Horské partie v okolí Hostýna a Kelčského Javorníku tvoří nejvyšší a nejnavštěvovanější část Hostýnských vrchů. Na rozdíl od zbytku pohoří je tu řídké osídlení a převažují rozsáhlé a hluboké lesy. Tato překrásná horská oblast nabízí velmi hustou síť turistických stezek pro pěší i cyklisty.
Posvátný Hostýn
Kde jinde začít putování Hostýnskými vrchy než na Svatém Hostýně (735 m), posvátné hoře Moravy nad rovinatou krajinou Hané. Památnému kopci vévodí poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, symbolizující hned po Velehradu nejposvátnější místo moravské země. Přestože Hostýn není nejvyšší, dal pojmenování celému pohoří.
Důvodem, proč bývá Hostýn obvyklým nástupním místem túr v Hostýnských vrších, je fakt, že téměř až na vrchol jezdí autobusová linka z Bystřice pod Hostýnem. Využitím autobusu ušetříte síly a hlavně získáte čas potřebný k absolvování mnohakilometrových tras, jež lze z Hostýna podnikat.
Samozřejmě ale nezapomeňte také na prohlídku poutního areálu, křížové cesty a rozhlednu, z níž přehlédnete nejenom okolní zalesněné hory, ale také podstatnou část střední Moravy, Nízký i Hrubý Jeseník, Chřiby, Pálavu a Bílé Karpaty.
Hostýn si uchovává svou klidnou a neměnnou duchovní atmosféru, navzdory tomu, že sem hlavně o víkendech vyjíždí nemalé množství lidí. Návštěva Hostýna není úplná, pokud nesestoupíte spolu s dalšími poutníky po širokých schodech k prameni a neovlažíte se svatou vodou.
Poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Foto: Jan Doubravnický
Valašský ostrůvek na Hané
Z Hostýna se obvykle vyráží po hřebenovce na sedlo Tesák přes horu Skalný (709 m) s loukami na úbočí. Dnes zalesněný vrch zdobí několik pozoruhodných pískovcových skal, jimž se však turistická značka vyhýbá. Přímo na vrcholu se tyčí skalní suk Orel, několik desítek metrů pod ním vystupuje věž Zub a skalní plotna Kůň.
Nejníže, již ve svahu hory, číhá Žába připravená ke skoku. Ta je ovšem vidět pouze v období, kdy na stromech není listí.
Opičí skalní hlava na vrchu Smrdutá
Pod Skalným v údolí se ukrývá rázovitá valašská vesnice Rusava, která tvoří izolovanou národopisnou enklávu uprostřed hor. Vznikla v polovině 17. století násilným přesídlením vzbouřenců ze vsetínského panství do předtím neobydlené krajiny na okraji Hané. Díky svému malebnému okolí přitahovala Rusava v minulosti podobně jako Soláň řadu valašských umělců, hlavně malířů. Jejich díla a další zajímavosti z bohatých tradic obce představuje místní muzeum. Pokud byste se chtěli s Rusavou a jejím okolím blíže seznámit, pak sejděte dolů z rozcestí Klapinov po červené značce přes vyhlídkový vrch Pardus (672 m).
Z téhož místa, tedy z Klapinova, se nabízí také odbočka na zalesněnou horu Obřany (704 m), jež vystupuje výrazně nad okolí na opačné straně než Rusava. Na vrcholu stojí torzo hradu, který se začal stavět ve 14. století bez povolení a ještě nedokončený byl z příkazu panovníka rozbořen.
Rozcestník na Jehelníku
Přírodní rezervace Kelčský Javorník
Kolem pralesů na Kelčský Javorník
Pohodlná hřebenová cesta z Hostýna má jen minimální převýšení a pozvolna se obloukovitě stáčí k sedlu Tesák, kde překonává silnice Bystřice pod Hostýnem – Vsetín rozvodní hřbet. Stejnojmenná chata s restaurací nabízí vítané místo pro doplnění energie a odpočinek.
Při pozorném studování turistické mapy zjistíte, že v okolí Tesáku se skrývá řada malých přírodních rezervací, ochraňující pralesovité lesní porosty. Ty svědčí o zdejším velkém lesním bohatství, tradičně sloužícího třeba k výrobě dřevěného uhlí.
Na rozcestí Klapinov
Chata a restaurace Tesák
Pouhý kilometr po červené je to k okraji přírodní rezervace Tesák, o kilometr dále leží chráněné území Čerňava s nejmohutnější jedlí v okolí o výšce 45 m. Velmi přitažlivá je také rezervace Skaliska-Sochová, neboť pralesovitý porost doplňují bizarní skalní útvary z pískovce, mezi nimiž vyniká 9 m vysoká Kazatelna.
Trasa na nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník však vede mimo tato chráněná území výstupem po žluté na oblou Čerňavu, ze které už bohužel není žádný rozhled. Fyzická náročnost se za Tesákem výrazně zvyšuje a terén nabývá na členitosti. Na rozdíl od předchozích kilometrů se tudy už nedá jet na kole.
Vrchol Kelčského Javorníku
Uzavřený věnec hor
Na Kelčský Javorník půjdete z Tesáku souvislými listnatými lesy, které bohužel neumožňují pohledy do okolní krajiny. Dnes zcela zarostlý je i nejvyšší bod Hostýnských vrchů Kelčský Javorník. Paseky, které dlouho hyzdily celý masiv, již zarostly nově vysázenými smrčinami.
Dílčí vyhlídku severním směrem obstarává pouze improvizovaná dřevěná konstrukce naproti věži mobilního operátora, k níž vás zavede viditelný vyšlapaný chodníček. Vyhlídka stojí na území přírodní rezervace horského lesa, jehož složení vám napoví, proč se nejvyšší hora Hostýnských vrchů jmenuje Javorník. Zdejší javorové lesy pokrývaly dříve mnohem větší plochy, mnohé však padly za oběť teplotnímu zvratu na Nový rok 1979 a následnému působení emisí z Ostravska.
Hostýn a Obřany od Tesáku
Z Kelčského Javorníku se nejčastěji schází na vlak do Rajnochovic po zelené značce kolem dvou velmi skromných zřícenin hradů Šaumburk a Zubříč. Technickou zajímavostí mezi oběma hrady je těleso bývalé úzkorozchodné lesní železnice, která kdysi z bohatých lesů pod Kelčským Javorníkem dopravovala dřevo na pilu v Rajnochovicích.
Na opačnou stranu vede žlutá sestupová trasa do Bystřice pod Hostýnem a uzavírá tak okruh po hřebenovém věnci hor mezi Hostýnem a Kelčským Javorníkem.
může se hoditJak se sem dostatSeverním úpatím Hostýnských vrchů prochází železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí. K nástupu na túry je nejvýhodnější vrchol Hostýna, kam jezdí autobusy z Bystřice pod Hostýnem. Sedlo Tesák je dostupné autobusy z Bystřice, Přerova, Hranic, Zlína a Vsetína. Pojedete-li autem, zaparkujte v Bystřici pod Hostýnem nebo ve Chvalčově. Hostýn je pro osobní automobily uzavřen. Návrh túryHostýn – Skalný (žlutá a modrá), 3 km – Klapinov (zelená), 5 km – U tří kamenů (zelená), 7,5 km – Tesák (zelená), 9 km – Čerňava (žlutá), 11 km – Jahelník (žlutá), 14 km – Kelčský Javorník a zpět (zelená), 16 km – Chvalčov (žlutá), 23 km – Bystřice pod Hostýnem (žlutá), 26 km. Z Hostýna na kolePopisovaný hřebenový úsek mezi Hostýnem a Tesákem je dobře sjízdný na horském kole, přičemž na Hostýn vyšlapete po kvalitní asfaltce bez aut. Na Tesáku však musíte hřebenovku vzhledem k náročnosti a nevhodnosti terénu opustit. Můžete sjet do Bystřice, chcete-li však najet více kilometrů, vydejte se dolů překrásným údolím Rozsošného potoka do Rajnochovic. Navazující cyklotrasa č. 5037 vás z Rajnochovic vrátí po severním úpatí Kelčského Javorníku zpět do Bystřice pod Hostýnem.
|
