Historie vedle velkého mejdanu
Na Maltu se většinou nejezdí jen za koupáním, možností je tu sice dost, ale ve srovnání s plážemi nedaleké Afriky přece jen méně.
Hodně turistů míří na toto souostroví ve Středozemním moři za poznáním; je tady totiž co obdivovat, míšení kultur tu zanechalo bezpočet památek.
Další část návštěvníků, převážně mladších, se sem jezdí vyřádit. Přístavní město Sliema, prakticky předměstí hlavního města Malty La Valletty, se každou noc proměňuje v gigantický zábavní podnik. Bary, vinárny, nábřeží, vše praská ve švech. Mládež si tu užívá na jednom obrovském mejdanu. Zní tu muzika všech žánrů, málokdo holduje něčemu nealkoholickému. Noční taxíky mají žně.
Nezapomeňte na ohňostroje
O Vallettě se tvrdí, že je to město s největší koncentrací památek. Však také bylo vlastně celé zapsáno na seznam UNESCO.
Najdete tu kouzelné úzké uličky s barevnými balkony, ze kterých Malťanky sledovaly cvrkot v ulicích, zatímco to '"maskovaly" vyšíváním krajek. Všimněte si kostelních hodin, jsou dvoje, ale každé jdou jinak. Mají tak oklamat ďábla, kdyby chtěl překazit bohoslužbu.
Volejte levně na Maltus klikniavolej.cz už od 2,90 Kč za minutu |
A všude spousta kostelů, Malťané jsou velmi zbožní. Na církevní procesí s velmi sugestivní kutálkou tu můžete narazit i uprostřed noci.
S bílým křížem ve znaku
Malta, to jsou především maltézští rytíři, johanité. Připomínky na ně tu jsou na každém kroku, samotnou Vallettu založil v 16. století velmistr řádu Jean Parisot De La Vallette.
Kdybyste vynechali všechno, katedrálu svatého Jana si ujít rozhodně nenechte. To je jako svatovítský chrám v Praze. Návštěvníci tu obdivují hlavně impozantní Caravaggiův obraz Stětí sv. Jana Křtitele.
Z vallettských hradeb dobře přehlédnete Velký přístav (Grand Harbour), kde kotví zaoceánské kolosy. Při troše štěstí spatříte i válečnou loď, já měl kliku na US vrtulníkovou výsadkovou.
V poledne je na hradbách nával, čestná baterie tu střílí salvu a při té příležitosti uniformovaný mladík nabízí prohlídku Fort Rinella. Pevnosti na druhé straně přístavu, kde je vystaveno největší funkční dělo na světě.
Přeplujete lodí, v ceně lístku je i návštěva vojenského muzea, a pak busem do pevnosti ke kanonovému monstru.
Grand Harbour
Boje o Středomoří a stotunový kolos
Uctívání české pumyO Maltu se za druhé světové války velmi tvrdě bojovalo, její blokáda byla podobná té leningradské. Katedrálu ve městě Mosta zasáhla velká letecká puma, která nevybuchla. Když pyrotechnici pátrali po příčině, zjistili, že byla prázdná. Jednalo se o sabotáž dělníků české zbrojovky. Pumu tu dodnes ukazují a tak trochu uctívají. |
Malta, která spolu s Gibraltarem střežila důležitou námořní cestu, byla odjakživa jedním z nejstrategičtějších bodů ve Středomoří. Není divu, že ovládnout se ji snažili už v dávných dobách třeba Féničané, Řekové, Kartáginci, Arabové, později maltézští rytíři... Od napoleonských válek až do roku 1979 pak ostrov drželi Britové, přičemž jejich zájmy ohrožovali hlavně Francouzi, Italové, a za druhé světové války i Němci.
Právě za dob britské državy se Malta proměnila v jednu velkou pevnost. Dodnes je možné na ostrově navštívit řadu unikátních obranných bašt, soustředěných hlavně kolem Valletty, mezi nimi i Rinellu s největším funkčním dělem na světě.
Dvě stotunová děla od firmy Armstrong sem Britové dovezli v roce 1882. Jedno skončilo v Rinelle, další v baterii na druhé straně přístavu (to už dnes není funkční). Stejnými děly totiž tehdy disponovaly nejmodernější italské bitevníky a Britové, závislí na koloniích, byli po otevření Suezského průplavu v roce 1869 odhodláni ubránit své námořní cesty před Italy za každou cenu. Nakonec si ale děla nikdy naostro nevystřelila.
Stotunové dělo bylo sestaveno z několika různě velkých kruhových plášťů. Hlaveň o hmotnosti 100 tun se skládala z 22 různě velkých plášťů. Ráže byla 45 centimetrů, dostřel téměř 13 km. Na vzdálenost zhruba 5 kilometrů dělo prostřelilo 42centimetrový pancíř, přičemž prachová nálož vážila téměř 204 kilogramy. Spolu s nábojem stál tedy každý výstřel tehdy astronomických 100 liber, což byla denní mzda pro 2 400 vojáků!
Při prohlídce pevnůstky budete svědky výcviku britských koloniálních vojáků v náročné ukázce pod žhnoucím sluncem. Kdo si chce vyzkoušet dril, dostane pušku a může na sebe nechat od seržanta řvát.
Gozo je divočejší
Po tom vedru to chce opravdu koupel. Ostrov je vyprahlý, všude prach, jen tu a tam pár keřů. Městské pláže jsou pokryté ostrými tufovými kameny, pár kilometrů písku se ovšem také najde. Nádherný zážitek skýtá výlet bárkou do Modré jeskyně, výtečné koupání je v přístavišti odkud se vyplouvá.
Ostrov Comino je daleko klidnější, i když mrňavý. Za koupáním i potápěním je ideální zamířit na větší ostrov Gozo. Téměř celé pobřeží je plné útesů, sem tam koupací zátoka.
Na Gozo jede každou hodinu trajekt, pokud na to máte, může si najmout třeba hydroplán. Z hlavního gozského města Victoria, z jeho hradeb u dobře vychlazeného piva, se vám Malta bude zdát rájem na zemi. Ale to se moc nedívejte kolem sebe, ekologie se tu nenosí.
Může se hoditFORT RINELLA Cestování místními autobusy je zážitkem, je dobré mít připravené jízdné, většinou 20, 25 centů, na větší vzdálenost 50. Tyto autobusy jsou označeny Express. Noční autobusy nejezdí. Řidiči nebývají zrovna přátelsky naladěni, rozměnit peníze většinou nepřichází v úvahu. Když chcete, aby vám zastavil, musíte na stanici důrazně ukázat, že o něho stojíte. Pokud si půjčíte auto, má britské řízení, tedy vpravo, podle toho se také jezdí a Malťané nejsou na silnici žádnými gentlemany.
|
