Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Největší viklan v Česku vyzařuje záhadnou energii, tvrdí někteří znalci

aktualizováno 
Na žulové kameny narazíte na Sedlčansku všude, jsou jich tu stovky. V lesích, rybnících, na loukách, polích, i kolem malebných vesniček. Ne nadarmo se této kouzelné oblasti, ležící 80 km od Prahy, přezdívá "Kraj kamenů". Skrývá se tu i největší viklan v Česku, který prý vyzařuje zvláštní energii.

Viklan Husova kazatelna | foto: Vít ŠtěpánekiDNES.cz

Některé z kamenů vytvarovala příroda do fantaskních forem připomínajících třeba různá zvířata nebo démony. Jiné jsou tak blízko sebe, že poslouží dětem při hře na schovávanou a působí dojmem jakýchsi kamenných stád.

Zatímco laičtí výletníci popouštějí uzdu své fantazii, odborníci mají pro obrovskou koncentraci kamenů v sedlčanské krajině faktické vysvětlení. Četné skalky v okolí Sedlčan jsou následkem eroze středočeského plutonu. Často se přitom nejedná o žuly (granity), jak se traduje, ale tzv. granodiority. Obě horniny jsou sice vyvřeliny, ale s odlišným chemickým složením.

Naučná stezka z Petrovic

Dobrým výchozím bodem pro zkoumání kamenných stád jsou Petrovice, obec ležící mezi Sedlčany a Milevskem. Právě na zdejším vzorně upraveném a poměrně rozlehlém náměstí začíná zhruba 27 km dlouhá naučná stezka, která vás zavede na nejzajímavější místa oblasti.

Ještě než vyrazíte za záhadou kamenů, můžete si prohlédnout malebný barokní kostel sv. Petra a Pavla i nedaleké budovy dvou bývalých jezuitských rezidencí. Ostatně právě za správy jezuitů v letech 1650–1773 dosáhly Petrovice největšího rozkvětu.

Kostel sv. Petra a Pavla na náměstí v Petrovicích

Kostel sv. Petra a Pavla na náměstí v Petrovicích

Kousek za Petrovicemi narazíte na první ze zdejších proslulých balvanů zvaný Vrškámen (zastavení č. 2). Výrazným krajinným bodem je pak charakteristická štíhlá kostelní věž v Obděnicích.

Za Žemličkovou Lhotou vás čeká hlavní skvost trasy – viklan Husova kazatelna (6).

A pak už se přiblížíte k Divišově jeskyni (8), která byla vytvořena v malé kapse devonských vápenců, vklíněné mezi místní žuly. Tady máte možnost si trasu zhruba o třetinu zkrátit, stačí se od jeskyně držet modré turistické značky, jež vás na naučnou stezku znovu napojí asi po kilometru před Radášovým mlýnem (zastavení 15). Zkratkou však vynecháte výstup na vrch Křemenice (578 m) a budete ochuzeni o krásný výhled na hrad Vysoký Chlumec z rozcestí nad Vitínem.

Od Radášova mlýna dojdete kolem dvou dalších mlýnů do osady Kuní, nad níž se vypíná vrch Hodětín (572 m) s rozhlednou Kuníček. A odtud už snadno sejdete zpět do Petrovic.

Skupina balvanů nedaleko Husovy kazatelny

Skupina balvanů nedaleko Husovy kazatelny, Mají příznačné názvy - jako Zkamenělá žába, Pecen chleba...

Rozhledna Kuníček byla otevřena v roce 2003

Rozhledna Kuníček byla otevřena v roce 2003

Největší z viklanů u nás

Na pohled byste řekli, že s ním musíte snadno pohnout, ale chyba lávky. Husova kazatelna (zastavení naučné stezky č. 6) je podle řady pramenů největším viklanem v Česku a ač spočívá na podloží poměrně malou plochou, je zatraceně stabilní.

Husova kazatelna je přes dva metry vysoký, tři metry dlouhý a 1,8 metru široký monolit a jako k většině neobvyklých přírodních úkazů se i k tomuto viklanu váže řada pověstí. Například výrazná prohlubeň na vrcholu balvanu prý sloužila pohanům jako obětní mísa, ve skutečnosti je to zřejmě jen vhloubenina vzniklá mrazovým zvětráváním.

Hodnověrně není nikde doloženo ani to, že z balvanu kázal Jan Hus, odkud pramení i současný název.

Zato se zdá být pravděpodobné, že dříve užívané jméno, totiž Čertova kazatelna, dali útvaru petrovičtí jezuité. To proto, aby upozadili Jana Husa.

Podle některých teorií je to energeticky významná lokalita, která může vyvolávat intenzivní záporné pocity. Tento názor vyslovil například psychotronický badatel Pavel Kozák, podle něhož na sobě balvan nese zbytky negativní energie pravěkých rituálních obětí. Proti němu však stojí Český klub skeptiků Sisyfos, který ho za jeho tvrzení počastoval cenou Bludného balvanu.

Zda viklan vyzařuje zápornou energii, můžete prozkoumat sami. Faktem je, že Husova kazatelna stojí v řídkém lese a obklopuje ji spousta dalších obřích balvanů, což místu propůjčuje, zvláště za nízkého slunce, nezaměnitelnou atmosféru. Zkuste sem přijít brzy po ránu nebo naopak navečer, v této době budou dojmy nejsilnější.

Viklan Husova kazatelna

Viklan Husova kazatelna. Zdroj: Wikimedia Commons

Za Jakubem Krčínem do Obděnic

Z Petrovic je to sice do rybničnatých oblastí jižních Čech řádný kus cesty, přesto je "Kraj kamenů" s rybníkářskou tradicí úzce spojen. A to prostřednictvím nejznámějšího stavitele jihočeských rybníků Jakuba Krčína (1535–1604), který v roce 1580 získal za věrné služby Rožmberkům rozsáhlé sedlčanské panství.

V Sedlčanech Krčín vybudoval pivovar, panský mlýn a sádky, v nedalekých Křepenicích renesanční tvrz. V roce 1593 koupil také Obděnice včetně starobylého románského kostela. V něm si také Krčín nechal ještě za svého života zhotovit mramorový náhrobek s vlastním epitafem. Po otevření hrobky při opravě kostela v roce 1890 se ale žádné ostatky nenašly, místo, kde byl velký rybníkář pohřben, tak zůstává záhadou.

Kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích (zastávka naučné stezky č. 3) dominuje zdaleka viditelná románská věž a přesto, že loď kostela pochází až z období pozdní gotiky, celek tvoří harmonickou jednotu. V době svého vzniku byla stavba opevněna a stopy po ohrazení jsou dodnes znatelné. Dovnitř chrámu se dostanete během nedělní mše, jinak musíte ve vesnici shánět klíč.

Původně románský kostel v Obděnicích skrývá mj. Krčínův epitaf

Původně románský kostel v Obděnicích skrývá mj. Krčínův epitaf

Krčínovy stopy nese i sousední osada Žemličkova Lhota a okolí (zastávky naučné stezky č. 4 a 5). Obyvatelé vsi, dříve zvané Horní Lhota, se totiž na Krčínův příkaz věnovali stavbě četných rybníků. Nakonec proto téměř každá chalupa ve Lhotě měla vlastní vodní nádrž. Řada menších rybníčků v následujících staletích zanikla, ale poměrně velký Obděnický rybník se zachoval dodnes.

Po křížových cestách

Zvláštní malebnost "Kraje kamenů" dotváří i několik křížových cest, charakteristicky vytvořených ze zdejší žuly.

Historická křížová cesta z let 1861 až 1888 vede z Počepic, asi 8 kilometrů severně od Petrovic, vzhůru na vrch Radešín (546 m). Poničená zastavení se obnovovala v roce 2001, na kříže tehdy přibyly naivní malby malované na sklo od žáků jedné sedlčanské školy.

Najít začátek počepické křížové cesty není snadné, musíte se od zdejšího kostela sv. Jana vydat po polní cestě k severozápadu. Cestou kolem jednotlivých zastavení se otevírají krásné výhledy na zvlněnou krajinu Sedlčanska a nakonec i na hrad Vysoký Chlumec, po půl hodině se dostanete až k závěrečné Kalvárii. Zpět do Počepic se vraťte stejnou cestou.

Zastavení křížové cesty nad Počepicemi

Zastavení křížové cesty nad Počepicemi

Pohled na hrad Vysoký Chlumec od počepické křížové cesty

Pohled na hrad Vysoký Chlumec od počepické křížové cesty

Nejstarší křížovou cestu jižní části Sedlčanska, z období po roce 1836, najdete u obce Jesenice, asi 15 km severovýchodně od Petrovic. Podobně jako počepická křížová cesta byla i tato nedávno rekonstruována a také zde dnes zdobí kamenné kříže dětské kresby.

Nejblíže Petrovicím vede moderní křížová cesta, vzniklá v letech 1998 až 2000 zásluhou akademického malíře Ivara Kodyma. Její zastavení se rozprostírají mezi osadami Kuní a Kuníček (zastávky naučné stezky č. 19 a 20) a mají podobu mělkých reliéfů vytesaných v žulových kamenech.

Skupina balvanů nedaleko Žemličkovy Lhoty

Skupina balvanů nedaleko Žemličkovy Lhoty

Křížová cesta nad Jesenicí

Křížová cesta nad Jesenicí

může se hodit

Jak se tam dostat

Autem najedete z Prahy do Petrovic 80 kilometrů a všechny trasy jsou řádně klikaté, ať se vydáte přes Sedlčany či Kamýk nad Vltavou. Parkování na náměstí je bez problémů. Mezi Prahou a Petrovicemi jezdí denně i několik autobusových spojů (90 – 120 minut), časté je i spojení do Sedlčan a Milevska.

Ubytování

Přímo na malebné náměstí budete koukat z oken penzionu Modrá hvězda v Petrovicích. V přízemí funguje příjemná restaurace s oddělenou kuřáckou a nekuřáckou zónou, v létě tu mají zahrádku. Za přenocování účtují kolem 300 Kč/osobu, ohlásit předem se můžete na telefonním čísle 602 478 997.

Užitečné weby

Informační web Petrovic - www.petrovice-obec.cz
Popis naučné stezky kolem Petrovic s prokliky na jednotlivá zastavení - ZDE.
Turistický portál Sedlčanska s detailními tematicky tříděnými informacemi - www.sedlčansko.cz

Mapy © Google


energie české krajiny

Narazili jste v Česku na místa, která vyzařují zvláštní energii? Měli jste pocit, že na některých místech zažíváte zvláštní pocity bez racionálního vysvětlení? Nebo se domníváte, že podobné zážitky jsou pouhou iluzí přecitlivělých jedinců? Podělte se o svoje zkušenosti s ostatními čtenáři v diskuzi.

Autoři:




Nejčtenější

Stavitelé museli překonávat bouře, mlhy a rychle se střídající příliv a odliv....
Přitahuje filmaře i sebevrahy. Kalifornský Golden Gate slaví 80 let

Již 80 let je jedním ze symbolů Ameriky červenooranžový ocelový kolos klenoucí se nad mořským průlivem. Sanfranciský most Golden Gate (Zlatá brána), který byl...  celý článek

Výhled směrem na jižní část poloostrova ze stezky Goat´s Path
Klid, který srovná hlavu. Výlet na irský jihozápad je jako cesta časem

Irský jihozápad umí být drsný, ale odměňuje malebnými výhledy. Z útesů můžete pozorovat velryby, ve vesnicích přihlížet výrobě sýra a v národních parcích dojít...  celý článek

Tradiční Jízda králů je zapsaná i na seznamu UNESCO. Symbolickou vládu převzal...
Na krála, matičko! Na krála! Vlčnov ukázal, co skrývá kulturní dědictví

Tradiční Jízda králů, zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, o víkendu přilákala do malé obce na Slovácku tisíce lidí z celé země i zahraničí....  celý článek

Týmu speleologů a potápěčů v čele s Polákem Krzysztofem Starnawskim se podařilo...
VIDEO: Robot natočil hlubiny Hranické propasti, rekordu padl za oběť

Robot, který se loni v září v Hranické propasti ponořil do hloubky 404 metrů a získal pro ni titul nejhlubší zatopené jeskyně světa, zůstává v hlubinách už...  celý článek

Šlápoty - Jarmila Očásková, Věra Komárková, Květa Tarantová, Zdena Opatrná
Osudu navzdory. Odvážné Češky cestovaly mezi válkami i za komunistů

Seděli spolu u stanu uprostřed Sahary, psal se rok 1933, za sebou už měli velkou část Afriky a Eva Elstnerová směrem ke svému manželovi Františkovi prohodila:...  celý článek

Další z rubriky

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.