Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejteplejší jezero v Evropě

aktualizováno 
V kalendáři je květen nebo prosinec, a přesto můžete plavat pod širým nebem dlouhé kilometry a přitom navíc uděláte něco pro své zdraví. Ale pozor, nikoliv v rovníkovém moři u břehů Afriky či Střední Ameriky, ale pár stovek kilometrů od českých hranic, v maďarských lázních Hévíz.

Lázně Hévíz - Sirná koupel v lázních Hévíz. Ve vodě bohaté na minerály se hosté mohou koupat po celý rok. | foto: ISIFA

Malý velikostí, ale evropsky proslulý

Abyste toto malé lázeňské městečko přibližně s pěti tisíci obyvatel objevili, musíte zalistovat v podrobnějším zeměpisném atlase Maďarska. I když je Hévíz malý velikostí, jeho proslulost je známá široko daleko za hranicemi, a to nejen střední Evropy.

Navíc zdejší jezero drží evropský primát - je to největší jezero s horkou vodou na kontinentě.

Jestli už nyní víte, že se s ním chcete seznámit osobně, pamatujte, že městečko s termálním jezerem o ploše 47 tisíc metrů čtverečních se nachází u města Keszthely, nedaleko jihozápadního cípu Balatonu. Cesta do Hévízu tedy téměř kopíruje směr jako ke středoevropskému moři, jak bývá Balaton nazýván.

Ale dost řečí, jde se do vody. Kdo by ale čekal v horkých letních dnech osvěžení, nedočká se. O to víc je to příjemnější, když krajinu bičují studené větry podzimu a zimy. Teplota jezera totiž je v létě okolo 33 stupňů, zatímco v zimě mírně poklesne na velice přijatelných 27 až 28 stupňů.

Teplá voda uprostřed chladivého počasí způsobuje vypařování jemných oblaků páry, ale svou stopu zanechává i na klimatických podmínkách blízkého okolí jezera.

Lázně Hévíz

85 milionů litrů denně

Kde se ale léčivá voda, která vyvěrá do tohoto jezera s nálevkovitě se svažujícím dnem, bere? Tryská z kráteru a z pramene vytryskne denně až 85 milionů litrů, což podle propočtu místních znalců způsobí, že se voda v celém jezeře úplně vymění za 28 hodin.

Ale voda je to léčivá, protože mírně radioaktivní. Obsahuje síru, alkalické kovy, hydrogenuhličitany, ale též i vápníkové soli. Koupelová kúra je vhodná pro léčení nemocí kloubů, revmatu nebo nemocí pohybového ústrojí a páteře. Vynikající účinky vody i bahna ze dna byly známy již ve středověku a lázně byly doporučovány již od roku 1795.

Město žije z turismu

Vybudování lázní a péče o hosty vzhledem k přírodnímu bohatství předurčilo zaměření a život celého městečka. To žije především z turistických příjmů. Pro turisty jsou zde k navštívení četné restaurace, cukrárny či tradiční hospůdky, které nabízejí tradiční maďarské speciality. Nouze není ani o noční podniky.

Městečko Hévíz těží i ze své polohy, není do něho z velkých měst daleko. Například kromě Bratislavy a Budapešti kolem 180 kilometrů od léčivého jezera leží rakouské spolkové metropole jako Vídeň nebo Graz.

Turisté mohou ale kromě léčebných kúr a návštěv místních pohostinských zařízení vyrazit i za historií a kulturou po okolí. Například nedaleko Keszthely leží zámeček Festetic s proslulou knihovnou Helikon, dávnější dějiny uherského království připomenou zříceniny hradů Sümeg či Sziglilet. A co by člověk kamenem hodil, nachází se blízko od již zmiňovaného Balatonu.

Návštěvou tohoto letoviska nikdo neprohloupí. Pozná zase kus kdysi sousední země, ale udělá i něco pro svoje zdraví. A navíc, nemusí čekat na jaro či léto, ale může sem přijet kdykoliv.

Lázně Hévíz

Kam ještě jet do lázní

Maďarsko není jen Blatenské jezero, najdeme zde i mnoho lázeňských center. Jen v hlavním městě Budapešti jsou šestery lázně. Gellért nabízejí bazén s vápenitou a radioaktivní vodou. Ta je zvláště účinná v případě léčby revmatických a kloubových onemocnění a poruch metabolismu. Nejnovějším centrem lázeňského života v Maďarsku je Bükfürdö.
Léčivá voda s vysokým obsahem železa má teplotu 58 stupňů Celsia. Je vhodná pro léčení poruch pohybového ústrojí, pro poúrazovou terapii a pro léčení nemocí páteře.


Pokud trpíte chronickým pocením nebo poruchou pohybového ústrojí, můžete vyrazit do Egeru. Zdejší hydrogenuhličitanová voda bohatá na vápník a hořčík vám může pomoci.


Lázně Hajdúszoboszló jsou výsledkem neúspěšného hledání ropy. Zdejší hydrogenuhličitanová voda obsahuje více než dvacet rozpuštěných minerálních látek včetně asfaltu, který propůjčuje léčivým koupelím temně hnědou barvu. Termální voda je vhodná pro léčení potíží pohybového ústrojí a dýchacího ústrojí i gynekologických problémů.

Lázeňské město Harkány leží v jihozápadním cípu země, přímo vedle řeky Drávy. Zvláštními složkami zdejší vody je karbonylsulfid a síra a je vhodná pro léčení lupénky, gynekologických potíží, neplodnosti i potíží pohybového ústrojí.

Jak se tam dostat

Cesta z Prahy: Brno - Lanžhot - Bratislava - Györ - Pápa - Veszprém - Hévíz délka 575 km


Autoři:




Nejčtenější

Červený sníh způsobují sněžné řasy.
Žádné boží varování, barevný sníh způsobují v Krkonoších sněžné řasy

Barevné sněhy, specialita polárních oblastí, jsou i v Krkonoších. Červený či zelený sníh způsobuje intenzivní růst mikroorganismů - sněžných řas. Od dubna do...  celý článek

Když bude pršet moc, zajeďte si na výlet do Volterry.
Když v Itálii leje, okoukněte výheň pekelníka, domky skřítků a auta

Apeninský poloostrov je mezi českými dovolenkáři klasikou. Itálie je hodně rozmanitá a podél pobřeží najdete bezpočet míst, kde strávit dovolenou u moře. Kam...  celý článek

Fotografie z přechodu Hillaryho schodu v roce 2009
Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod zkolaboval

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl...  celý článek

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250...
Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A...  celý článek

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.