Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Největší přírodní zázrak Evropy

  9:50aktualizováno  9:50
Rumunský diktátor Nicolae Ceaušescu chtěl Dunajskou deltu změnit na rybářské farmy. Naštěstí to nestihl. Tahle oblast na jihovýchodě Rumunska připomíná na mnoha místech džungle Amazonky. Je to přírodní zázrak a fascinující ptačí říše, kde člověk zůstává pouhým vetřelcem.

Posvátné ticho narušuje jen šumění křídel pelikánů. Pádlo co chvíli tlumeně narazí do spleti kořenů zpola ponořených v černé vodě. Neprostupná bariéra zelených větví a popínavých lián, přilepená na staleté buky, se sklání až k lesknoucí se hladině. Opodál ve vysokém rákosí se cosi hýbe, možná vydra, nebo že by něco většího?

Hned u břehu se nenápadně vlní klubko obřích pijavic a přehršle všelijaké havěti. Všude kolem tu o sobě dává vědět život, moře života.

Neplavíme se džunglemi Amazonky, jak by se snad mohlo zdát. Jsme o poznání blíž, v Rumunsku, v dunajské deltě, v jedné z největších mokřin světa, v místě, kde se mohutná řeka vlévá do Černého moře. Řeka, která se s legendárním jihoamerickým veletokem může směle popasovat.

Každopádně nikde jinde v Evropě nemá tato jedinečná klenotnice přírody obdobu.

Vítejte v ptačí říši

Nekonečné šplouchání vody, bludiště uzounkých kanálů, jimiž se prodírají malé bárky. Rybníky a plovoucí ostrůvky porostlé rákosím a bukové "pralesy" skrývají na 500 druhů ryb a ptáků. To všechno na úctyhodné ploše skoro 6.000 kilometrů čtverečních. Žijí tu i lidé, většinou rybáři, ale jako by tu byli jen nechtěnými vetřelci. A mají tu tvrdý život.

Při plavbě lodí po svatojiřském rameni Dunaje míjíme sídlo starousedlíků. Polorozpadlý domek s vysokou rákosovou střechou drží pohromadě jen jakoby zázrakem. Nejspíš z nějakého rozmaru se tu kapitán rozhodl na chvilku zastavit.


Dunajská delta je rájem pelikánů

Z boudy ospale vylézá postarší muž s dvoudenním strništěm, ve vytahaných teplákách a se silným zlatým řetězem kolem krku. Vzápětí se vynoří i druhý, kterého jsme vyrušili při improvizovaném holení.

"To jsou Lipovanci, potomci ruských bogomilů, kteří se v deltě Dunaje usadili poté, co je car Ivan Hrozný vyhnal z Rusi," říká novinář Jaromír Novak, který se narodil v Rumunsku v tamní slovenské menšině a skvěle ovládá jazyk. "Lipovanci nejlépe znají složitá zákoutí oblasti. Skvělí jsou i v jiné věci - jako vyhlášení pijani," dodává.

Naši noví známí jako by mu chtěli dát za pravdu, okamžitě odkudsi vytahují lahev "samohonky", kořalky vlastní výroby, a nabízejí hlt. S díky odmítáme.

"Na jaře nás řeka vytopila, voda sahala až sem," říká "zlatý řetěz", jako by se omlouval za svinčík kolem, a ukazuje rukou až kamsi ke střeše. "Teď to tu postupně dáváme do kupy. Jde to těžce, jsme na to sami." Sice si naoko stěžuje, ale je docela zřejmé, že s námi by neměnil. Kouzlo delty se mu už dostalo pod kůži.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Autem trvá cesta asi 30 hodin (cca 2500 kilometrů). Do Bukurešti lze dojet i autobusem se společností Eurolines. Nejlepší dobou, kdy deltu navštívit, je duben až červen. Vydat se tam ale také můžete nyní. A nudit se rozhodně nebudete.
Ryb je dost, ale bylo by jich ještě víc, nebýt pelikánů, říkají místní

Delta je ráj rybářů
Povolenky lze koupit na místě u organizace spravující území rezervace. Nejlépe ve městě Tulcea. Delta je rájem kaprařů a sumcařů. Kapři, boleni, okouni a sumci se chytají na jaře, na podzim hlavně štiky - běžná délka jeden metr. Chytání až na tři pruty i chytání v noci se tolerují. Pokud se rozhodnete pro samostatný výlet doprostřed vod, určitě stojí za to dohodnout se s některým z rybářů.

U Dunaje je možné vidět na 300 ptáků
Do dunajské delty se slétá na 300 druhů ptáků z Evropy, Asie i Afriky. Jejich pozorování je fascinující (dalekohled s sebou!). Především obrovské kolonie pelikánů, kteří byli ve středověku symbolem dobroty a obětavosti. Vždyť rozpětí křídel takového pelikána může mít až tři metry! Pak jsou tu čápi pověstní stavbou originálních hnízd, vzácní ibisové, volavky, rackové, bukačové a další a další druhy. Skvělý zážitek! 

Na konci světa

"Ryb je dost," zamyslí se ten menší. "Ale bylo by jich ještě víc, nebýt pelikánů," rozohní se. Tito nádherní ptáci s dlouhými silnými zobany zjevně leží zdejším rybářům v žaludku. Mají prý až neuvěřitelný apetyt na ryby. Rybáři se však mohou nanejvýš vztekat, nic víc. Pelikáni jsou totiž přísně chráněni zákonem.

"A co tamhleten kříž, někdo tu zemřel?" ptá se kdosi. „Kdepak zemřel, utopil se!“ rozkřikuje se Lipovanec. To je třeba rozlišovat, utopení je přece úplně jiná smrt, to dá rozum.

Po obloze majestátně propluje kormorán, který hnízdí ve vysokých stromech a přelétá na mnohdy vzdálená místa lovit ryby. Výstavní kousek!
Óch... kochají se výletníci, když okolo bleskurychle zakrouží pestrobarevný ledňáček a střemhlav se vrhá do křovin. Lipovanci zůstávají neteční. Ledňáček? No a co! Vždyť je to jejich "denní chleba".

Dunaj se před deltou rozlévá do tří ramen, která tvoří severní a jižní okraj a střed. Jmenují se podle hlavních přístavních měst Chilia, Sulina a Sfintu Gheorghe (svatého Jiří). V samotné deltě, která je nejméně osídlenou oblastí Rumunska, je jenom několik městeček a vesnic, všechny jsou malé, schované mezi meandry kanálů a ostrovy porostlými rákosím.

Nepsaným "hlavním městem" delty je pyšná Tulcea. Život tohoto města, vzdáleného nějakých 280 kilometrů od Bukurešti, je těsně provázán se vším, co znamená řeka: mají tu více loděk než automobilů a jídla tu kuchtí, jak jinak, převážně z ryb. Určitě neprohloupíte, když nějaké ochutnáte. Takové sumčí filé, to je pohádka! Nebo marinované ryby v láku, nadívaná štika. A věhlasná rybí polévka připravená podle místního receptu, to je kulinářská perla, na niž nelze zapomenout.

Ceaušescu neměl čas. Naštěstí.

Po ránu se v centru Tulcey otevírá trh, kde koupíte jakékoliv ovoce. A chcete-li získat dobré informace o okolí, zastavte se v místním informačním středisku - na rozdíl od jiných míst tu uspějete i s angličtinou. A nezapomeňte na zdejší Přírodovědecké muzeum, jeho sbírky vás před cestou správně nabudí.


Dunajská delta je přírodní klenotnicí

Dalším významným centrem v deltě je Sulina. Leží už těsně u moře. Je proslulá svým přes 200 roků starým majákem a svobodným přístavem. Turisty vyhledávaným městečkem je také Sfintu Gheorghe, které leží v místě, kde se majestátní Dunaj vlévá do Černého moře.

Mnoho nescházelo a na krásy delty jsme dnes mohli jenom vzpomínat. Nechvalně proslulý rumunský diktátor Nicolae Ceaušescu totiž na sklonku své éry dostal další z šílených inženýrských nápadů: polovinu vzácného území proměníme na rybářské farmy, prohlásil před svými věrnými. Ti by rádi udělali cokoliv, aby se mu zavděčili. Naštěstí už nezbyl čas - bláznivý plán vzal zasvé společně se svým tvůrcem počátkem 90. let.

A krátce poté, v srpnu 1990, byla delta Dunaje za pomoci UNESCO a známého francouzského vědce Jaquesa Cousteaua vyhlášena za součást světového dědictví. Delta tak zůstala eldorádem rybářů, pytláků i jiných dobrodruhů. A dnes už i turistů. "A také pravým rájem milenců," mhouří šibalsky oči kapitán výletního "parochodu".

 

Volavka stříbřitá v dunajské deltě

Přírodní ráj v dunajské deltě

Báťuška Semjon, pravoslavný pop, ukazuje kostel ve vesnici Kameň (rumunsky Carcalan). Žijí zde Lipované - potomci lidí, kteří z náboženských důvodů kdysi emigrovali z carského Ruska a dodnes hovoří staroruským dialektem.

Podobně jako před stoletími vyplouvají rybáři nalíčit své vrše. Kanály v deltě jsou plné ryb i ptáků, kteří se jimi živí.

Rybáři v Dunajské deltě

Snímek Dunajské delty ze satelitu

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.