Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejtajemnější místa v Čechách a na Moravě

  16:33aktualizováno  18. srpna 10:17
České země neoplývají tajemnými stavbami a místy, jakými jsou například anglický Stonehenge či pověstné sochy na Velikonočních ostrovech. Přesto lze v Čechách a na Moravě najít řadu míst, která mají svá tajemství, připomínají nejhlubší minulost daného kraje a jejich pravý význam není dodnes beze zbytku rozluštěn.

Vždyť právě střed Evropy byl na historické události tak bohatý. Na našem území se našly pozůstatky velmi starých osídlení, jejichž tajemství jsou poodhalována i pomocí nejmodernějších metod jen velmi pomalu. Přitom stále zůstává řada otázek nezodpovězena.

Stará pohřebiště lákala lidi odjakživa. Svou pozornost k takovým místům obrací nejen seriózní vědci, nýbrž také nadšenci zabývající se psychotronikou, astrologií...

Legendy a pověsti

Kromě prastarých keltských či slovanských nalezišť lákají k návštěvě místa neméně tajemná, ale mnohem mladšího původu. Četná poutní místa, samozřejmě spojená už s dobou, kdy naše území plně opanovalo křesťanství, na sebe vážou nejrůznější pověsti a mýty.

V Chrudimi tak třeba opatrují obraz Spasitele, který po znesvěcení dýkou švédského vojáka začal krvácet. Znovunalezená rotunda v Praze byla zase postavena na místě, kde se povoz se zavražděným svatým Václavem zastavil u domu, v jehož sklepeních věznili nevinné lidi. Koně totiž odmítali jet dál.

Pověst o svatováclavském vojsku spícím v nitru hory Blaník je dostatečně známá. Blanická mytologie však má i další kapitoly. Před více než sto lety pohřešovali celých osmnáct let mladého kamenického dělníka Václava Podbrdského. Spadl ze skály, ale jeho tělo se nenašlo. Po svém návratu vypověděl, že se v podzemním sále setkal se zástupem někdejších českých panovníků. Záhada byla vysvětlována i tak, že se dělník celou dobu skrýval před vojenskou službou v rozvalinách hradu Šelmberk u Mladé Vožice.

Uvěří i nevěřící?

Záleží na povaze člověka, jestli se bude takovým úkazům vysmívat, nebo je bude spojovat s existencí jiného, duchovního světa. Anebo je bude brát jako kolorit lidové tvořivosti, jako pokus Středoevropanů vytvořit si vlastní mytologii, ať už vědomě či jaksi mimoděk. Mystická místa prostě jsou kolem nás. Některá tajemství dnes dokážeme vysvětlit, jiná zůstávají záhadou.

Tajemná místa mají však své kouzlo. Nejen proto, že jsou opředena pověstmi - mnohými kráčely dějiny. Proto se třeba na Blaník vydávají i lidé, kteří o tajemných vědách nic nevědí a třeba ani nevěří na spící vojska. A nakonec na samotném místě i největší skeptik občas pocítí trochu toho mrazení v zádech. Takže jak je to s tím tajemnem?

10 mystických míst v Česku - vybrané tipy

Jihlavské podzemí

Podzemní labyrint v Jihlavě je po tom znojemském druhým nejrozsáhlejším v Česku. Celková délka chodeb pod Jihlavou činí 25 km a celé podzemí se rozprostírá na ploše 50.000 čtverečních metrů. Historikové se dlouho domnívali, že chodby jsou zbytky starých dolů na stříbro.

Lidé chodby využívali v dobách ohrožení, kdy se vlastně všechen život přenesl pod zem. Za nejpravděpodobnější lze považovat teorii, že obchodníci začali coby skladiště používat sklepy, které posléze rozšiřovali. Asi nejmystičtějším místem katakomb je chodba, jejíž zdi ve tmě svítí.

Karlova Studánka

Zprávy o prvních pokusech využití zdejší vody k léčebným účelům pocházejí ze 17. století. Lázně zde však vznikly až o sto let později. Po konfiskaci majetku spojené s porážkou na Bílé hoře získal Karlovu Studánku řád německých rytířů. Ti založili lázně v roce 1785.

Již z prvních rozborů vod v 18. století bylo patrné, že se kyselky vyznačují značným obsahem minerálních látek. Léčebný postup v lázních zůstával po léta stejný - voda ke koupelím se ohřívala žhavou struskou, která se vozila z hutí v Hubertově.

Chrudim

Více než tři sta let je v chrudimském chrámu Nanebevzetí Panny Marie obraz Spasitele (Salvátora), o kterém se věří, že je zázračný. Do Chrudimi se kvůli němu vydávaly už od 17. století pouti. Obraz však při obsazování města v roce 1648 objevili čtyři švédští vojáci a rozhodli se o něj hrát kostky. A v ten okamžik se prý stal první zázrak - hráčům padala stále stejná čísla. Když se rozlítili a do obrazu bodli dýkou, objevila se v místech ran čerstvá krev.

Velehrad

Velehrad patří k nejvýznačnějším poutním místům na Moravě. Je spojen s tradicí cyrilometodějskou. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo přesahující významem hranice našeho státu.

Počátky současného Velehradu sahají do 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Rozsáhlý komplex byl roku 1421 vypálen husity a znovu obnoven až koncem 16. století. Po církevních reformách Josefa II. byl klášter zrušen. V roce 1890 zde jezuité zřídili konvikt. Po druhé světové válce byl klášter opět zrušen a význam mu byl navrácen až po roce 1989.



Autor: www.czechtourism.cz

Klášter Zlatá Koruna

Původně gotický klášter leží nedaleko Českého Krumlova. Založil ho Přemysl Otakar II. roku 1263, kdy do Čech povolal rakouské cisterciáky. Klášter v roce 1420 vypálili husité a mniši byli nuceni své sídlo na čas opustit. Jedna z pověstí vysvětluje zvláštní kápovitou podobu některých listů jedné lípy na klášterním nádvoří - má to být vzpomínka na mnichy, které zde oběsili právě husité.

Jizerskohorské pohanské kameny

Skupina kamenů nad údolím řeky Smědé u česko-polské hranice. Celá oblast je ověnčena řadou pověstí. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se nacházejí mísovité prohlubně, které svádějí k teoriím o zdejším starogermánském obětním místu. V Jizerských horách se nachází ještě několik balvanů, které jsou spojovány se slety čarodějnic či rejem skřítků. Lidé dokonce kameny roztloukali, aby je zbavili čar.



Autor: www.fotobanka.cz/ Marcel Kudláček

Rotunda z doby sv. Václava

Nedávno objevená stavba z přelomu jedenáctého a dvanáctého století. Nachází se v úplném středu Prahy, na Malostranském náměstí. První zmínku o rotundě přinášejí svatováclavské legendy. Dle historiků byl důvodem k jejímu zbudování údajný zázrak, který se tu stal při převozu ostatků sv. Václava ze Staré Boleslavi na Hrad. Povoz se tehdy prý zastavil u průčelí domu, kde byli ve sklepeních drženi nevinní lidé. Legenda praví, že koně stáli jako přikovaní a odmítali se pohnout, dokud nebyli nebožáci propuštěni.

Hora Blaník

Vrch ležící uprostřed Blanické pahorkatiny asi 70 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Blaník se stal středem pozornosti v patnáctém století, kdy byl pro husity náboženským a kultovním místem.

Opravdovou slávu přinesl Blaníku až Alois Jirásek, jenž do svých Starých pověstí českých zakomponoval pověst o spícím vojsku, které přispěchá českému lidu na pomoc, až bude ohrožen nepřáteli. V minulosti podpořilo pověst mnoho údajných očitých svědků. Zjevovali se tu prý obrnění muži či se blanická skála stávala časoprostorovým tunelem do paralelního světa.



Autor: Jan Hocek

Klokoty

Poutní místo v okrajové části Tábora. Stojí zde barokní kostel s komendou premonstrátského řádu. Kostel je vybudován v místě původní gotické pevnosti, zničené v husitském období. Jan Žižka zde nechal popravit kněze Jana Kániše a na padesát přívrženců sekty adamitů. U zřídla dobré vody se prý zjevovala dívka s nebesky krásnou tváří. Líbezným hlasem promlouvala k lidem a poučovala je o bohu. Když se zeptali na její jméno, zmizela beze stopy.

Kounovské kamenné řady

Dodnes s jistotou nevíme, proč dávní obyvatelé vztyčili poblíž obce Kounov desítky kamenných řad sestávající se z více než 2500 kamenů. Mohlo jít buď o parcelování pole, nebo o vytyčení závodních tras. První teorii znevěrohodňuje skutečnost, zda by to lidem stálo za námahu, druhou zase nedostatek poznatků o tom, jaké závody se tu mohly konat. Jedním z možných vysvětlení je i pravěký kalendář.



Autor: www.fotobanka.cz/ Antonín Hübschmann


Jihlavské katakomby

Blaník

V chrudimském chrámu Nanebevzetí Panny Marie opatrují obraz Spasitele, o kterém se traduje, že je zázračný.

Chrudim

Jizerskohorské pohanské kameny nad údolím řeky Smědé

Barokní kostel v Klokotech

Kounovské kamenné řady

Rotunda sv.Václava

Velehrad

Klášter Zlatá Koruna

Autoři:




Nejčtenější

Cihlové červené domy (dřevo tehdy nebylo) jsou zásadně třípatrové, s různě...
Od prádelen až po UFO. Poznejte genius loci hornických Katovic

Polské Katovice se sotva dvousetletou historií se v novém tisíciletí vydávají směrem moderního města. Sází na sport, hudbu i kongresovou turistiku. A přeměna...  celý článek

Tropická klasika: MSC Divina v kostarickém přístavu Puerto Limón
Jedni je milují, druzí nenávidí. Výletní lodě jsou fenomén moderní doby

V porovnání s týdnem stráveným v hotelu u moře v Itálii či Chorvatsku je to hodně odlišná dovolená. Vydat se na plavbu po Středozemním moři, podél norského...  celý článek

Kolona na francouzské dálnici před terminálem Eurotunelu. Stojící a...
Evropu čeká dopravně nejnáročnější víkend. Vyražte v úterý, radí autokluby

S mnohahodinovými kolonami a dopravně nejvypjatějším víkendem léta musí počítat Češi, Němci nebo Rakušané, kteří se o víkendu vydají na cestu k Jaderskému...  celý článek

Jeden z nejkrásnějších pohledů na Rovinj
Naháči a šusťákovky jsou pryč. Z Istrie se za 10 let stala perla Jadranu

Chorvatsko v roce 2016 ohlásilo rekordní turistickou sezonu. Co se týče počtu návštěvníků, vyhrála právě Istrie s 3 763 200 turistů. A Češi se sem po...  celý článek

Ničivý požár, který 29. září 1942 odpoledne způsobila neopatrná kuchařka,...
Turistický ráj a chloubu lyžařského klubu zničila neopatrná kuchařka

Pouhých dvacet let vydržela na Harusově kopci u Nového Města na Moravě vyhledávaná „horská“ chata. Po velkém požáru v roce 1942 z ní zbylo jenom spáleniště....  celý článek

Další z rubriky

V přírodě a přitom jako doma. Jde to, jen to něco stojí. Ale hlavně, je to...
Žádný dekáč a stan po našich. Za kempovací vybavení si rádi připlatíme

Tramping, kempování a výletování obecně má v naší zemi dlouholetou tradici. Dřív ale stačily pohorky, dekový spacák a bágl po dědovi. Dneska jsme o dost...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.