Klikněte na mapu
***Výzva čtenářům: Pokud na vás nepůsobí ochlazení našimi zimními snímky, pošlete nám letní verzi: NEJLEPŠÍ A NEJRYCHLEJŠÍ FOTKU ZVEŘEJNÍME A ODMĚNÍME! (pošlete na tuto e-mailovou adresu)
Vystupte v Nedvědici
Z motorového vláčku vystupte na nádražíčku v Nedvědici. Slavný hrad Pernštejn si ponechte na jindy. Od nádraží vyrazíme po červené turistické značce. Na příštím rozcestí můžeme buď pokračovat po modré značce do Skorotic, čímž si cestu o několik kilometrů zkrátíme. Ale něco za něco, aneb - také o něco zajímavého přijdeme.
Osobně doporučuji pokračovat po červené do Černvíru; ten dostal jméno podle víru na "černé řece" – Švarcavě = Svratce. Zde objevíme dominantní kostel Nanebevzetí Panny Marie, připomínající pevnost, a nádherný trámový most krytý šindelem přes řeku Svratku. Tento klenot lidové architektury, který pochází z roku 1718, je nejstarším na Moravě. Most je dlouhý 32 m a široký 2,6 m, stavebním materiálem je jedle a buk.
Křížovice
Pokračujeme dále po červené značce až k rozcestníku, odkud se vydáme smělým výstupem vzhůru po modré turistické značce, která nás dovede do maličké osady Křížovice. V kouzelné vesničce nalezl své milované útočiště vynikající sochař Zdeněk Macháček, často přezdívaný "básník dřeva".
Vedle jeho chalupy nalezneme galerii Z ruky, kterou vede jeho paní Stanislava Macháčková. Součástí galerie je i stálá expozice mistrových soch, které jsou reprezentativním průřezem jeho – téměř osmdesátileté – tvorby.
Na křížovické návsi stojí kaplička sv. Cyrila a Metoděje; její nový oltář je rovněž dílem Zdeňka Macháčka.
V Cimrmanových stopách
Po modré značce dále putujeme do Skorotic. Rozcestník turistických cest se nachází u kapličky sv. Jana Křtitele, která je kryta šindelem. Od rozcestníku se vydáme po žluté značce, která nás vede krásnými javorovými bučinami na 5 km vzdálený Sýkoř.
Podle pověstí prý kdysi strašil na Sýkoři čert. Podle jiných hypotéz se právě zde inspiroval Jára Cimrman k napsání svého dramatu Dobytí severního pólu, když si tu prý "v tvrdém terénu na vlastní lyži a botě vyzkoušel to, co české dobyvatele čekalo, než překročili 50. rovnoběžku". Tvrdí to ctihodní patafyzikové, kteří vyznačili "Cimrmanovu plahočinu" vedoucí z Lomnice u Tišnova na vrchol Sýkoře.
Ostatně u sýkořské myslivny nalezneme Cimrmanovu plostiku (to není tisková chyba); autorem busty je Jožka Zahradník. Odhalení pomníku byli přítomni i Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, kteří zde také předvedli kuriózní přesun na jedné lyži.
Po žluté značce pokračujeme dále do Lomnice u Tišnova. Procházíme přírodní památkou Synalovské kopaniny, které jsou bývalými chudými pastvinami kolem balvanového proudu. Je to jedno z mála míst Sýkořské hornatiny, kde dosud hojněji roste vřes a jiná vzácná květena. Když dosáhneme Lomnice u Tišnova, můžeme obdivovat nejen židovskou barokní synagogu, ale i plastiku Cimrmanovy nohy, opět z dílny sochaře Jožky Zahradníka.
Farní kostel Navštívení Panny Marie (z let 1669–1682) patří k nejvýznamnějším raně barokním stavbám na Moravě. Na severním okraji Lomnice stojí za návštěvu židovský hřbitov.
V Lomnici se můžeme občerstvit v mnoha restauracích. Pokud zde hodláme svůj výšlap zakončit, můžeme využít autobusového spoje. Osobně však doporučuji zvolit za cíl Borač.
Cestou ze Sýkoře do Lomnice u Tišnova
Do cíle
Do Borače nás zavede zelená turistická značka, vedoucí nádhernými lesy. Projdeme přes vísku Veselí mezi dvěma přírodními památkami – Veselský chlum a Veselská lada. Potom již prudce sestupujeme do Podolí, které je dnes místní částí obce Borač.
Když vyjdeme z lesa, projdeme kolem dřevěné zvoničky z roku 1950 (zvonek je však z roku 1744) a ocitneme se před rodným domem spisovatele Josefa Uhra. Upozorní nás na to plaketa umístěná na stěně domu, jejímž autorem je sochař ze Štěpánovic – Václav Hynek Mach.
Potom již můžeme sestoupit do Borače a použít motorového vláčku, jezdícího kyvadlově na trase Tišnov–Žďár nad Sázavou. V nohách budeme mít třiadvacet překrásných kilometrů.
Může se hoditMapa Sýkoř byl oblíbeným cílem také slezského barda Petra Bezruče a později i spisovatele Jaromíra Tomečka. |
Text: Jaroslav Monte KVASNICA, foto: Filip CHLUDIL