Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ani letadlo, ani loď. Němci staví moderní ekranoplán

  13:00aktualizováno  13:00
Německý tým konstruktérů nedávno představil projekt dopravního prostředku budoucnosti, který by měl skloubit výhody letadla a lodi. Stroj nazvaný FlyShip má křídla, ale nevznese se výš než několik metrů nad vodní hladinu.

Německý tým konstruktérů představil projekt dopravního prostředku budoucnosti, který by měl skloubit výhody letadla a lodi. Stroj nazval FlyShip. | foto: FlyShip

FlyShip by měl sloužit především k přepravě nákladů, ale mohl by přepravovat i cestující. Na palubu stroje o délce 37 metrů a s rozpětím kolem 40 metrů by se mělo vejít až 100 lidí. Cestujícím by však nesmělo vadit, že na palubě stráví výrazně delší dobu než při cestě letadlem – FlyShip by měl mít cestovní rychlost kolem 250 km/h. Dopravní letadla létají přibližně trojnásobnou rychlostí. FlyShip má maximální dolet 4 500 kilometrů, což by znamenalo téměř 20 hodin na palubě.

Fotogalerie

Rychlost stroje však je velmi slušná ve srovnání s nákladními loďmi - ty se obvykle sunou rychlostí maximálně kolem 50 km/h. „Naše technologie vyplňuje prázdné místo mezi levnou a pomalou lodní dopravou a mezi drahou a rychlou leteckou,“ říká Daniel Schindler z konstruktérského týmu.

Placaté letadlo pár metrů nad hladinou

FlyShip na pohled připomíná letadlo, ale nevznese se výš než několik metrů nad mořskou hladinu nebo rovný zemský povrch. Ve vzduchu se nedrží díky „plutí“ na vzduchovém polštáři (jako například vznášedla), ale díky takzvanému dynamickému přízemnímu efektu, k němuž dochází právě při letu ve velmi malých výškách.

Futuristicky vyhlížející dopravní prostředek by měly pohánět dva turbovrtulové dieselové motory umístěné na zádi stroje mezi dvojitým stabilizátorem. V trupu má být umístěna kabina pro cestující nebo náklad o velikosti 140 metrů čtverečních. Široký trup přechází v obrácená delta křídla.

Stroj s tříčlennou posádkou dokáže startovat a přistávat na vodní hladině, a to na poměrně krátké trati: pro vzlet by mu mělo stačit 600 metrů, pro přistání 500 m. „Jako pomoc při zvedání z vodní hladiny jsme vyvinuli přídavný vzduchový polštář, tvořený stlačeným vzduchem, který vrtule vhání do skryté komory v katamaránovém trupu,“ popsal chování stroje Schindler pro list Daily Mail.

S velmi podobnými stroji, takzvanými ekranoplány, experimentoval v období studené války tehdejší Sovětský svaz. Konstruktéři tehdy vyvinuli jak prototypy, tak i několik funkčních strojů pro vojenské účely.

S velmi podobnými stroji, takzvanými ekranoplány, experimentoval v období studené války tehdejší Sovětský svaz. Konstruktéři tehdy vyvinuli jak prototypy, tak i několik funkčních strojů pro vojenské účely.

FlyShip by měl sloužit především k přepravě nákladů, ale mohl by přepravovat i cestující. Na palubu stroje o délce 37 metrů a s rozpětím kolem 40 metrů by se mělo vejít až 100 lidí.

FlyShip by měl sloužit především k přepravě nákladů, ale mohl by přepravovat i cestující. Na palubu stroje o délce 37 metrů a s rozpětím kolem 40 metrů by se mělo vejít až 100 lidí.

Levnější než letadlo

FlyShip by měl kombinovat výhody, nebo spíše eliminovat nevýhody letecké a lodní dopravy. Hlavní výhodou mají být náklady – a to jak pořizovací, tak provozní. FlyShip by měl vyjít přibližně na 37 milionů dolarů (cca 900 milionů Kč). Pro srovnání, pořizovací cena Airbusu A318 se srovnatelnou kapacitou cestujících je cca 70 milionů dolarů.

Díky dieselovým motorům a nižší cestovní rychlosti by pak stroj měl mít mnohem menší náklady na provoz než klasická letadla: výrobci uvádějí spotřebu 250 litrů na hodinu, kdežto u letadla se dvěma proudovými motory, například u již zmiňovaného A318, výrobci obvykle udávají spotřebu přes 2000 litrů na hodinu. Diesel je také levnější než letecké palivo.

Nový projekt však má i své nevýhody. Jednou z největších je nepříliš velká kapacita nákladu. Stroj o váze 39 tun by měl unést maximálně 11 tun, což není mnoho (srovnávaný A318 zvládá minimálně dvojnásobek). A velkým omezením je i fakt, že stroj může fungovat jen nad vodní hladinou. Teoreticky sice může letět i nad zemí, ale prakticky je to kvůli překážkám a nerovnostem terénu téměř neproveditelné.

„Naše technologie vyplňuje prázdné místo mezi levnou a pomalou lodní dopravou a mezi drahou a rychlou leteckou,“ říká Daniel Schindler z konstruktérského týmu.

„Naše technologie vyplňuje prázdné místo mezi levnou a pomalou lodní dopravou a mezi drahou a rychlou leteckou,“ říká Daniel Schindler z konstruktérského týmu.

Německý ekranoplán by měl najít využití především v komerčním sektoru. Využít by se však dal i pro vojenské či bezpečnostní účely, např. by mohl sloužit pobřežním strážím při boji s piráty.

Německý ekranoplán by měl najít využití především v komerčním sektoru. Využít by se však dal i pro vojenské či bezpečnostní účely, např. by mohl sloužit pobřežním strážím při boji s piráty.

Předchůdce pocházel ze SSSR

Nejedná se však o technologickou novinku, spíše o vzkříšení starého konceptu. S velmi podobnými stroji, takzvanými ekranoplány, experimentoval v období studené války tehdejší Sovětský svaz. Ekranoplán kromě letu nad vodní hladinou dokázal také plout jako loď a letět ve větších výškách jako běžné letadlo – v závislosti na rychlosti, která mohla být od cca 80 až do 500 km/h.

Konstruktéři tehdy vyvinuli jak prototypy, tak i několik funkčních strojů pro vojenské účely. Hlavními výhodami vojenského využití ekranoplánů bylo například to, že je neohrožovala například torpéda nebo podmořské miny jako lodě. Díky velmi nízké letové hladině je zase nemohly zachytit radary jako běžné letadlo.

Německý ekranoplán by však měl najít využití především v komerčním sektoru. Využitelný by však mohl být i pro vojenské či bezpečnostní účely - výrobce navrhuje, že by ho proto mohly využívat například pobřežní stráže při boji s piráty.







Nejčtenější

Žirafy v Národním parku Mikumi v Tanzánii uslyšely řev lvího samce, a tak se...
Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Žirafy jsou podle posledního sčítání nanejvýš ohroženým druhem směřujícím k vyhynutí. Za posledních třicet let jejich populace prořídla o čtyřicet procent....  celý článek

Lyžařské brýle SHRED AMAZIFY TROOPER
Vyhřívané rukavice, kvalitní helmy. Vánoční vychytávky pro lyžaře

Od lyží, bot, oblečení až po helmy, páteřáky a spodní prádlo. V našem výběru letošních vánočních dárků pro náruživé lyžaře jsme se snažili vybrat produkty,...  celý článek

V Jerichu po osmdesáti letech odkryli vzácnou mozaiku v Hišámově paláci.
Vzácná mozaika v Jerichu má 827 metrů čtverečních a 7 milionů dlaždic

Tvoří ji sedm milionů dlaždiček a je největší podlahovou mozaikou na Blízkém východě. Po osmdesáti letech odkryli památkáři tuto fantastickou mozaiku na jediný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.