východě Německa roste

  15:11aktualizováno  15:11
Andreas Schneider nemá rád cizince. Připravují Němce o práci a berou jim jejich děvčata. Kromě toho prodávají drogy a smrdí, říká 18letý kuchař a chce, aby šli všichni pryč. Píše to agentura Reuters v materiálu věnovaném stále rostoucí xenofobii ve východním Německu, zvláště mezi mladými lidmi. "Nenávidím cizince," uvádí Andreas a vyjadřuje znechucení nad německou vládou, která přijímá každoročně tisíce cizinců jako politické uprchlíky a pracovní síly. "Dělají jenom problémy. Turci a negři vždycky nosí zbraně a obchodují s drogami. Cizinci pracují za nízké mzdy a připravují nás o práci. Nemůžu je vystát. A stát s nimi zachází líp než s Němci a to všechno se děje v Německu," stěžuje si Schneider.

Mladý Němec, který říká, že má problém najít zaměstnání kvůli konkurenci cizinců, je součástí širokého trendu zejména mezi teenagery, který se vyznačuje vysokým stupněm nenávisti vůči cizincům. Tento trend se obzvlášť silně projevuje v Braniborsku, postiženém depresí a dvacetiprocentní nezaměstnaností, ale je jen
o málo slabší i v ostatních spolkových zemích na území bývalého východního Německa.

Nedávná studie postupimské univerzity, provedená mezi 3000 mladými lidmi ve věku 12 až 19 let na 40 různých braniborských školách, ukázala, že 55 procent účastníků projevuje postoje nepřátelské vůči cizincům, což je vzestup o deset procent proti výsledkům obdobné studie před pěti lety.

Sedmnáctiletý učeň z Postupimi Christian Gädzig však považuje i tento údaj za příliš nízký: "Pochybuju, že jen 55 procent lidí nemá rádo cizince, myslím, že aspoň 70 procent by se jich chtělo zbavit." "V každém případě je xenofobie v Braniborsku na vzestupu," říká vedoucí univerzitního projektu Detlef Landua. Získané výsledky jsou podle něj překvapivé a znepokojivé mimo jiné i proto, že v Braniborsku žije jen velmi málo cizinců.

Xenofobní a antisemitské postoje jsou velmi rozšířené přesto, že v této
spolkové zemi žije méně než dvě procenta lidí, kteří se narodili mimo Německo, a méně než jedno procento Židů. Východní Německo je postiženo vlnou rasového násilí od roku 1990, kdy se země sjednotila. Přitom stále jen velmi málo ze
sedmi miliónů cizinců (tedy devíti procent obyvatelstva), kteří v Německu žijí, se usadilo na území bývalé NDR. Podle spolkového ministra vnitra Otto Schilyho má cizinec na východě 26krát vyšší pravděpodobnost, že se stane obětí rasově motivovaného násilí, než na západě země.

Plných deset procent lidí zde vyjadřuje názor, že je správné bít cizince a vyhnat je ze země. Je to dvakrát vyšší procento než v jiných západoevropských zemích. Přitom v celostátním průměru se podíl obyvatel s xenofobními postoji v Německu od evropského průměru neliší. Na východě je však stupeň xenofobie mimořádně
vysoký. V Braniborsku například plná třetina nočních podniků vůbec nedovoluje vstup cizincům.

Zatímco západní Německo se po válce tvrdě vypořádávalo se svou nacistickou minulostí a otevřelo do široka dveře cizincům, východní Německo se izolovalo a nehlásilo se k vině za nacismus, který byl údajně jen výsledkem zvrácenosti několika lidí. Pád berlínské zdi pak vedl mimo jiné i k rozpoutání vlny rasového
násilí na východě, které padlo za oběť více než sto lidí.

Autor:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.