Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejslavnější vánoční stromy světa

aktualizováno 
Také vánoční stromy mají své rekordmany. Ten nejstarší byl nazdoben v roce 1570, největší mají každý rok v Dortmundu a nejslavnějším se chlubí Rockefellerovo centrum v New Yorku.

Vánoční strom v Praze na Staroměstském náměstí | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Za všechno může opuštěná Liduška

Vypadá to jako pohádka, jenže tenhle příběh se opravdu stal. Spisovatel Rudolf Těsnohlídek se v prosinci roku 1919 vypravil do lesů nedaleko Bílovic nad Svitavou. Chtěl si domů uříznout nějaký pěkný stromek. Uslyšel pláč a pod jedním ze smrků uviděl dítě. Nedávno narozenou holčičku. Odnesl ji do nemocnice, dostala jméno Liduška a pak si ji vzala do výchovy jedna brněnská rodina.

Příběh vzbudil velký rozruch a Těsnohlídka napadlo, že by se dal využít k pomoci jiným dětem v nouzi. Začal organizovat charitativní sbírky a o pět let později uspořádal velkou slavnost na počest zachráněné Lidušky. Symbolicky nechal přivézt na brněnské náměstí smrk, pod kterým byla nalezena, a lidé pod něj nosili peníze a dárky pro podobně opuštěné děti v nalezincích.

Nebyl to tak úplně spisovatelův vlastní nápad, nazdobit strom na náměstí, podobný viděl v Kodani. Hlavní však je, že Brňanům se slavnost líbila, štědře přispívali, a tak vznikla tradice stavět vánoční stromy na českých a moravských náměstích. Další rok si ten svůj nazdobila Plzeň, pak Kladno a další města se přidávala.

Tehdy, při první Těsnohlídkově slavnosti v prosinci 1924, si už Češi zdobili stromky doma, ale šlo o poměrně nový zvyk.

"Vánoční stromek je německá tradice, která se v českých a moravských domácnostech rozšiřovala až ve druhé polovině devatenáctého století, ale stále ještě byla módní záležitostí pro bohatší vrstvy. Běžnější začaly stromky být až na počátku dvacátého století," vysvětluje Radoslav Vlk, zástupce ředitele Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm.

Vánoční strom v Mexiku
Zářící kaktus. Podobné bizarní napodobeniny vánočních stromků najdeme v mnoha zemích Latinské Ameriky. Zdobí se kaktusy i palmy.

Zdobit se dá i banánovník

Úplně první zmínka o nazdobeném a svícemi osvětleném vánočním stromu pochází z kroniky z německých Brém z roku 1570. Píše se tam o slavnostech v cechovních a řemeslnických domech, kde se lidé scházeli u takových stromků.

V Česku se poprvé psalo o nazdobeném stromě v roce 1812. Připravil ho Jan Karel Leibich, ředitel Stavovského divadla, při slavnosti pro přátele na zámečku v Libni. Pražské dámy byly neobvyklou dekorací nadšeny, a tak se za rok v prosinci každá chtěla před přáteli blýsknout podobným stromem. A po nich další a další hostitelky. Stromky zdobily pečivem, ovocem, mašlemi, první zmínky o lojových svíčkách se objevily až o pár desítek let později.

Přestože katolická církev nejdříve označovala zdobení stromů za pohanský zvyk pocházející od germánských a keltských kmenů, které nazdobenými stromky uctívaly bohy o zimním slunovratu, právě křesťané mají zásluhu na rozšíření tohoto zvyku po celém světě.

Pro mnohé Evropany žijící v Africe či Austrálii je právě nazdobený stromek vzpomínkou na domov, a tak si klidně zdobí třeba palmu nebo banánovník. Ovšem nyní je vánoční strom také symbolem úspěchu, bohatství a postavení. Radnice, obchodní centra a hotely se předhánějí, kdo bude mít vánoční strom největší, nejkrásnější, nejzajímavější.

Unikátní vánoční stromy

Z těch českých bezesporu získal v tomto směru prvenství dvacet čtyři metrů vysoký smrk z Beskyd, který byl v roce 1999 vybrán k ozdobě náměstí Svatého Petra ve Vatikánu. I největší smolař mezi vánočními stromy bohužel pochází z Česka. To je ten, který byl v roce 2003 umístěn na Staroměstském náměstí v Praze tak nešťastně, že se zřítil a zranil čtyři lidi.

Výběr vánočního stromu na náměstí je tudíž docela věda. Ten správný jdou vždy vybrat lesníci, dendrologové a dřevorubci a společně zkoumají, zda řežou strom nejen krásný, ale i zdravý, aby se při poryvu větru nerozlomil nebo nespadl.

Za nejkrásnější je každoročně označován strom v Rockefellerově centru v New Yorku. První tam stál už v roce 1931, ještě dříve, než stavba byla zcela dokončena. Každý rok ho rozsvěcuje americký prezident pomocí tlačítka, kterým se strom najednou celý rozzáří. Každý rok má jinou výzdobu, kterou připravují přední výtvarníci.

Za největší vánoční strom na světě označují každý rok ten svůj organizátoři vánočních trhů v Dortmundu. Je vytvořen ze stovek menších stromků poskládaných do pyramidy a jde o unikátní technické i umělecké dílo.

S velkou slávou vztyčují vánoční stromy v Brazílii. Letos ten hlavní v Rio de Janeiru umístili na umělý ostrůvek na pobřeží, takže strom vypadá, jako by plaval v moři.

Vánoční Bratislava

Vánoce v Jižní Koreji

Vánoční strom v německém Dortmundu

Vánoční strom v New Yorku, Rockefellerovo centrum

Vánoční strom v australském Sydney





Nejčtenější

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.