Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svět se rve o prvenství nejvyšší věže. Kam až porostou mrakodrapy?

aktualizováno 
Už téměř rok vyrůstá v saúdskoarabské Džiddě první stavba v dějinách lidstva, jejíž výška dosáhne jednoho kilometru. Kingdom Tower má být hotova v roce 2018. Ale jak dlouho si udrží prvenství? Doby, kdy Eiffelova věž držela výškový rekord přes 40 let, jsou pryč.

Burdž Chalífa v Dubaji drží s 828 metry a 162 patry rekord od roku 2008 | foto: Profimedia.cz

Kde jsou ty časy, kdy stáli lidé v úžasu pod Eiffelovou věží v Paříži či newyorským mrakodrapem Empire State Building? Francouzská stavba držela výškový rekord 41 let, americká 23 let. Dnes je věžáků po světě nepočítaně, jejich výška neustále roste a leckdo ani netuší, kde momentálně stojí ten nejvyšší.

Tak jen pro pořádek: Burdž Chalífa v Dubaji drží s 828 metry a 162 patry rekord od roku 2008, ovšem už v roce 2018 se má stát pýchou saúdskoarabského města Džidda (a samozřejmě i stavitelů) kilometrová Kingdom Tower.

Výběr nejvyšších staveb světa od Eiffela dodnes

Výběr nejvyšších staveb světa od Eiffela dodnes

Pýcha šajchů versus architektura

Kingdom Tower: bude nejvyšší na světě

  • Plánovaná výška 1 kilometr
  • Plánované dokončení 2018, Džidda, Saúdská Arábie
  • Bude zde sídlit hotel Four Seasons s 530 apartmány a 200 pokoji, počítá se – podobně jako v Dubaji – též s kancelářemi a luxusními byty.
  • Věž v Džiddě by měla mít 2 podzemní a 167 nadzemních pater propojených 59 výtahy. Mezi stavebními materiály dominují železobeton, ocel, na fasádě sklo.
  • Cena revoluční stavby se odhaduje na 1,23 miliardy amerických dolarů (zhruba 30 miliard korun).
NEJVYŠŠÍ. Kingdom Tower v saúdskoarabském městě Džidda se má tyčit do kilometrové výše.

Co člověka nutí, aby stavěl pořád výš? „Motivy jsou v zásadě dva: zvykli jsme si tyhle stavby dělit na ikonické a na ty, u nichž hraje hlavní roli funkčnost a ekonomika,“ říká architekt Martin Hradečný. „Příkladem první kategorie je nynější rekordman Burdž Chalífa. Dubaj není přelidněná a o místo nouzi nemá. Burdž Chalífa (i vznikající Kingdom Tower) jsou tedy ikony, symboly naftových peněz a pýchy šajchů, ale s přirozeným vývojem architektury nemají mnoho společného.“

Protipólem jsou podle architekta americké a východoasijské mrakodrapy. „V USA se kdysi výškové domy začaly stavět v přelidněných městech, kde byl každý metr pozemku drahý. Tohle se dnes odehrává především v Asii, tam výškové budovy vyrůstají v prostředí, které zažívá prudký vývoj, kde jsou silná finanční centra a vysoká koncentrace obyvatel. Čína je přímo laboratoří velkých projektů.“

V Šanghaji letos vrcholí stavba 632 metrů vysokého mrakodrapu, ve městě Šen-čen dokončí příští rok stavbu vysokou 555 metrů (s anténou 660 metrů). Samozřejmě se přitom věnuje detailní péče průzkumu podloží a bezpečnosti. V seizmicky často rušné Asii se využívá spojení železobetonového jádra a fasády s takzvaným diagridem, systémem ocelových diagonálních nosníků vytvářejících na plášti trojúhelníkovou mříž, která rozloží zatížení budovy v případě ohrožení.

Úsporná východní Asie

Burdž Chalífa: zatím nejvyšší na světě

  • Výška 828 metrů
  • Dokončena byla 2008, Dubaj, Spojené Arabské Emiráty
  • Srdcem konstrukce je šestiboké jádro, které v kombinaci s nosnými pilíři chrání budovu před nápory větru. Stabilitu základů zajišťuje 192 pilotů, zapuštěných do hloubky 50 metrů, a základová deska o hmotnosti 10 000 tun. Stavba si vyžádala 230 000 kubíků betonu, 31 000 tun oceli a 24 000 skleněných panelů.
  • V budově s kancelářemi, apartmány a hotelem Armani (6*) jezdí 54 výtahů.
  • Veřejnosti slouží dvě vyhlídky: ve 124. patře (452 metrů) a ve 148. patře (555 metrů). Celkem má stavba 189 podlaží.
Burdž Chalífa v Dubaji drží s 828 metry a 162 patry rekord od roku 2008

Výška čínských i dalších východoasijských mrakodrapů se sice pohybuje „jen“ na čtyřech až šesti stech metrech, ale jsou zhmotněním zásadní otázky, kterou experti řeší: jak zařídit, aby byly ekonomicky efektivní. Každý takový dům s početnými patry představuje vlastně malé město s víc než deseti tisíci obyvateli. Zvládnout energetickou náročnost takových projektů je zapeklitý rébus – na rozdíl od ocelových staveb řady vysílačů v USA a v Polsku, jež byly nejvyššími stavbami světa mezi lety 1954 až 2008.

Empire State Building a jeho manhattanští sousedé s prosklenými fasádami jsou klasické hranoly. Když se slunce opře do rovných stěn plných oken, klimatizace potřebuje výkon několika elektráren. Dnešní zdánlivě komplikované siluety nejsou rozmarem architektů, nýbrž energetickou nutností. Umějí totiž působení slunečních paprsků úsporně lámat a rozložit v čase, nehledě na odolnost vůči větru. Model mrakodrapu se zkouší v testovacím tunelu jako auta, dobrý tvar může přinést až desetimilionové úspory. I proto už se předělává plášť tchajwanské věže Tchai-pei 101, dokončené v roce 2004.

V mrakodrapech se zároveň upřednostňuje kombinace kanceláří, hotelů a bytů, protože celodenní využití přináší energetické úspory. Promyšleněji se v domech vede též systém výtahů mezi patry či ohřívání vody.

Pohled do budoucnosti

Eiffelova věž: nejvyšší do roku 1930

  • Výška včetně antény: 324 metrů
  • Dokončena 1889, Paříž, Francie
  • Stavba z 15 tisíc ocelových dílů spojených 2,5 milionu nýtů čítá 3 poschodí ve výškách 57, 115 a 276 metrů.
  • Ročně věž navštíví 7 milionů lidí.
Eiffelova věž – dominanta Paříže

Vědci usilovně pracují na dalších možnostech, jak vylepšit energetické hospodaření mrakodrapů. Cílem vývojářů je například tzv. inteligentní fasáda, která by přinesla megawattové úspory. Ty by zajistila skla, která sama budou regulovat, kdy teplo pouštět ven a kdy dovnitř, případně jak je akumulovat pro chladnější hodiny. Zároveň se zkoumá, zdali by domy nemohly energii dokonce vyrábět.

„Možná porostou domy, jaké si dnes neumím představit,“ připouští architekt Hradečný. „Nevíme, co přinese vývoj nanotechnologií pracujících na úrovni atomů a molekul. Pokud bychom se z nich naučili tkát stavební materiál, výškové šance by se zdesetinásobily.“ William Baker, jeden z tvůrců Burdž Chalífa, už se ostatně nechal slyšet, že představa budovy vyšší než Mount Everest (8 848 metrů) není zcela absurdní.

Ale chtělo by se vám v takové věži žít či pracovat?

Nejvyšší mrakodrap světa využívají v Dubaji i k novoročním ohňostrojům:





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.