Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejstarší most Moravy v 'Hanáckých Benátkách'

aktualizováno 
Ve světě by patřila k největším turistickým magnetům. U nás stojí tak trochu na pokraji zájmu. Pozoruhodná místa v Česku, která díky velkému množství historických památek, budov a měst na našem území davům návštěvníků dosud unikají. Taková je i desetitisícová Litovel v Olomouckém kraji.

Litovel - Svatojánský most ze 16. století je nejstarším na Moravě. | foto: Michal HamšíkiDNES.cz


Klikněte na mapu

Hanácké Benátky

V současné době je Litovel známá spíše v souvislosti se stejnojmenným pivem, což je škoda, protože město samo o sobě je výjimečné. Rozkládá se totiž na šesti ramenech řeky Moravy, což mu vysloužilo přezdívku "Hanácké Benátky“.

Kdo tady nikdy nebyl, asi bude příjemně překvapen. Tedy alespoň já jsem překvapen byl. Je pravdou, že srovnání s Benátkami poněkud pokulhává. Litovel je jiná, má svůj specifický ráz poklidného středověkého městečka, protkaného vodou. Některá její zákoutí připomínají spíše Amsterdam.

Litovel
V uzoučké uličce za radnicí najdeme ústí Nečíze pod radniční věží

Od slovanské rybářské osady k baroku

K pochopení současné podoby města se musíme nejdříve přenést o několik století zpátky. V minulosti stávala v místech dnešního tzv. Starého města mezi rameny řeky slovanská rybářská osada.

Nedaleko odtud pak v polovině 13. století založil český král Přemysl Otakar II. Nové město. To se úspěšně rozvíjelo až do období husitských válek. Po nich ztratilo statut královského města a stalo se z něj poddanství. Počátkem 16. století jej Vladislav Jagellonský věnoval Boskovicům, pod jejichž vládou přišel další rozkvět.

Od 17. století však křivka přízně osudu začala opět klesat a svého dna dosáhla ke konci třicetileté války, kdy byla Litovel nejdříve vypleněna Švédy. Smolné období pak pokračovalo požáry a epidemií moru. Teprve někdy od poloviny století 18. přišla opět obnova a nová barokní výstavba.

Litovel
Chrám svatého Marka byl postaven počátkem 14. století, prošel však renesanční přestavbou a barokními úpravami.

Zajímavá historie po sobě zanechala mnoho památek a zrcadlí se v litovelské architektuře i na hladině zdejších vodních kanálů.

Nejlepší způsob, jak poznat všechny zajímavosti města, je projít tři prohlídkové okruhy ("Historická Litovel“, „Hvězda“ - kvůli tvaru soutoku několika ramen Moravy a "Kolem litovelských rybníků"). Všechny naučné stezky na sebe téměř navazují a vzhledem k tomu, že město není nijak velké, dají se projít docela rychle. Záleží na tom, kolik času budete věnovat jednotlivým památkám.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Hned v úvodu bylo zmíněno litovelské pivo, jenž samo o sobě připomíná historii města. Vždyť privilegium k jeho výrobě udělil Václav II. Litovli již v roce 1291 a jednu dobu zde bylo dokonce 60 pravovárečných domů! Skutečné pivovary byly ovšem jen v některých z nich. Teprve v polovině 18. století byly staré pivovary zrušeny a sloučeny do jednoho. Některé z původních pravovárečných domů se však zachovaly dodnes.

Litovel
Kaple sv. Jiří, nebo-li také Česká kaple, je po zbytcích hradeb nejstarší stojící stavební památkou ve městě. Byla postavena kolem roku 1500 a zachovala se v původní pozdně gotické podobě.

Litovel
Budova dnešní městské knihovny má za sebou bohatou historii. Byla postavena v 16. století jako dům soukenického cechu, později sloužila asi 300 let jako lichtenštejnský špitál.


Litovel
Náměstí dominuje morový sloup z roku 1724, postavený Václavem Renderem. Úplně vlevo je budova záložny, bývalý právovárečný dům.

Voda pod náměstím

Každé pořádné město musí mít náměstí. Nejinak je tomu i zde. Dnešní Náměstí Přemysla Otakara II., dříve Rynk, je však poněkud výjimečné. Původně tudy protékal mlýnský náhon zvaný Nečíz (od staroslovanského nečeti – téci). Ten byl postupně zaklenut a dnes z náměstí téměř není vidět. Říkám téměř – zatímco v Praze na Václaváku najdete vstupy do metra, na litovelském náměstí mají vstup k podzemnímu toku.

Schody vedou až k hladině, která na obou stranách mizí v podzemí. Jen škoda, že po ní neplují loďky pro místní dopravu…

Litovel
Mlýnský náhon zvaný Nečíz protéká přímo pod náměstím a dá se k němu sestoupit po schodech před radnicí.

Vstup je hned před starobylou radnicí, zmiňovanou již v nejstarším zachovaném litovelském pergamenu z roku 1287. Dominuje jí vysoká štíhlá věž a koryto Nečízu vede přímo pod ní. Vodní hladinu náhonu je pak možno opět spatřit v úzké malebné uličce za radnicí, kam se dá z náměstí projít ještě užším průchodem.

Toulky po staré Litovli vás zavedou k vodě vícekrát. Ramena řeky městu poskytovala potravu i ochranu před nepřítelem, ale někdy přinášela také zkázu. Město trpělo při mnoha povodních, ačkoliv je zajímavé, ty nejstarší části byly zpravidla postiženy nejméně. Inu, naši předkové zkrátka nebyli b…, ehm, no prostě to byli inteligentní lidé.

Litovel

Nejstarší moravský kamenný most

Jedna z nejvzácnějších litovelských památek ovšem byla vodou poničena mnohokrát. A není divu – jde o tzv. Svatojánský most. Jeho stavba začala někdy ke konci 16. století a dokončení se dočkala zřejmě před rokem 1592. Díky tomuto faktu je zdejší kamenný most třetím nejstarším v České republice a vůbec nejstarším na Moravě.

Litovel
Svatojánský most ze 16. století je nejstarším na Moravě

Zhruba 60 metrová konstrukce na 6 pilířích je významnou technickou památkou. Nyní je v docela dobrém stavu, vždyť naposled byl rekonstruován po velkých povodních před 10 lety. Jeho obložení na horní části ovšem vypadá dosti novodobě, ono vlastně také novodobé je. Ta pravá historie je pod ním. Spodní část mostu a pilíře prozrazují tíhu staletí, která však mostu nijak neubrala na eleganci. Ba právě naopak…

Hradby proti času

Na stopy různých období historie narážíme v Litovli na každém kroku. Staré měšťanské domy, světské budovy i církevní stavby tu stojí v harmonii stvrzené časem a navozují příjemnou atmosféru. Tu dotváří rovněž několik dochovaných úseků původních hradeb, které byly původně vybudovány ve 14. století na příkaz krále Jana Lucemburského.Na některých místech se dochovaly souvislejší úseky městských hradeb…

Litovel
Na některých místech se dochovaly souvislejší úseky městských hradeb

Šlo o soustavu využívající také vodních příkopů a zaplavovaných močálů. Protože je však již zmínění Švédi během třicetileté války pobořili (jak dnes připomíná tzv. Švédská deska), museli se měšťané opět pustit do práce. Opravy byly dokončeny v roce 1691, čehož je svědkem zazděný kámen s tímto letopočtem. Kromě jednoho delšího úseku lze místy spatřit i menší části hradeb, někdy poněkud zvláštně a osamoceně stojící.

Litovel
...jinde se zachovaly jen zbytky hradeb


Jak se dostat do Litovle
Litovel leží v Olomouckém kraji, zhruba na půli cesty mezi Olomoucí a Mohelnicí. Dá se k ní odbočit z rychlostní silnice R35/E442. Vzhledem k rovinatému terénu je město a okolí vhodné i pro nenáročnou cykloturistiku.
Užitečné weby
www.litovel.eu

Litovel je zajímavým kusem historie a naštěstí se zdá, že si toho místní obyvatelé váží. Jen tak se podaří zachovat jeho ducha i pro další generace.

Text a foto: MICHAL HAMŠÍK

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.