Vždyť právě střed Evropy byl na historické události tak bohatý. Na našem území se našly pozůstatky velmi starých osídlení, jejichž tajemství jsou poodhalována i pomocí nejmodernějších metod jen velmi pomalu. Přitom stále zůstává řada otázek nezodpovězena.
Stará pohřebiště lákala lidi odjakživa. Svou pozornost k takovým místům obrací nejen seriózní vědci, nýbrž také nadšenci zabývající se psychotronikou, astrologií...
Legendy a pověsti
Kromě prastarých keltských či slovanských nalezišť lákají k návštěvě místa neméně tajemná, ale mnohem mladšího původu. Četná poutní místa, samozřejmě spojená už s dobou, kdy naše území plně opanovalo křesťanství, na sebe vážou nejrůznější pověsti a mýty.
V Chrudimi tak třeba opatrují obraz Spasitele, který po znesvěcení dýkou švédského vojáka začal krvácet. Znovunalezená rotunda v Praze byla zase postavena na místě, kde se povoz se zavražděným svatým Václavem zastavil u domu, v jehož sklepeních věznili nevinné lidi. Koně totiž odmítali jet dál.
Pověst o svatováclavském vojsku spícím v nitru hory Blaník je dostatečně známá. Blanická mytologie však má i další kapitoly. Před více než sto lety pohřešovali celých osmnáct let mladého kamenického dělníka Václava Podbrdského. Spadl ze skály, ale jeho tělo se nenašlo. Po svém návratu vypověděl, že se v podzemním sále setkal se zástupem někdejších českých panovníků. Záhada byla vysvětlována i tak, že se dělník celou dobu skrýval před vojenskou službou v rozvalinách hradu Šelmberk u Mladé Vožice.
Uvěří i nevěřící?
Záleží na povaze člověka, jestli se bude takovým úkazům vysmívat, nebo je bude spojovat s existencí jiného, duchovního světa. Anebo je bude brát jako kolorit lidové tvořivosti, jako pokus Středoevropanů vytvořit si vlastní mytologii, ať už vědomě či jaksi mimoděk. Mystická místa prostě jsou kolem nás. Některá tajemství dnes dokážeme vysvětlit, jiná zůstávají záhadou.
Tajemná místa mají však své kouzlo. Nejen proto, že jsou opředena pověstmi - mnohými kráčely dějiny. Proto se třeba na Blaník vydávají i lidé, kteří o tajemných vědách nic nevědí a třeba ani nevěří na spící vojska. A nakonec na samotném místě i největší skeptik občas pocítí trochu toho mrazení v zádech. Takže jak je to s tím tajemnem?
10 mystických míst v Česku - vybrané tipy
Jihlavské podzemí
Podzemní labyrint v Jihlavě je po tom znojemském druhým nejrozsáhlejším v Česku. Celková délka chodeb pod Jihlavou činí 25 km a celé podzemí se rozprostírá na ploše 50.000 čtverečních metrů. Historikové se dlouho domnívali, že chodby jsou zbytky starých dolů na stříbro.
Lidé chodby využívali v dobách ohrožení, kdy se vlastně všechen život přenesl pod zem. Za nejpravděpodobnější lze považovat teorii, že obchodníci začali coby skladiště používat sklepy, které posléze rozšiřovali. Asi nejmystičtějším místem katakomb je chodba, jejíž zdi ve tmě svítí.
Karlova Studánka
Zprávy o prvních pokusech využití zdejší vody k léčebným účelům pocházejí ze 17. století. Lázně zde však vznikly až o sto let později. Po konfiskaci majetku spojené s porážkou na Bílé hoře získal Karlovu Studánku řád německých rytířů. Ti založili lázně v roce 1785.
Již z prvních rozborů vod v 18. století bylo patrné, že se kyselky vyznačují značným obsahem minerálních látek. Léčebný postup v lázních zůstával po léta stejný - voda ke koupelím se ohřívala žhavou struskou, která se vozila z hutí v Hubertově.
Chrudim
Více než tři sta let je v chrudimském chrámu Nanebevzetí Panny Marie obraz Spasitele (Salvátora), o kterém se věří, že je zázračný. Do Chrudimi se kvůli němu vydávaly už od 17. století pouti. Obraz však při obsazování města v roce 1648 objevili čtyři švédští vojáci a rozhodli se o něj hrát kostky. A v ten okamžik se prý stal první zázrak - hráčům padala stále stejná čísla. Když se rozlítili a do obrazu bodli dýkou, objevila se v místech ran čerstvá krev.
Velehrad
Velehrad patří k nejvýznačnějším poutním místům na Moravě. Je spojen s tradicí cyrilometodějskou. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo přesahující významem hranice našeho státu.
Počátky současného Velehradu sahají do 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Rozsáhlý komplex byl roku 1421 vypálen husity a znovu obnoven až koncem 16. století. Po církevních reformách Josefa II. byl klášter zrušen. V roce 1890 zde jezuité zřídili konvikt. Po druhé světové válce byl klášter opět zrušen a význam mu byl navrácen až po roce 1989.
Autor: www.czechtourism.cz
Klášter Zlatá Koruna
Původně gotický klášter leží nedaleko Českého Krumlova. Založil ho Přemysl Otakar II. roku 1263, kdy do Čech povolal rakouské cisterciáky. Klášter v roce 1420 vypálili husité a mniši byli nuceni své sídlo na čas opustit. Jedna z pověstí vysvětluje zvláštní kápovitou podobu některých listů jedné lípy na klášterním nádvoří - má to být vzpomínka na mnichy, které zde oběsili právě husité.
Jizerskohorské pohanské kameny
Skupina kamenů nad údolím řeky Smědé u česko-polské hranice. Celá oblast je ověnčena řadou pověstí. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se nacházejí mísovité prohlubně, které svádějí k teoriím o zdejším starogermánském obětním místu. V Jizerských horách se nachází ještě několik balvanů, které jsou spojovány se slety čarodějnic či rejem skřítků. Lidé dokonce kameny roztloukali, aby je zbavili čar.
Autor: www.fotobanka.cz/ Marcel Kudláček
Rotunda z doby sv. Václava
Nedávno objevená stavba z přelomu jedenáctého a dvanáctého století. Nachází se v úplném středu Prahy, na Malostranském náměstí. První zmínku o rotundě přinášejí svatováclavské legendy. Dle historiků byl důvodem k jejímu zbudování údajný zázrak, který se tu stal při převozu ostatků sv. Václava ze Staré Boleslavi na Hrad. Povoz se tehdy prý zastavil u průčelí domu, kde byli ve sklepeních drženi nevinní lidé. Legenda praví, že koně stáli jako přikovaní a odmítali se pohnout, dokud nebyli nebožáci propuštěni.
Hora Blaník
Vrch ležící uprostřed Blanické pahorkatiny asi 70 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Blaník se stal středem pozornosti v patnáctém století, kdy byl pro husity náboženským a kultovním místem.
Opravdovou slávu přinesl Blaníku až Alois Jirásek, jenž do svých Starých pověstí českých zakomponoval pověst o spícím vojsku, které přispěchá českému lidu na pomoc, až bude ohrožen nepřáteli. V minulosti podpořilo pověst mnoho údajných očitých svědků. Zjevovali se tu prý obrnění muži či se blanická skála stávala časoprostorovým tunelem do paralelního světa.
Autor: Jan Hocek
Klokoty
Poutní místo v okrajové části Tábora. Stojí zde barokní kostel s komendou premonstrátského řádu. Kostel je vybudován v místě původní gotické pevnosti, zničené v husitském období. Jan Žižka zde nechal popravit kněze Jana Kániše a na padesát přívrženců sekty adamitů. U zřídla dobré vody se prý zjevovala dívka s nebesky krásnou tváří. Líbezným hlasem promlouvala k lidem a poučovala je o bohu. Když se zeptali na její jméno, zmizela beze stopy.
Kounovské kamenné řady
Dodnes s jistotou nevíme, proč dávní obyvatelé vztyčili poblíž obce Kounov desítky kamenných řad sestávající se z více než 2500 kamenů. Mohlo jít buď o parcelování pole, nebo o vytyčení závodních tras. První teorii znevěrohodňuje skutečnost, zda by to lidem stálo za námahu, druhou zase nedostatek poznatků o tom, jaké závody se tu mohly konat. Jedním z možných vysvětlení je i pravěký kalendář.
Autor: www.fotobanka.cz/ Antonín Hübschmann
Jihlavské katakomby |
Blaník |
 V chrudimském chrámu Nanebevzetí Panny Marie opatrují obraz Spasitele, o kterém se traduje, že je zázračný. |
Chrudim |
Jizerskohorské pohanské kameny nad údolím řeky Smědé |
Barokní kostel v Klokotech |
Kounovské kamenné řady |
Rotunda sv.Václava |
Velehrad |
Klášter Zlatá Koruna |
