Není káva jako káva

Zkuste si udělat malý průzkum a zeptejte se lidí ve svém okolí, co se jim vybaví při slově káva. Pokud uslyšíte "turek" nebo "instantní v červeném hrníčku", pak vězte, že dotázaní vědí o kávě jen velmi málo. Za skutečně dobrou kávou nemusíte ani vyrazit příliš daleko. Stačí zajet do kavárenské metropole Vídně.

Tam se káva dostala už roku 1683, kdy dnešní rakouskou metropoli obléhali Turci, z jejichž ležení se linula vůně dosud nepříliš známého nápoje. Dnes se vídeňské kavárny počítají na stovky a nabízejí nepřeberné množství kávových specialit. Pravá vídeňská káva, na které si pochutnával i císař František Josef I. i císařovna Sissi, se pije z větších šálků a nesmí u ní chybět vychlazená šlehaná smetana.

Velmi oblíbená je i další císařská káva - Kaiser melange. Pohostinní vídenští kavárníci ji připravují ze žloutků rozetřených s cukrem, které zalévají silnou kávou a horkou smetanou a dochucují rumem nebo koňakem. Při návštěvě Vídně nezapomeňte ochutnat také slavnou kávu, kterou pijí tamní fiakristé. Je to silná káva doplněná kondenzovaným mlékem a ochucená třešňovicí nebo rumem.

Ve Švýcarsku je velmi oblíbená ořechová káva. A přestože se do Café Noisette vlastně žádné ořechy nedávají, místní labužníci vás budou přesvědčovat, že v ní ořechy skutečně cítí. Ve skutečnosti však jde o silnou filtrovanou kávu ochucenou smetanou a třešňovicí.

Dobrou kávu vám však nabídnou i na severu Evropy. Například v Dánsku si dejte kávu Kopenhagen. Je sladká, s rumem a chutná po skořici a po hřebíčku. Se severním Německem je spojená Farizejská káva. Chutí se sice příliš neliší od dobré kávy se šlehačkou a s rumem, ale budete-li mít štěstí, majitel kavárny vám k ní přidá i historku. Příběh hovoří o faráři, který zatracoval rum a jeho pití považoval za hřích. A tak se jeho farníci rozhodli, že nebudou provokovat - a svůj oblíbený nápoj "ukrývali" do kávy. Když si pak farář jednou náhodou všiml, že jsou lidé po kávě stále rozvernější, začal se pídit po příčině, a když ji našel, odsoudil je slovy "Vy farizejové". Nikdo už neví, jak se onen muž jmenoval - název farizejská káva však zůstává v nabídce mnoha severoněmeckých kaváren.

V exotičtějších zemích narazíte na neobvyklejší druhy kávy. V tuniských kavárnách se například pije káva parfémovaná vůní pomerančových květů. V Maroku zase přidávají do rozpustné kávy plátky a šťávu z pomerančů. Na Havajských ostrovech vám nabídnou instantní kávu sypanou dozlatova osmahnutou kokosovou moučkou. A na Martiniku je pití kávy pastvou nejen pro chuťové buňky, ale i pro oči. Přímo u vašeho stolu zapálí číšník na lžíci rum a rozleje ho po povrchu horké a hodně sladké kávy. Této přípravě říkají královská. V Brazílii si nenechte ujít kakaovou kávu. Jen pozor na linii - šálek hodně sladké kávy ochucené kakaovým likérem a ozdobené kopcem šlehačky je přímo kalorickou bombou. Podobně ostatně dopadnete i s další místní specialitou - s oslazenou kávou s mlékem, rozpuštěnou čokoládou a kopcem šlehačky navrchu.