Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Německo otevřelo největší muzeum vojenství. Ucítíte tu i pach smrti

  4:00aktualizováno  4:00
Je největším muzeem vojenství v Německu. Vzniklo v oblasti, kde mají neonacisté největší podporu. A největší exponát ukazuje na spojenecké nálety. Pokud vám tohle nepřijde kontroverzní, co takhle záznam nacistů z mučivé smrti kočky?

Budova muzea v Drážďanech pochází z roku 1877 | foto: AP

Na začátku byla poměrně fádní neoklasicistní budova z roku 1877. Pak se přidalo 62 milionů eur, v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun, jméno slavného architekta, sedm let práce a výsledkem je věc tak trochu kontroverzní.

Nejen proto, že se jedná o největší muzeum vojenství, které kdy zřídilo Německo, tedy stát, jenž rozpoutal druhou světovou válku.

Nejen proto, že jeho největší a nejviditelnější exponát, ocelovoskleněný hrot vysoký třicet metrů míří trochu vyčítavě k místu na obloze, odkud padly v únoru roku 1945 první spojenecké bomby na Drážďany.

Muzeum vojenství v německých Drážďanech

Muzeum vojenství v německých Drážďanech

Součástí muzea je i zachycení toho, jak byla ve válkách využívána zvířata....

Součástí muzea je i zachycení toho, jak byla ve válkách využívána zvířata. Koně, muly, ovce, kozy či například lev

Ale také například proto, že Sasko patří v Německu k těm spolkovým zemím, kde má krajní pravice a neonacisté největší podporu. Nemůže se z muzea namísto turistické atrakce stát poutní místo neonacistů, kteří se budou chodit klanět tomu, co zbylo po nacistickém válečném Německu?

Fotogalerie

"Jsme přesvědčeni, že se nic takového nestane. Naopak doufáme, že do této části Drážďan dostaneme turisty, a nejen ty německé," řekl před časem MF DNES Gorch Pieken, vědecký vedoucí muzea.

Sloužit by k tomu měla i neobvyklá konstrukce. Onen hrot mířící do nebe je zároveň čtyřpatrovou expozicí, z jejíhož nejvyššího bodu je vidět centrum znovu postaveného města.

Sloužit by tomu mělo i jméno architekta, kterým je židovský tvůrce Daniel Libeskind, jehož rodiče v polské Lodži přežili holokaust.

A sloužit by tomu měla i samotná expozice, v níž samozřejmě jsou stroje na zabíjení, ale nejen ty. Muzeum si klade za cíl konfrontovat návštěvníka s jeho vlastní agresivitou. "Jde o násilnický potenciál v nás všech," řekl Pieken serveru Zeit Online.

Milovníci vojenské techniky tu tak sice mohou obdivovat například první provozuschopnou ponorku z roku 1851 nebo džíp typu Wolf, který zničili radikální islamisté v afghánském Kundúzu. Anebo čtrnáct metrů vysokou raketu V2. Tu, na jejíž výrobu nasadil Hitler zajatce koncentračního tábora Buchenwald a kterých vypálil více než třináct set na Londýn a přes šestnáct set na Antverpy v Belgii. Ale nejen to.

V drážďanském muzeu jsou i dobové hračky, například hliněné figurky vojáků v...

V drážďanském muzeu jsou i dobové hračky, například hliněné figurky vojáků v nacistických uniformách

Architekt Daniel Libeskind, autor rekonstrukce staré neoklasicistní budovy

Architekt Daniel Libeskind, autor rekonstrukce staré neoklasicistní budovy

Jak páchne válka

Může se hodit

Militärhistorisches Museum der Bundeswehr
Olbrichtplatz 2
Dresden

http://www.mhmbw.de/

Otevřeno je každý den kromě středy od 10 do 18 hodin, v pondělí až do 21 hodin.

Celkem čítá expozice přes deset tisíc položek a je mezi nimi i například šedesát párů bot vězňů nacistického vyhlazovacího tábora Majdanek nebo video německé armády ukazující mučivou smrt kočky, na níž nacisté testovali chemické bojové látky. Nebo prostřelená vojenská helma a lebka jednoho z mrtvých vojáků.

A pak také pravý zápach smrti, jak uvádí Zeit Online. Směs spáleniny, fekálií a rozkladu. Esenci pro německé muzeum vytvořila norská umělkyně Sissel Tolaasová. Stačí otevřít tu správnou klapku, nadechnout se – a jste uprostřed války.

Brzy by měl přibýt další typicky neválečný exponát, bez něhož by se však lecjaká událost vůbec nenastala. Mobilní telefon. Muzeum by chtělo získat tisíc telefonů, kterými se demonstranti na káhirském náměstí Tahrír domlouvali na dalších protestních akcích.

Muzeum se otevřelo veřejnosti 14. října a do konce roku je vstup zdarma.

Autor:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.