Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak si prožít Tour de France v Česku. Vyzkoušejte si parádní české kopce

  0:01aktualizováno  0:01
Přirovnání ke Staré dámě cyklistiky je samozřejmě nutné brát s nadsázkou, nicméně i v Česku se najdou pořádně dlouhé a prudké kopce, na kterých můžete alespoň částečně prožít pocity horské etapy s nádhernými výhledy. Patří k nim třeba Zlaté návrší v Krkonoších, Dlouhé stráně v Jeseníkách, ale jsou i další zajímavé výjezdy.

Dlouhé stráně | foto: Libor TeichmannMAFRA

Snažili jsme se vybírat velké kopce z různých částí země, proto tu nenajdete žebříček nej kopců dle délky, převýšení nebo procent stoupání. Budeme také rádi, když se v diskusi pod článkem podělíte o své vlastní zkušenosti a tipy.

Zlaté návrší (Krkonoše) 23,5 km, převýšení přes 900 metrů

Zlaté návrší (Zlaťák) či Vrbatova bouda, kde končí nejvýše položená silnice v Čechách (téměř 1 400 m n.m.). Nejdelší stoupání, které lze u nás absolvovat, vede z Jilemnice a patří k absolutním vrcholům českých kopců. Má v podstatě alpské parametry a mohlo by být zařazeno i do kategorie 1.

Silnice se zprvu vine k Vítkovicím bez ostrých zatáček, ale postupně se stoupání víc a víc utahuje. Za ostřejšími zatáčkami přicházejí nejprve Dolní a pak i Horní Mísečky, kde končí povolení k vjezdu autům.

Právě odtud začíná nejkrásnější pasáž lemovaná kosodřevinou a uschlými stromy s úžasnou viditelností daleko do kraje, včetně Ještědu nebo Milešovky. Končíme u Vrbatovy boudy, kde je otočka pro autobusy.

Dlouhé stráně - Mravenečník (Jeseníky) 12 km, 850 metrů převýšení

Jeden masiv s více vrcholy – Mravenečník (1342 m), Vřesník (1342 m) a bývalé Dlouhé Stráně je asi nejtěžším stoupáním v celých Jeseníkách.

Na vrchol k nádrži se dá vyjet ze dvou stran, cesty se však asi dva kilometry pod vrcholem spojují.

První těžší variantou je stoupání z Loučné nad Desnou – tzv. Stará uhlířská cesta. Průměrný sklon 7,1 %, nejprudší je opět prostřední pasáž, než se vyjede k větrným elektrárnám. Zde dosahuje sklon kopce v průměru 12 %, místy až 16 %. Lesní asfaltka je celkem kvalitní, od větrných elektráren se mění na širokou cestu.

Dlouhé stráně

Dlouhé stráně

Zlaté návrší

Zlaté návrší

Druhá varianta začíná de facto již odbočkou v údolí pod Červenohorským sedlem, teprve u dolní nádrže v 830 m ale začíná ten pravý kopec. Od tohoto bodu je to na vrchol 7,5 km s převýšením 510 m.

Lysá Hora (Beskydy) 8 km, převýšení 823 m, průměr 10,3 %

Většina cyklistů jezdí na Lysou z Papežova, ale existuje ještě těžší varianta. Začíná v jednom z vedlejších údolí nádrže Šance – první a největší začínající hned u hráze.

Odbočka doleva, pak cca 2,5 km od konce vody (od křižovatky) je vlevo hájenka a vedle ní vede cesta mezi skalami podél horského potoka. Ta začne nepravidelně šplhat údolím nahoru. Na rozcestí pak doprava. V této části nejsou výjimkou sklony kolem 15-18 %.

Fotogalerie

Po cca 3 km přichází napojení na cestu na Lysou horu z Papežova a na vrchol zbývá ještě asi 5 km. Sklon tu není víc jak 14 %, ale zase málokdy pod 8-10 %. Odměnou jsou nádherné výhledy na pohoří Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů.

Při hezkém počasí jsou vidět slovenské hory, výjimečně dokonce Západní Tatry. Esíčko pod vrcholem a poslední 18% stojka a jste nahoře – v 1323 m n.m. Odtud je opravdu nádherný výhled.

Stoupání začíná v 550 m n.m. v údolí a končí na vrcholu v 1323 m n.m. - opravdu úctyhodné parametry.

Klínovec (Krušné hory) 17 km, převýšení 921 metrů

Přímo obří kopec v Krušných horách, kde cyklista překovává téměř 1000 výškových metrů. Doporučujeme vyjet ze Stráže nad Ohří přes Osvínov. Asi po 11 km v asi 1000 m n. m. se kopec náhle zlomí, přijde krátká rovinka, aby se to celé pak znovu na pár kilometrů zvedlo.

Kohútka (Javorníky) 7,8 km, převýšení 518 metrů

Krásné horské sedlo v méně známém českém pohoří patří k nejlepším výjezdům v zemi. Na české straně je dobrý povrch, začíná se v Novém Hrozenkově v nadmořské výšce asi 400 m n.m.

Kohútka

Kohútka

Zprvu mírné stoupání údolím říčky se pořádně zvedne v obci Vranča. Opravdový fajnšmekr nekončí nahoře na parkovišti, ale až u horské chaty Kohútka v nadmořské výšce přes 900 m n.m. Ačkoli průměrný sklon je „jen“ 6,6 %, v druhé polovině se to zvedne na 11 % s maximálními pasážemi až kolem 20 %.

Kozákov (Český ráj) 9,5 km, převýšení asi 430 metrů

Kozákov není zvlášť vysoký (744 m n. m.), stojí však osamocený, a proto je také z něho neobvykle rozhled. Údajně je odtud vidět největší část České republiky. Dá se na něj vyjet i z Turnova, my ale doporučujeme vyrazit ze Semil na Chuchelnu, Záhoří a pak už vzhůru na Kozákov.

Pražská bouda (Krkonoše) 3,7 km, převýšení 353 metry

Sice krátký, ale drastický kopec s výjezdem do 1100 m n.m. a pekelnými procenty sklonu. Někomu může připomenout legendární italské Mortirolo, jsou tu pasáže s 22%. Je součástí známého Krakonošova cyklomaratonu. Zdaleka ne všichni závodníci si s nejprudšími úseky poradí v sedle.

Ještěd (Liberec) 9km, převýšení 600 metrů

Úžasný, závratný kopec tyčící se nad Libercem, opět s úžasnými výhledy za dobrých podmínek na velkou část Česka. Kdo aspoň jednu za život nevyjede Ještěd, jako by nebyl (neplatí pro Moraváky).

Horská Kvilda (Šumava) 13,6 km, převýšení 580 metrů

I Šumava má krásné a dlouhé kopce. K nejhezčím a nejlepším patří výjezd z Rejštejna na Horskou Kvildu, místo, které znají hlavně běžkaři. Jede se přes osadu Svojše a nejvyššího bodu dosahuje cyklista kousek z osadou Zhůří asi 3 km před Horskou Kvildou.

Řevničák (Řevnice u Prahy) 6 km, převýšení 300 metrů

Jeden z mála velkých kopců pro Pražáky a cyklisty z nejbližšího okolí metropole. S nej kopci v zemi se nemůže rovnat, ale i tak je to prostě „kopec“. Dostatečně dlouhý, jezdivý, žádná pekelná dřina, ale zabrat dá. Nejsou na něm zrádná místa, i když, občas si myslíte, že jste už nahoře, ale pořád to stoupá a stoupá. Vede z Řevnic směr Mníšek pod Brdy a okolní nejvyšší kopce se „tyčí“ do výšky těsně nad 500 m n.m.

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Řeka, vodník, mořská panna, zlaté rybky, vrbička. Tak vypadá idylka na Ohři.
Slavný opilec, rybářský ráj a město piva. Lehký cyklovýlet okolím Žatce

Cyklotoulky v okolí Žatce, by se klidně mohly jmenovat chmelové či pivní. Ale nejen pivem živ je člověk, takže k němu přidáme ještě projížďku kolem řeky až k...  celý článek

Piešťany jsou nejproslulejší slovenské lázně.
Kde se lidé koupali v krvi i bahně. Poznejte nejhezčí lázně Slovenska

S rozmachem wellness se posouvá i dnešní pojem lázeňství. Neustále přibývají nová a nová místa, která lákají za odpočinkem a relaxací spojenou s poznáváním...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.