Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od Rujány po watty. Pět nejzajímavějších míst u německého moře

  2:00aktualizováno  2:00
Vítr jen málokdy utichá, teplota moře se vyšplhá sotva nad dvacet a ještě k tomu často prší: jde sice o klišé, které však poměry na německém mořském pobřeží zatím dobře vystihuje. Pobřeží Baltu i Severního moře má přesto plno zajímavostí, které stojí za cestu. Vybrali jsme pět nejzajímavějších.

Rychle než přijde příliv! (přechod severofríských wattů). | foto: www.nationalpark-wattenmeer.de

1.Rujána: víc než jen útesy

Poloha: Při pobřeží Meklenburska-Předního Pomořanska severně od Stralsundu, největší německý ostrov

Rujána (Rügen) patřívala v dobách, kdy existovala NDR a železná opona, mezi nejfrekventovanější cíle českých (československých) dovolenkářů. To už sice dávno neplatí, ale ani dnes nemůžeme Rujánu při výběru severoněmeckých „NEJ“ pominout. A vidět tam toho můžete mnohem víc než jen světoznámé křídové útesy – ty samozřejmě nevynechejte taky. Nejlépe v Národním parku Jasmund, např. Königsstuhl má skoro 120 metrů výšky.

Fotogalerie

Nejsevernější výběžek Rujány, mys Kap Arkona, má v sobě magickou přitažlivost. Pobřeží tu také lemují útesy, byť ne tak vysoké, vítr fouká úplně bez ustání, scenérii dotvářejí dva majáky a při pohledu na moře ze zbytků slovanského hradiště Jaromarsburg každý pochopí, že tady se našim předkům muselo líbit. Stavte se v blízké rybářské vesničce Vitt, její domečky s „chlupatými“ střechami jsou jako vystřižené ze žurnálu.

Lokalita Prora mezi Binzem a Sassnitz zase připomene temná období německých dějin. Těsně před 2. světovou válkou tu národní socialisté začali budovat obří rekreační středisko, které mělo sloužit pro 20 000 dovolenkářů – k tomu ale nikdy nedošlo. Jeden z nejcelistvějších dochovaných komplexů nacistické architektury převzala po rozdělení Německa východoněmecká armáda a tím se oblast ocitla mimo dosah běžných návštěvníků. Dnes je Prora zase přístupná, byť velká část objektů stále česká na smysluplné využití. Můžete navštívit zdejší Dokumentační centrum (muzeum) a při pohledu na perfektní totalitní architekturu vás nejspíš bude mrazit.

Letecký pohled na Kap Arkona s torzem slovanského hradiště Jaromarsburg a věží...

Letecký pohled na Kap Arkona s torzem slovanského hradiště Jaromarsburg a věží Peilturm

Křídové útesy u přístavu Sassnitz na Rujáně

Křídové útesy u přístavu Sassnitz na Rujáně

2.Hiddensee: kam auta nesmí

Poloha: Při pobřeží Meklenburska-Předního Pomořanska, nedaleko západního pobřeží Rujány

Téměř 17 kilometrů dlouhý, ale povětšinou jen několik set metrů široký ostrov Hiddensee tvoří oázu klidu s nádhernými pobřežními scenériemi. O to první se postaral člověk, když tu již před řadou let vstoupil v platnost úplný zákaz provozu automobilů, výjimku mají pouze veřejné služby a pár místních farmářů. Za to druhé je zodpovědná exponovaná poloha Hiddensee. Na větru více vystavené severozápadní části ostrova totiž vznikly vysoké duny a terén je tu poměrně kopcovitý (maximální výška 72 m n. m.), zatímco více chráněný jih Hiddensee zůstává plochý.

Když fouká, je nevlídno – západní pobřeží Hiddensee

Když fouká, je nevlídno – západní pobřeží Hiddensee

Jeden z tradičních domů na ostrově Hiddensee, Blaue Scheune („Modrá stodola“)...

Jeden z tradičních domů na ostrově Hiddensee, Blaue Scheune („Modrá stodola“) dnes slouží jako galerie.

Většina návštěvníků přijede na Hiddensee na půldenní výlet lodí z přístavu Schaprode na Rujáně do osady Vitte, případně Kloster. Druhé jméno prozrazuje, že tu již od 14. století stával klášter, dnes zrušený. Vás asi ale více zaujme charakteristická silueta červenobílého majáku Dornbusch na severním obzoru, k němuž lze dojít několikakilometrovou procházkou zvlněným terénem. Jde o nejlepší rozhledové místo na ostrově a pokud by se vám to pěšky zdálo příliš daleko, tak všude v pobřežních osadách se dají vypůjčit bicykly. Ve Vitte doporučujeme navštívit Nationalparkhaus, tedy informační středisko Národního parku Vorpommersche Boddenlandschaft, kde se můžete seznámit s neobyčejnými ekosystémy této oblasti rozsáhlých pobřežních mělčin.

Letecký pohled na severní část ostrova Hiddensee

Letecký pohled na severní část ostrova Hiddensee

3.Lübeck a Travemünde: cihelná krása a pláže

Poloha: Na baltském pobřeží Šlesvicka-Holštýnska, nedaleko bývalé hranice NSR / NDR

Jedinečné spojení krásného historického sídla a přímořských radovánek nabízí bývalé hanzovní město Lübeck a blízký přístav/letovisko Travemünde. Majestátní cihelná architektura Lübecku nenechá nikoho na pochybách, že toto bylo v minulosti velice významné město. Svědčí o tom fakt, že v pozdním středověku byl Lübeck nejdůležitějším členem hanzy, spolku, který ovládal obchod v oblasti kolem Baltu a dál.

Projděte si staré město, které se rozkládá na ostrově a do něhož se vstupuje slavnou Holštýnskou branou (Holstentor). Jako maják vám budou sloužit věže mariánského kostela (Marienkirche), jehož klenba je s výškou 38 metrů nejvyšší cihelnou klenbou světa. Mlsné jazýčky se pak rády zastaví v některé z prodejen proslaveného lübeckého marcipánu, dívejte se např. po výrobcích firmy Niederegger.

Hospitál sv. Ducha ve starém městě v Lübecku

Hospitál sv. Ducha ve starém městě v Lübecku

Když se počasí vydaří, je i u Baltu plno. Na pláži u letoviska Binz na Rujáně

Když se počasí vydaří, je i u Baltu plno. Na pláži u letoviska Binz na Rujáně

Se zvyšující se tonáží lodí však poloha Lübecku, ležícího poměrně daleko od ústí řeky Trave ve vnitrozemí, přestala být výhodná, a námořní byznys se přesunul do 20 kilometrů vzdáleného Travemünde, blíže otevřenému moři. Dnes jde o největší přístav pro osobní lodě na německém Baltu. Toto sídlo se od počátku 19. století začalo rozvíjet také jako luxusní přímořské letovisko – všimnete si řady honosných hotelů či budovy bývalého kasina.

Travemünde má krásnou, širokou a skoro dva kilometry dlouhou pláž s jemným pískem, která je za dobrého počasí poseta tisíci Strandkörbe, tedy ochranných boudiček proti větru. K atrakcím patří sledovat velké lodě, které míří do a z místního přístavu, za den jich napočítáte desítky.

Festival Sandworld (Svět písku) se na pláži v Travemünde sice již od roku 2007 nekoná, přesto však tu a tam nějakou větší kreaci z písku spatříte.

Nábřežní promenáda a pláž v Travemünde

Nábřežní promenáda a pláž v Travemünde

4.Severofríské ostrovy: pěšky přes moře

 Poloha: Při severomořském pobřeží Šlesvicka-Holštýnska

Jedinečný svět Severofríských ostrovů (Nordfriesische Inseln) je už od úsvitu věků ovlivňován věčným střídáním přílivu a odlivu. Značný, několikametrový rozdíl ve dmutí mořské hladiny ve spojení s velmi plochým pobřežím totiž vytváří tady, podobně jako na Východo- a Západofríských ostrovech neobyčejnou krajinu wattů, tedy periodicky zaplavovaných (a zase obnažovaných) ploch mořských mělčin. Nebo pobřežních nížin?

Na řadě míst voda ustupuje a zase se vrací v řádu několika kilometrů, což umožňuje pěší pochod po mořském dně, ovšem v přísné závislosti na časech přílivu a odlivu. Němci pro to vynalezli kouzelné slovo, Wattwanderung, tedy pěší putování po wattech. Nedosti na tom, své služby pro bezpečný průchod takovým wattem nabízejí akreditovaní průvodci, jejichž označení slyne Wattführer.

Maják na ostrově Amrum

Maják na ostrově Amrum

Uprostřed ničeho: watt za odlivu

Uprostřed ničeho: watt za odlivu

Turistických tras přes watty je celá řada, mezi nejoblíbenější Wattwanderungen patří přechod mezi ostrovy Föhr (přístav Dunsum) a Amrum, s návratem lodí. Po mořském dně půjdete asi 8 kilometrů. Pokud se na takovou výpravu vydáte sami, musí být dobrá viditelnost (cesta sice bývá vyznačená tyčemi, ty jsou ale poměrně daleko od sebe) a také je třeba bezpodmínečně znát čas, do kdy musíte být zpět na bezpečné suché zemi, jinak hrozí záplava. Časy přílivu a odlivu jsou vyvěšené v přístavech i u informačních kanceláří. Hlavně při chladnějším počasí není od věci si na takový přechod půjčit holínky, watt je samozřejmě i za odlivu vlhký a bahnitý a určitě budete muset brodit přes lecjakou tůňku. Při přechodu na Amrum musíte v závěru cesty překonat asi tři čtvrtě metru hlubokou proláklinku naplněnou vodou.

Atmosféra na wattech je výjimečná. Kolem sebe budete mít jen plochý horizont, kde moře, pevnina a nebe budou splývat v jedno – vzdálenosti i směry se odhadují mimořádně špatně. Všimnete si různých drobných obyvatel tohoto křehkého ekosystému, jako jsou např. mořští červi a krabi, společnost vám budou dělat racci a další ptáci. V závislosti na roční době bývají také na tzv. Seehundbänke zdálky vidět tuleni.

Letecký pohled na watty u západního pobřeží Šlesvicka-Holštýnska: v popředí...

Letecký pohled na watty u západního pobřeží Šlesvicka-Holštýnska: v popředí menší ostrova Süderoog a Pellworm

5.Bremerhaven: město neobyčejných muzeí

Poloha: Při pobřeží Severního moře v ústí řeky Vezery, součást spolkové země Brémy

Přístav Bremerhaven, objemem přeloženého zboží jeden z největších v Evropě, nezaujme starobylými budovami (valná část města byla zničena za 2. světové války), mimořádnou scenérií ani rekreačními možnostmi. Má však dvě vynikající muzea, skvělou ZOO a několik odvážných moderních staveb, což dohromady tvoří zajímavý výletní cíl.

Po řadu dekád, především v 2. polovině 19. století, byl Bremerhaven místem, odkud vyráželi němečtí emigranti na cestu za novým životem do Ameriky. Tuto historii dnes atraktivním způsobem přibližuje Německé centrum vystěhovalectví (Deutsches Auswandererhaus), které získalo v roce 2007 prestižní cenu Evropského muzea roku. Ovšem časy se mění, a tak nedávno přibylo nové křídlo, které ukazuje naopak dějiny přistěhovalectví do Německa. Jeho součástí je „nostalgická rekonstrukce“ nákupního centra ze 70. let 20. století.

Ponorka Wilhelm Bauer v přístavu Bremerhaven

Ponorka Wilhelm Bauer v přístavu Bremerhaven

Moderní panoráma Bremerhavenu (Havenwelten)

Moderní panoráma Bremerhavenu (Havenwelten)

Německé muzeum mořeplavby (Deutsches Schiffahrtsmuseum) je další zastávkou při procházce moderní oblastí nazývanou Havenwelten. Tady je k vidění mj. rekonstruovaná středověká válečná loď Hansekogge (též Bremer Kogge) ze 14. století, jejíž vrak byl náhodně objeven v roce 1962 na dně řeky Vezery (Weser) nedaleko Brém. Není to ovšem jediná historická loď, která je tu k vidění, více jich můžete spatřit v tzv. Muzejním přístavu (Museumshafen). A o kus dál mohou fandové techniky vlézt i do unikátní ponorky Wilhelm Bauer, zkonstruované za 2. světové války.

Naproti Auswandererhausu se nachází zoologická zahrada, tedy Zoo am Meer. Hlavní zaměření, jak název napovídá, je na život v mořích, a to především v těch chladných. Součástí objektu je Nordsee-Aquarium se zvláštní sekcí zaměřenou na zvířata žijící v brakických vodách, v prostředí, kde se mísí slaná mořská voda s tou sladkou přitékající z řek – v takovém, které máte přímo za okny v ústí zdejší řeky Vezery.

Rujána místo Bibione?

Baltské a už vůbec ne Severní moře nemůže teplotou vody ani vzduchu konkurovat Středomoří a tím samozřejmě oslovuje mnohem méně rekreantů toužících po „běžné letní dovolené“. To platí dnes, za pár desítek let to ale může být úplně jinak. Nikdo samozřejmě nedokáže s jistotou předpovědět budoucí intenzitu probíhajících klimatických změn, nicméně jeden z poměrně pravděpodobných scénářů říká toto: v důsledku rostoucí průměrné teploty se léta ve Středomoří mohou brzy stát nesnesitelně horkými a suchými a naopak v oblastech severní Evropy (včetně pobřeží Baltského a Severního moře) nejspíš bude během teplejšího období roku příjemněji než dnes. Tedy ne tak chladno a větrno.

Měnící se podnebí už dnes ovlivňuje turistické proudy a tím i hospodářství rozsáhlých oblastí, stačí se podívat na tající ledovce a lyžařské areály zápasící s opakujícím se nedostatkem sněhu. A změny se jistě dotknou i přímořských regionů. Pokud se výše uvedený scénář naplní, možná za půlstoletí budou Češi v červenci a srpnu vyrážet po desítkách tisíc k moři nikoli do Chorvatska a Itálie jako je tomu dnes, ale třeba na Rujánu, do Šlesvicka-Holštýnska, na pobřeží Dánska a jižního Švédska. Zda se tak skutečně stane, ovšem budou moci posoudit až naši vnuci...

Autor: pro iDNES.cz


Témata: Německo




Nejčtenější

Žirafy v Národním parku Mikumi v Tanzánii uslyšely řev lvího samce, a tak se...
Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Žirafy jsou podle posledního sčítání nanejvýš ohroženým druhem směřujícím k vyhynutí. Za posledních třicet let jejich populace prořídla o čtyřicet procent....  celý článek

Locarno, výhled na město
Nejdelší tunel světa se otevírá. Sluneční ráj za Alpami máme na dosah

Jižní Evropa je blíže, než si myslíte. Slunný švýcarský kanton Ticino na jižním úpatí Alp natěšeně vyhlíží nedělní start pravidelného provozu v nejdelším...  celý článek

Východ slunce nad brazilským Rio de Janeirem
V Riu byl zastřelen italský turista, omylem vjel do favely

Omyl při cestě od sochy Ježíše Krista do centra Ria de Janeiro stál život italského turistu. Vjel na motocyklu do favely Morro dos Prazeres, kde jej neznámí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.